Konzervativn├ş internacion├íla bojuje proti s┼łatk┼»m homosexu├íl┼»

Referenda, protesty nebo soudn├ş ┼żaloby glob├íln├ş konzervativn├ş ob─Źansk├ę spole─Źnosti proti homosexu├íl┼»m je t┼Öeba ch├ípat jako koordinovanou aktivitu.

Zat├şmco v┬á─Źesk├ęm parlamentu prob├şhaj├ş sly┼íen├ş o petici za uz├íkon─Ťn├ş ÔÇ×man┼żelstv├ş pro v┼íechnyÔÇť, ve v├Żchodn├ş Evrop─Ť u┼ż se zase hlasovalo o jeho z├íkazu. O v├şkendu 6. a 7. ┼Ö├şjna se v┬áRumunsku konalo ├║stavn├ş referendum o definici man┼żelstv├ş. P┼Öedkladatel├ę petice za referendum, organizace zvan├í Koalice pro rodinu, po┼żadovala, aby byla rodina ├║stavn─Ť definov├ína jako svazek ÔÇ×mu┼że a ┼żenyÔÇť, a ne neutr├íln─Ť jako svazek ÔÇ×man┼żel┼»ÔÇť, jak tomu bylo doposud. Referendum neusp─Ťlo: 96 procent hlas┼» sice bylo pro, ale k┬áurn├ím vy┼ílo jen 21,4 procenta opr├ívn─Ťn├Żch voli─Ź┼», tedy m├ęn─Ť ne┼ż nutn├ę t┼Öicetiprocentn├ş kv├│rum, tedy nejni┼ż┼í├ş nutn├Ż po─Źet hlasuj├şc├şch v┬áreferendu.

Glob├íln├ş konzervativn├ş ob─Źansk├ę spole─Źnosti se da┼Ö├ş skrze boje o omezov├ín├ş sexu├íln├şch a reproduk─Źn├şch pr├ív p┼Öekreslovat politick├ę sc├ęny v┬áevropsk├Żch zem├şch, zejm├ęna v b├Żval├ęm v├Żchodn├şm bloku.

Rumunsko je u┼ż ─Źtvrtou zem├ş, kde se o ├║stavn├şm z├íkazu stejnopohlavn├şch man┼żelstv├ş hlasovalo. P┼Ö├şkladem ┼ílo v┬ároce 2013 Chorvatsko. Tehdy vl├ídnouc├ş socialist├ę debatovali o roz┼í├ş┼Öen├ş pr├ív registrovan├Żch partner┼», proti ─Źemu┼ż zorganizovala katolick├í organizace Ve jm├ęnu rodiny peti─Źn├ş kampa┼ł. P┼»l roku po vstupu do EU tak Chorvat├ę hlasovali o tom, zda by se man┼żelstv├ş m─Ťlo ├║stavn─Ť definovat jako ÔÇ×svazek mu┼że a ┼żenyÔÇť a 65 procent bylo pro p┼Öi ├║─Źasti asi 40 procent obyvatel. Jeliko┼ż t─Ťsn─Ť p┼Öed referendem o ─Źlenstv├ş v┬áEU vl├ída zru┼íila kv├│rum, hlasov├ín├ş usp─Ťlo.

Ve Slovinsku┬án├ísledovalo referendum po p┼Öijet├ş zm─Ťny definice man┼żelstv├ş ÔÇ×ze svazku mu┼że a ┼żenyÔÇť na ÔÇ×svazek mezi dv─Ťma osobamiÔÇť. Tzv. Koalice pro d─Ťti zorganizovala v roce 2015 peti─Źn├ş kampa┼ł, z├şskala povinn├ę minimum 40┬átis├şc podpis┼» a parlament referendum vypsal. Slovinci hlasovali o p┼Öijet├ş nebo odm├ştnut├ş tohoto z├íkona, a tedy v z├ísad─Ť o man┼żelstv├ş homosexu├íl┼». V┬áreferendu z├íkon pozastavili (65 procent bylo proti p┼Öi ├║─Źasti 36 procent). Opakovala se tak situace z┬ároku 2012, kdy ├║sp─Ť┼ín├í petice vyvolala referendum, v┬án─Ťm┼ż 55 procent hlasuj├şc├şch odm├ştlo nov├Ż ob─Źansk├Ż z├íkon├şk, kter├Ż m─Ťl roz┼í├ş┼Öit pr├íva stejnopohlavn├şch p├ír┼».

