V polovině srpna jsme společně s organizací Romano Net spustili kampaň s názvem „ME DŽAV! A so tu?“ (JÁ JDU! A co ty?), jejímž hlavním cílem bylo probudit zájem romských voličů o komunální volby. Měla jsem na starost její online část. Jedno z hesel znělo: „Romové, běžte volit a dejte hlas těm, kterým na vás záleží!“ Idealismus, co?
Celý můj svět se dva měsíce točil jen kolem politiky, občanské angažovanosti Romů a volebních kampaní v různých částech České republiky. Kromě pozitivních zjištění (jako například, že v komunálkách patrně kandidovalo více než 300 Romů) jsme dennodenně naráželi na nechutné předvolební plakáty a billboardy, které byly primárně namířeny proti Romům. Jako například slogan sdružení Mostečané Mostu: „Nepřizpůsobivé není třeba řešit, ale vyřešit.“ Anebo ten s „vesnicí pro lůzu“, který viděla snad celá ČR. Pár novinářů na tyto kampaně poukazovalo. A my samozřejmě také. Zástupci našeho státu, ať už v pozici exekutivní, nebo té zákonodárné, ovšem předstírali, že nic nevidí. A svým mlčením podobným projevům dávali své požehnání.
A kdo je to ta lůza?
Dost často se na nás Romové obraceli a psali nám: „Dobře, my půjdeme volit, ale my nevíme koho. Vždyť jsou všichni proti nám! Poraďte nám, koho máme volit?“ Poradit koho volit jsme nejen nechtěli, protože to je zodpovědnost každého občana, ale ani nemohli. Neexistuje parlamentní strana, reprezentovaná i na komunální úrovni, které by záleželo na tom, abychom tu všichni společně žili v souladu. A tak jsme pořád dokola odpovídali: „Podívejte se, kdo ve vaší obci kandiduje. Přečtěte si jejich volební program. Ujistěte se, že nejsou proti Romům. Neprodávejte svůj hlas. Těm, kteří váš hlas chtějí koupit, na vás nezáleží. Běžte volit. I na vašem hlase záleží.“
Natočili jsme předvolební debatu s romskými kandidáty, kteří byli na předních místech kandidátek různých politických stran z celé ČR. Ještě že máme zpravodajský server Romea.cz. Jinde je neuvidíte. Ani Česká televize o ně nestojí.
Kdo koho volil, samozřejmě nevíme. Protože volba je tajná. Každopádně z jedné věci mít radost můžeme. Ti, kteří jsou explicitní ve svém odmítavém postoji proti Romům, neuspěli tak, jak by chtěli. Ze 4500 kandidátů SPD se jich do zastupitelstev dostalo něco kolem 150. Nicméně to vůbec neznamená, že ti, kteří teď naše obce a města vedou, nebudou používat sofistikovanější nástroje manipulace a nebudou usilovat o vystěhovávání Romů za hranice své obce. Všichni víme, kdo v Poslanecké sněmovně předložil návrh zákona o bezdoplatkových zónách, že ano?
Ve vedeních měst a obcí také zůstávají uskupení a strany, jako jsou zmínění Mostečané Mostu, a tudíž hrozí, že jejich záměr vybudovat vesnici pro lůzu se možná podaří zrealizovat. Měla jsem možnost potkat se s několika Romy, kteří žijí v Mostě. Podělili se se mnou o rozhovor dvou malých romských chlapců ve věku asi osmi let, kdy jeden se ptal toho druhého: „A kdo je to ta lůza?“ „Ty to nevíš? To jsme přece my, Romové!“
Jako psycholog se chvěji. Takhle se formuje sebevědomí malých romských dětí v České republice? Nejen, že už přijaly nadávku cikán jako součást své identity, ale nyní svou identitu rozšiřují o další invektiva, aniž by pochopily pravý význam slova lůza a záměr, ke kterému tyto volební kampaně směřují? Bože… A shora neslyšíte pořád nic než ticho…
Zemanovy urážky
Nicméně jedeme dál. Kampaň běží, máme radost, jak Romové reagují a že aktivně sdílejí videovýzvy romských osobností, které oslovují další Romy v České republice, aby šli volit, protože jsme přece také občané tohoto státu a jsme tu doma. Blíží se volby, kampaň „ME DŽAV! A so tu?“ spěje do finále. Všichni makáme na plné obrátky. Odpovídáme po nocích desítkám Romů na dotazy, kam mají jít volit, vyhledáváme pro ně adresy volebních místností, máme o ně upřímný zájem. Natáčíme instruktážní video, jak správně vyplnit volební lístek, povzbuzujeme se a s napětím očekáváme, kolika z romských kandidátů se podaří uspět. Dokonce jsme natočili předvolební debatu s romskými kandidáty, kteří byli na předních místech kandidátek různých politických stran z celé ČR. Ještě že máme zpravodajský server Romea.cz. Jinde je neuvidíte. Ani Česká televize o ně nestojí.
