Foto Martin Strachoň, Wikimedia Commons
Jak jsme se už stihli dozvědět, v Brně po volbách vítězové i poražení zahájili tradiční proces povolebního vyjebávání a sprintem stihli ukuchtit koalici, v jejímž čele stojí Markéta Vaňková za ODS, aspirující tím na křeslo primátorky města Brna. Jejími koaličními partnery mají být Piráti, sociální demokraté a lidovci, kteří společnými silami obešli ANO Petra Vokřála, který byl v čele jihomoravské metropole poslední čtyři roky. Ačkoliv je docela pochopitelné, že tamější progresivní a liberální síly teď po volebním fiasku Zelených a Žít Brno asi vyspávají kocovinu, naštvanost je tentokrát lepší než deprese. Média sice podávají brněnskou monstrkoalici jako hotovou věc, ve skutečnosti je ale stále ještě možné tuto katastrofu zvrátit. Proč by se tak ale vůbec mělo stát, potažmo jak?
Brněnská galerka
Demokracie, a to ani ta zastupitelská, nezačíná a nekončí vhozením volebního lístku do urny, jakkoliv by si to většina politických stran přála. Volič je pro ně totiž často jen užitečným idiotem, jehož hlas to několika straníkům udělá na pár let hezké. Zatímco se tedy před volbami jednotlivé strany předhánějí v servilnosti, po sečtení hlasů za sebou zabouchnou dveře a o podobě vlády jednají bez jakékoliv účasti veřejnosti. Za takovými zavřenými dveřmi probíhala i jednání mezi brněnskými Piráty, ODS, lidovci a sociálními demokraty, kteří si v rekordním čase předběžně plácli. Předběžně. Koaliční spolupráci totiž musí ještě schválit členové místního fóra Pirátské strany.
Je možná absurdní zastávat se exprimátora Petra Vokřála z ANO, navzdory všemu ale platí, že je to jeden z těch „lepších lidí“, kterými hnutí ANO disponuje, už proto, že umožnil vznik relativně progresivní koalice, jejíž součástí bylo i Žít Brno a Zelení a v rámci níž se povedlo rozjet projekty sociálního bydlení. Ačkoliv to může být z levého břehu těžko rozeznatelné, ze zatuchlých brněnských ubytoven je rozdíl mezi Vaňkovou a Vokřálem citelný.
A mají rozhodně nad čím přemýšlet, protože profil Markéty Vaňkové, kterou se chystají vynést na nejvyšší post brněnské politiky, úplně neodpovídá představám o vysněné koaliční partnerce, aspoň pokud své voliče a jejich zájmy berete trochu vážně. Profil Vaňkové už shrnul na svém blogu Jan Urban: „Markéta Vaňková jako advokátka řadu let vymáhala exekuce pro ostravský Dopravní podnik za nedohledatelnou firmu Brandson Enterprises z Karibiku. Její ředitel, americký občan Irvin Boncamper, byl podle amerických úřadů na začátku roku 2011 zatčen pro podezření z praní špinavých peněz a pojistného podvodu. Strávil rok ve vyšetřovací vazbě a v té době někdo vybral z účtů společnosti přes jeden milion dolarů. Mezi několika málo podezřelými, kteří měli v držení Boncamperem podepsanou plnou moc k jednání za firmu, byla i Markéta Vaňková. Boncamper byl v srpnu 2012 odsouzen na více než osm let vězení a tři následující roky soudního dohledu. Soud ho označil za ‚významnou postavu v oboru vyhýbání se daním‘. Ve slavných Panama Papers se později Boncamper objevil jako nastrčený ředitel ve více než padesáti podvodných společnostech, ukrývajících peníze pro klienty z celého světa, včetně České republiky. Vedle podílu na řízení podivné offshoreové firmy Markéta Vaňková pomáhala Pavlu Blažkovi zcela ovládnout organizaci ODS Brno-střed a několik let měli svoje advokátní kanceláře dokonce na stejné adrese v pasáži Alfa. Oba pak společně s Blažkovým spolužákem Koudelkou fungovali v orgánech společnosti Jižní centrum Brno a Vysoké učení Brno, a.s., přejmenované v roce 2007 na Víno Marcinčák.“
Svůj postoj k uprchlíkům Vaňková pregnantně shrnula v debatě s Martinem Freundem ze Žít Brno, kde sehrála roli korporátního robota, který se naučil několik frází, s nimiž si vystačí, a který říká „jasné ne“ uprchlíkům v Brně. Jako chladnokrevná vyslankyně Hvězdy smrti musí Vaňková působit na rodiny na ubytovnách, které doufají, že dostanou šanci normálně a důstojně bydlet v rámci projektů Rapid Re-Housing a Housing First. Ty se sice těší mezinárodní pozornosti a uznání a slaví první úspěchy, nicméně Vaňková tomu samozřejmě rozumí lépe a bude do zemdlení zpívat ohranou písničku o tom, že bydlení je zkrátka zásluhová věc a basta.