Na Slovensku prob─Ťhlo referendum tak├ę v┬ároce 2015. Obsahovalo t┼Öi ot├ízky (o v├Żlu─Źn─Ť heterosexu├íln├ş definici man┼żelstv├ş, o odm├ştnut├ş adopce d─Ťt├ş homosexu├íln├şmi partnery a o povinn├ę sexu├íln├ş v├Żchov─Ť na ┼íkol├ích). Referendum neusp─Ťlo, stejn─Ť jako v┬áRumunsku, pro malou ├║─Źast: ve v┼íech ot├ízk├ích bylo pro 90 procent hlasuj├şc├şch za ├║─Źasti 21 procent voli─Ź┼».

Symbolick├í zm─Ťna

V┼íechna uveden├í referenda maj├ş n─Ťkolik spole─Źn├Żch charakteristik: maj├ş pouze symbolick├Ż charakter a vyvolala je masivn├ş ve┼Öejn├í kampa┼ł konzervativn├şch k┼Öes┼ąansk├Żch organizac├ş. Rumunsk├í Koalice na sv├ęm webu p├ş┼íe: ÔÇ×Rumunsko nechce opustit man┼żelstv├ş, ale zachr├ínit je. A zachr├ínit sebe.ÔÇť Pokud bylo c├şlem zabr├ínit stejnopohlavn├şmu man┼żelstv├ş, nebylo referendum nutn├ę. V┬á┼ż├ídn├ę ze zem├ş toti┼ż institut stejnopohlavn├şho man┼żelstv├ş neexistuje, Slovensko a┬áRumunsko neznaj├ş ani registrovan├ę partnerstv├ş. V┬áRumunsku ob─Źansk├Ż z├íkon├şk stejnopohlavn├ş man┼żelstv├ş ji┼ż od roku 2008 dokonce explicitn─Ť vylu─Źuje. Podobn─Ť na Slovensku ji┼ż v┬ároce 2014 parlament v┬á├║stav─Ť zakotvil definici man┼żelstv├ş jako svazek mu┼że a ┼żeny. Pouze ve Slovinsku se voli─Źi vyjad┼Öovali k┬áur─Źit├ęmu z├íkonu. Ona t┼Öi referenda m─Ťla tedy pouze symbolick├Ż rozm─Ťr potvrzen├ş konzervativn├şch postoj┼» lidem.

Zat├şmco v┬áz├ípadn├ş Evrop─Ť i katolick├ę zem─Ť pr├íva sexu├íln├şch men┼íin roz┼íi┼Öuj├ş, v├Żchodn├ş Evropu naopak charakterizuje jejich odm├şt├ín├ş a politizace. ┼áest z osmadvaceti zem├ş na v├Żchod─Ť EU nedovoluje ┼ż├ídnou formu civiln├şho svazku, sedm st├ít┼» Evropsk├ę unie dokonce ├║stavn─Ť zakazuje homosexu├íl┼»m vstoupit do man┼żelstv├ş (Polsko, Ma─Ćarsko, Chorvatsko, Bulharsko, Slovensko, Litva a Loty┼ísko). Obecn─Ť byla referenda sv├Żmi proponenty pojata jako reakce proti evropsk├ęmu trendu ochrany individu├íln├şch pr├ív a pr├ív men┼íin v┬áoblasti sexuality a reprodukce, co┼ż bylo interpretov├íno jako ohro┼żen├ş n├íroda. Referenda v┼íak m─Ťla i sv┼»j lok├íln├ş kontext, kter├Ż byl pro jejich v├Żsledek z├ísadn├ş.

Ve v┼íech zem├şch prob─Ťhla b─Ťhem vl├ídnut├ş st┼Öedov─Ť-levicov├Żch vl├íd, kter├ę v─Ťt┼íinou vedly proevropskou a sp├ş┼íe liber├íln├ş politiku. Referenda usp─Ťla ve vyvol├ív├ín├ş spole─Źensk├ę polarizace mezi proevropsk├Żmi ÔÇ×liber├ílyÔÇť a sekularisty na jedn├ę stran─Ť a konzervativci a ÔÇ×patriotyÔÇť na stran─Ť druh├ę, a tak├ę p┼Öisp─Ťla ke konzervativn├şmu posunu nomin├íln─Ť levicov├Żch stran a osobnost├ş. Tehdej┼í├ş socialistick├Ż premi├ęr Zoran Milutinovi─ç prohl├ísil, ┼że v┬áChorvatsku prob├şh├í ÔÇ×ideologicko-kulturn├ş v├ílkaÔÇť proti evropsk├Żm hodnot├ím. V┬ádal┼í├şch volb├ích se organiz├íto┼Öi petice postavili za konzervativn├ş HDZ, kter├í nakonec nad socialisty zv├şt─Ťzila. Slovensk├Ż prezident Kiska referendum posunul a┼ż na dobu po pl├ínovan├Żch volb├ích kv┼»li p┼Öezkumu ├║stavn├şm soudem, ale vyslovil se za hlasov├ín├ş ÔÇ×proÔÇť ve dvou ot├ízk├ích ze t┼Ö├ş. V┬áRumunsku se naopak socialistick├í vl├ída referenda s┬ávehemenc├ş ujala, sn├ş┼żila kv├│rum z┬á50 na 30 procent a ve┼Öejn─Ť ─Źelila kritice z Evropsk├ę unie. Kritici j├ş vy─Ź├ştali, ┼że se kulturn├şmi ot├ízkami sna┼ż├ş odv├íd─Ťt pozornost od vlastn├ş korupce. Hlasov├ín├ş pak bylo vn├şm├íno jako plebiscit o vl├íd─Ť.

