Ilustrace Jan Šrámek
Letos je tomu padesát let, co skupina akademiků kolem Otta Wichterleho oslovila spisovatele Ludvíka Vaculíka, aby sepsal manifest, který měl pobídnout veřejnost k aktivnímu zapojení se do politického života. Výsledkem se stal úderný dokument „2000 slov, které patří dělníkům, zemědělcům, úředníkům, umělcům a všem“, jež podepsalo víc než 100 tisíc lidí. Sepsáním manifestu vrcholila snaha o demokratizaci státního socialismu ukončená srpnovou invazí. Předcházela mu mimo jiné živá debata o společenských implikacích vědecko-technologické revoluce a možnostech jejího využití k rozvoji člověka.
Nostalgické připomínání více či méně nenaplněných nebo přímo zrazených vizí a utopií minulosti také znamená konfrontaci s absencí podobných narativů v současnosti. Čím více upínáme svou pozornost k minulosti, tím intenzivněji vnímáme, že dnes chybí emancipační politické či sociální vize. Prázdný prostor idejí pak snadno vyplňují fikce populistů a nacionalistů. Vkrádá se otázka, jestli kritičtí intelektuálové a intelektuálky nevyklidili své pozice ve veřejném prostoru příliš snadno. Nabízí se několik otázek: Jakou roli hráli vědci a vědkyně v politických a společenských transformačních procesech v minulosti a jakou hrají dnes? Slouží dnes vědecké instituce k reflexi společensko-politických změn? Nechává akademický provoz zaměřený na efektivitu a kvantitu produkce dostatek prostoru pro společenskou kritičnost vědců a vědkyň? A jaké frustrace práce ve vědecké instituci generuje?
Filosofický ústav Akademie věd ve spolupráci s uměleckým kolektivem Ateliér bez vedoucího pořádá veřejné slyšení, při kterém budou přizvaní akademici a akademičky společně hledat odpovědi na tyto otázky. Po prezentaci jejich příspěvků bude následovat debata nad aktualizovaným manifestem 2000 slov. Veřejné slyšení inspirované formátem Institutu úzkosti se uskuteční 31. října od 18 hodin ve studovně Knihovny Akademie věd ČR. Zúčastní se ho Tereza Stöckelová, Vít Strobach, Milena Bartlová, Joe Grim Feinberg, Pavel Himl. Michael Komm a další.
Akce je součástí projektu Česko na cestě, který má podněcovat ideovou debatu nad historií i budoucností české státnosti a rolí intelektuálů v jejím vývoji. 2. listopadu na ni naváže mezinárodní konference Emancipační vize: rok 1968 (Envisioning Emancipation: The Year 1968), kterou pořádá Filosofický ústav Akademie věd ve Vile Lanna. V rámci projektu Společné století, jehož smyslem je připomínka významných kulatých výročí spjatých s československými dějinami. Rok 1968 patří z faktografického hlediska mezi nejvíce zmapované období a soudobá historiografie se zachycení událostí této bouřlivé éry věnovala ve všech možných regionech Evropy i světa.
Jakkoliv pořadatelé považují dosavadní historické bádání za důležité, usilují o jeho překročení směrem k debatě o emancipačních vizích spojených s rokem 1968. Jde jim především o promýšlení vazeb a přesahů tehdejších intelektuálních projektů směrem do dobové politiky a kultury. Kladou si proto také otázku, zda a nakolik mohou být emancipační vize osmašedesátého roku aktuální v současném světě. Jednotlivá vystoupení se budou věnovat otázkám rovnosti (Christine Sypnowich), svobody (James Krapfl), kulturním a globálním perspektivám (Sezgin Boynik, Michael G. Esch, Jan Mervart, Zachary A. Scarlett) či vztahu sovětského marxismu k roku 1968 (David Bakhurst, Alexej Penzin).