Markéta Vaňková, s podporou Svobodných a spolku Brno autem, rozhodně není žádnou novou a svěží tváří ODS, která se poučila z minulých chyb, ale naopak reakční figurkou, která po různých těch brněnských sluníčkových experimentech hrozí prstem: ne tak zhurta, děcka, užily jste si legraci, ale teď zase zpátky do reality. Je opravdu únavné sledovat, že se po chvilkovém optimismu český vesmír zase vrací do rovnováhy a ukazuje nám, že v této zemi se prostě k lepšímu nebude měnit nic.
Vybrat si nepřítele
Svým brněnským kolegům nicméně v této hře vyjádřil podporu i předseda Pirátské strany Ivan Bartoš, čímž docela jasně ukázal limity své funkce, stejně jako limity své strany, které prý nezbývá nic jiného než respektovat subsidiaritu. Zdůvodnění, že se znovu nenechají kmotry obejít (jako například v Praze), ale budou schopni jim díky koaliční spolupráci koukat pod prsty, je přinejlepším úsměvné. Jediné, co brněnští Piráti reálně dělají, je to, že skáčou po hlavě do pasti a v roli užitečných idiotů vynášejí znovu na výsluní brněnskou opozičně smluvní galerku, po které se už jednou provždy měla slehnout zem. Proti kmotrům se prostě nedá bojovat tím, že si s nimi plácnete. Bahno, které za takového vládnutí bude probublávat na povrch, ulpí na všech článcích koalice.
Za nastalé konstelace se proto jeví jako nejmenší zlo koaliční spolupráce mezi Vokřálovým ANO, Piráty a třetím subjektem (lidovci nebo sociálními demokraty), což ovšem vyžaduje vypovězení současné dohody a nové zasednutí k jednacímu stolu. Je to patrně nejbezpečnější způsob, jak zajistit šanci na kontinuitu projektů sociálního bydlení a pokračování postupného odstřihávání brněnských kmotrů od moci a penězovodů. Brněnští aktivisté a zástupci občanské společnosti v této hře nemají spojence, ale mohou si alespoň vybrat svého nepřítele a přesvědčit brněnské Piráty, že existuje lepší varianta pro Brno než to, co se právě chystají spáchat. Občanský tlak zdola by tím dostal alespoň nějakou šanci na úspěch; v opačném případě se může jít na čtyři roky klouzat. Je tedy načase začít s tlakem na Piráty, aby se nakonec rozhodli nepodílet se na vznikající monstrkoalici.
Perspektiva ubytovny
Je možná absurdní zastávat se exprimátora Petra Vokřála z ANO, který navenek může působit poněkud exoticky, alespoň po onom roztančeném videu, které se rychle stalo součástí sbírky kuriozit letošních komunálních voleb. Navzdory všemu ale platí, že je to jeden z těch „lepších lidí“, kterými hnutí ANO disponuje, už proto, že umožnil vznik relativně progresivní koalice, jejíž součástí bylo i Žít Brno a Zelení a v rámci níž se povedlo rozjet projekty sociálního bydlení, nad nimiž momentálně visí Damoklův meč. Ačkoliv to může být z levého břehu těžko rozeznatelné, ze zatuchlých brněnských ubytoven je rozdíl mezi Vaňkovou a Vokřálem citelný.
Vokřál má alespoň punc liberálního politika s určitou mírou velkorysosti vůči sociálním projektům a progresivní kultuře. I kdyby nic jiného, v Česku 21. století to není málo. Naproti tomu Vaňková představuje to nejhorší z šosáckého maloměšťáctví a hrabivého oportunismu. Brno se stalo v posledních letech lepším městem k žití, než jakým doposud bylo, a není důvod na tomto kurzu nic měnit. Deprese proto není na místě, zato rozhořčení zcela určitě – ať už se jedná o mnohé voliče nebo i členy Pirátů, kteří teď nevěřícně zírají na to, co se v Brně děje, nebo o voliče hnutí ANO, které bylo ze hry úplně vyšachováno, a ostatně i o voliče hnutí Žít Brno a Zelených, kteří se sice nepřehoupli přes pětiprocentní hranici, ale kterým teď reálně hrozí, že budoucí koalice zničí všechny výsledky jejich práce. Povolební jednání se brněnské občanské společnosti navzdory všem neúspěchům stále týká a na složení zbraní je ještě brzy. Alespoň tedy do doby, dokud se na koaliční smlouvě definitivně neobjeví podpis Pirátů.
Autor je redaktor A2.