Kulturn├ş v├ílka

Kulturn├ş v├ílka je pojem mo┼żn├í p┼Ö├şli┼í siln├Ż, ale vystihuje polarizuj├şc├ş dopad referend. P┼Öedch├ízelo jim masov├ę sb├şr├ín├ş podpis┼» pod peticemi. Vznikly zvl├í┼ítn├ş organizace, schopn├ę v┬ákr├ítk├ę dob─Ť zajistit dostate─Źn├Ż po─Źet podpis┼». Chorvatsk├í organizace Ve jm├ęnu rodiny v┬ákv─Ťtnu 2013 z├şskala 750┬átis├şc jmen, tedy asi 20 procent voli─Ź┼», a to za pouh├ę dva t├Żdny, s┬ápomoc├ş tis├şc┼» dobrovoln├şk┼» a katolick├ę c├şrkve. Slovensk├í Aliancia za rodinu v┬ároce 2014 posb├şrala 400┬átis├şc podpis┼» od asi 10 procent voli─Ź┼». Rumunsk├í Koalice pro rodinu jich z├şskala asi 3,2 milionu, tedy asi 17 procent voli─Ź┼».

Sb├şr├ín├ş a hlasov├ín├ş vedlo k dodnes citeln├ę polarizaci. Otev┼Öen─Ť a vehementn─Ť se zapojila katolick├í c├şrkev: chorvatsk├í a slovensk├í Konference biskup┼» systematicky vyz├Żvaly k┬á├║─Źasti na referendu a otev┼Öely kostely pro sb├şr├ín├ş podpis┼». V┬áRumunsku to ─Źinily pravoslavn├í c├şrkev i protestantsk├ę c├şrkve, proti nim┼ż vystupovaly zejm├ęna lidskopr├ívn├ş neziskovky, kulturn├ş instituce, liber├íln├ş m├ędia a klesaj├şc├ş po─Źet otev┼Öen─Ť proevropsk├Żch politick├Żch stran. Do┬ákampan├ş vlo┼żily sv├ę pr├ívn├ş a organiza─Źn├ş know-how militantn├ş k┼Öes┼ąansk├ę organizace z┬áUSA a jin├Żch st├ít┼» EU. Nejz┼Öejm─Ťj┼í├şm p┼Ö├şpadem zahrani─Źn├ş podpory byla rumunsk├í kampa┼ł: Koalice pro rodinu z├şskala pomoc hned n─Ťkolika americk├Żch organizac├ş. Organizace Alliance Defending Freedom (ADF), kter├í podporuje konzervativn├ş pozice v┬ásoudn├şch sporech zejm├ęna u evropsk├Żch soud┼», nab├şdla pr├ívn├ş a komunika─Źn├ş pomoc. Aktivist├ę z┬áLiberty Council se ├║─Źastnili kampan─Ť v┬árumunsk├Żch m─Ťstech. Jedn├şm z┬áaktivist┼» byl nap┼Ö. ├║┼Öedn├şk Kim Davis z Kentucky, kter├Ż byl odsouzen k n─Ťkolika dn┼»m ve v─Ťzen├ş za odm├ştnut├ş vydat man┼żelsk├Ż certifik├ít stejnopohlavn├şmu p├íru.