Těsně před volbami se konečně někdo ozval. Dokonce sám prezident Miloš Zeman. „Rozhodně nejsem přítelem komunismu, ale za komunismu Romové museli pracovat. Většinou pracovali jako kopáči, a když odmítli pracovat, byli označeni za osobu práce se štítící a šli do vězení,“ řekl Miloš Zeman v Kojetíně během své třídenní návštěvy Olomouckého kraje. „Romské pracovní čety vedli Romové, kteří měli přirozenou autoritu. Když někdo v jejich týmu nepracoval, tak ho zfackovali. Je to velmi humánní metoda a většinou se osvědčuje,“ dodal za smíchu hejtmana Olomouckého kraje Ladislava Oklešťka a starosty Kojetína Jiřího Šírka prezident.
O tom, co už prezident Zeman všechno pomotal, toho bylo napsáno hodně. Ovšem použití slov „osoby práce se štítící“ ve mně přirozeně vyvolalo vizuální obraz: fotografie romských obětí holocaustu z Let u Písku a z Osvětimi. I fotky dětí. Ty si pamatuji nejvíc. Díky, Miloši, že mi to připomínáš…
A opět následovalo zapálení a idealismus! Romové reagovali na výzvu pana Pongy na Facebooku a začali posílat fotografie, jak pracují. Reakce, která by mi dříve připadala ponižující, ale v tuto chvíli mě velmi potěšila. Zeman na odezvu pracujících Romů reagoval způsobem sobě vlastním. Urazil Romy ještě víc. Zmanipuloval čísla a tvrdil, že 90 procent Romů nepracuje. Byl pátek, den, kdy se otevřely volební místnosti. Nechci ani vědět, koho Zeman volí… A zas to ticho.
Romea.cz jako jediná reagovala, informovala veřejnost a vnesla do problému jasno. Udělali jsme práci za ty, kteří měli reagovat a neudělali to. Přece se nebudou stresovat nějakými Romy, že? „V ČR žije odhadem 150 tisíc ekonomicky aktivních Romů. V sociálně vyloučených lokalitách jich ekonomicky aktivních je 75 tisíc. Pokud bychom vycházeli z posledních čísel z roku 2015, tak kolem 50 tisíc Romů v těchto lokalitách nemá práci. Znamená to, že 70 procent Romů pracuje,“ psala Romea. Prezident ovšem zjevně není schopen sebereflexe. Měl by se postavit před zrcadlo, podívat se sám sobě do očí a dát si pár facek za to, že se obklopil xenofoby a populisty a nadále polarizuje společnost.
V komunálních volbách uspělo dvanáct romských kandidátů. Ve vyloučených lokalitách stoupla volební účast občanů. Kampaň „ME DŽAV! A so tu?“ měla smysl. Ty neprospané noci stály za to.
Máte slovo
Je pondělí po volbách. Zvoní telefon. Volá Česká televize. Dramaturgyně pořadu Máte slovo. Chce mě pozvat do debaty o výroku prezidenta Zemana na adresu Romů a jejich pracovní morálce a zneužívání sociálních dávek. Mám dost. Tak tohle je prostor, který nám Česká televize nabídne k vyjádření? Odmítám účast v nejpopulističtějším pořadu České televize, který Romy od počátku své existence jen zesměšňuje. Formát pořadu, ve kterém se proti sobě postaví dva nesmiřitelné tábory, v tomto případě rasisti a Romové, je to poslední, co v tuto chvíli potřebujeme. Vyzvala jsem ostatní Romy, aby se tohoto pořadu neúčastnili.
Pořad je již mnoho let kritizován – i členy Rady televizního vysílání – za názorovou nevyváženost a podporu populistických názorů. Jeho hlavním cílem je vytváření generalizací a zvyšování napětí mezi oběma stranami za podpory Michaely Jílkové a publika, které tleská podle předem zadaných instrukcí. Manipulace v přímém přenosu placená z televizních poplatků občanů ČR. Kromě toho, že by tento pořad měla ČT zrušit, by ale měla seriózně zhodnotit míru, v jaké se ona sama podílí na vytváření negativního obrazu Romů v ČR. Bojkot pořadu Máte slovo ze strany mnoha Romů i zástupců významných institucí, kteří byli osloveni, a účast v tomto pořadu odmítli, by neměla přehlížet. Nebo snad zase uslyšíme jen to ticho?
Autorka je psycholožka.