U┼ż pro prvn├ş z┬áreferend v Chorvatsku p┼Öipravovala p┼»du plej├ída konzervativn├şch k┼Öes┼ąansk├Żch organizac├ş. Aktivistka Ve jm├ęnu rodiny ┼Żelka Marki─ç se inspirovala francouzskou organizac├ş La Manif pour┬átous, kter├í v┬ároce 2013 vedla masov├ę demonstrace proti homoman┼żelstv├ş ve Francii. Jin├ę organizace propagovaly konzervativn├ş pojet├ş rodiny a genderov├Żch rol├ş za pomoci zahrani─Źn├şch vzor┼» skrze pr├íci s┬áml├íde┼ż├ş a ve┼Öejn├Żmi akcemi. Centrum pro obnovu kultury pozvalo celou ┼Öadu pro-life aktivist┼» a autor┼» (Judith Reisman, Lily Rose) i konzervativn├şch lobbist┼» (Sophie Kuby, Roger Kiska). Kiskovou spolupracovnic├ş je konzervativn├ş europoslankyn─Ť za slovensk├ę KDH Anna Z├íborsk├í, kter├í se anga┼żuje v┬ácel├ę ┼Öad─Ť tradicionalistick├Żch s├şt├ş.

Referend┼»m p┼Öedch├ízely debaty a kampan─Ť t├Żkaj├şc├ş se jin├Żch t├ęmat ve┼Öejn├Żch mrav┼» (nap┼Ö. proti reproduk─Źn├ş pomoci p┼Öi neplodnosti nesezdan├Żch ┼żen nebo proti dekriminalizaci prostituce ve┬áSlovinsku; ├║sp─Ť┼ín├í byla kampa┼ł proti st├ívaj├şc├ş sexu├íln├ş v├Żchov─Ť ve ┼íkol├ích v┬áChorvatsku). Po referendech pokra─Źovaly kampan─Ť a ve┼Öejn├ę demonstrace proti Istanbulsk├ę dohod─Ť, za tot├íln├ş z├íkaz potrat┼» (polsk├í konzervativn├ş skupina Ordo Iuris nasb├şrala p┼»l milionu podpis┼»), za reformou sexu├íln├ş v├Żchovy a organizovaly se pochody za ┼żivot a rodinu (v Z├íh┼Öebu, Var┼íav─Ť a Praze). Iniciativy v┼íak zat├şm neusp─Ťly s┬á┼ż├ídn├Żm dal┼í├şm mravnostn├şm t├ęmatem. Potraty se zat├şm ukazuj├ş v┬áChorvatsku i Polsku jako nepr┼»chodn├ę t├ęma. Istanbulskou dohodu Chorvatsko p┼Öes mnohatis├şcov├ę protesty ratifikovalo, jen bulharsk├Ż ├║stavn├ş soud ji prohl├ísil za ne├║stavn├ş.

N─Ťkter├ę iniciativy zodpov─Ťdn├ę za konzervativn├ş mravnostn├ş kampan─Ť, zejm├ęna ty ├║sp─Ť┼ín├ę, se p┼Öesunuly do politiky: v Chorvatsku a Slovinsku zalo┼żily vlastn├ş politick├ę strany. V┬áRumunsku je Bogdan Stanciu, v├Żrazn├Ż p┼Öedstavitel Koalice, b├Żval├Żm v┼»dcem ultranacionalistick├ę, rasistick├ę a k┼Öes┼ąansk├ę Nov├ę pravice. Strany sice nemaj├ş velk├Ż volebn├ş potenci├íl, ale disponuj├ş mobiliza─Źn├ş schopnost├ş. Po kon├ín├ş obou ├║sp─Ť┼ín├Żch referend nap┼Ö. podpo┼Öily volebn├ş obrat k┬ápravici.

Konzervativn├ş internacion├íla

Nap┼Ö. ┼Żeljka Marki─ç, vele├║sp─Ť┼ín├í v┼»dkyn─Ť Ve jm├ęnu rodiny, se stala celebritou a vede semin├í┼Öe o strategii a komunikaci v┬áEvrop─Ť, v─Źetn─Ť podpory rumunsk├ę Koalice za rodinu. Pr├ív─Ť ┼ík├íla mezin├írodn├şch ─Źinnost├ş ukazuje na ┼íirokou p┼»sobnost konzervativn├ş koalice, spojuj├şc├ş americk├ę a evropsk├ę k┼Öes┼ąansk├ę aktivistick├ę skupiny. Jej├şm c├şlem je roz┼íi┼Öovat svou ideologii skrze pr├ívn├ş a politick├ę boje veden├ę za omezov├ín├ş reproduk─Źn├şch pr├ív jednotlivc┼» a men┼íin. K┼Öes┼ąansk├í identita a patriarch├íln├ş rodina ur─Źuj├ş ak─Źn├ş sm─Ťry neliber├íln├şho civiliza─Źn├şho modelu. Tato koalice si p┼Öisvojila jazyk pr├ív (hovo┼Ö├ş o pr├ívech nenarozen├Żch d─Ťt├ş a pr├ívech rodin na ur─Źov├ín├ş v├Żchovy d─Ťt├ş), jazyk svobod (je proti ├║tlaku n├íbo┼żensk├Żch pr├ív) a v┼»bec ur─Źitou moc nad jazykem (valorizuj├ş pojem tradice skrze p┼Öirozenost, devalvuj├ş pojem liber├íln├şho). V├Żrazem t├ęto konzervativn├ş internacion├íly jsou summity, je┼ż od roku 1997 po┼Ö├íd├í Sv─Ťtov├Ż kongres rodin.

World Congress of Families (WCF) je americk├í glob├íln├ş koalice n├íbo┼żensk├Żch skupin v┼íech k┼Öes┼ąansk├Żch denominac├ş, pravicov├Żch ideolog┼» a aktivist┼», kte┼Ö├ş se stav├ş proti pr├ív┼»m homosexu├íl┼», interrupci a sexu├íln├ş v├Żchov─Ť. P┼Öes platformy jako WCF podle Southern Poverly Law Center exportuje americk├í n├íbo┼żensk├í pravice, ve spolupr├íci s┬árusk├Żmi tradicionalisty, svou konzervativn├ş vizi spole─Źnosti: redefinovan├í ÔÇ×p┼Öirozen├í rodinaÔÇť je jej├ş odpov─Ťd├ş na liber├íln├ş kulturn├ş revoluci, migraci a demografick├Ż propad mnoha z├ípadn├şch zem├ş. P┼Öijala za sv├ę i sekul├írn├ş, nen├íbo┼żensk├ę v├Żrazivo pro sv├ę konzervativn├ş postoje, kdy┼ż se za─Źala profilovat natalisticky. V┬áEvrop─Ť je tzv. demografick├í panika p┼Öedn├şm t├ęmatem zem├ş s┬ámalou porodnost├ş a vysokou emigrac├ş ÔÇô z┬áPolska, Slovenska, Ma─Ćarska, Rumunska i Bulharska ode┼ílo v┬áposledn├şch letech, zejm├ęna po vstupu do EU, v├Żrazn├ę procento populace. Posledn├ş kongresy WCF se konaly v┬ápostsov─Ťtsk├ęm prostoru (Tbilisi 2016, Budape┼í┼ą 2017, Ki┼íin─Ťv 2018). Kongres┼» se ├║─Źastn├ş p┼Öedstavitel├ę v├Ż┼íe zm├şn─Ťn├Żch organizac├ş ze z├ípadn├ş Evropy (zejm├ęna z┬áFrancie a ┼ápan─Ťlska), identit├í┼Öi, p┼Öedstavitel├ę autorit├í┼Ösk├Żch populistick├Żch politick├Żch stran (Orb├ín) a tak├ę zm├şn─Ťn├ş aktivist├ę referend (┼Żeljka Marki─ç, Bogdan Stanciu, Anna Z├íborsk├í).

Tato glob├íln├ş pravice si vytvo┼Öila profesion├íln├ş lobbingovou skupinu Agenda for Europe, jej├ş┼ż ultrakonzervativn├ş a na politickou zm─Ťnu orientovan├Ż manifest reflektovala ned├ívn├í obs├íhl├í zpr├íva Evropsk├ęho parlamentn├şho f├│ra o populaci a rozvoji. Podle z├ív─Ťr┼» zpr├ívy je nutn├ę ch├ípat ud├ílosti jako referenda, protesty, soudn├ş spory a debaty o mravnostn├şch ot├ízk├ích v┬ákontextu koordinovan├ęho ├║sil├ş glob├íln├ş konzervativn├ş ob─Źansk├ę spole─Źnosti. T├ę se da┼Ö├ş skrze boje o omezov├ín├ş sexu├íln├şch a reproduk─Źn├şch pr├ív p┼Öekreslovat politick├ę sc├ęny v┬áevropsk├Żch zem├şch, zejm├ęna v b├Żval├ęm v├Żchodn├şm bloku. Je v┼íak tak├ę mo┼żn├ę, ┼że se potenci├íl glob├íln├şch mravnostn├şch politik vy─Źerpal, a m├şsto n─Ťj p┼Öich├íz├ş orientace na nosn─Ťj┼í├ş t├ęmata nacionalismu a natalismu.

Autorka vyu─Źuje na ├Üstavu politologie FF UK.

 

─ît─Ťte d├íle