Foto Radomír Maceček
Britská televizní stanice BBC představila sto vlivných a inspirativních žen pro rok 2018. Jednou z nich je i sociální pracovnice Elena Gorolová. Českou Romku stanice vybrala pro její úsilí v boji proti nuceným sterilizacím a aktivity za navrácení dětí z ústavní péče zpět k rodinám.
Gorolová sama nucenou sterilizaci podstoupila v roce 1990, když jí bylo jednadvacet let. Společně s dalšími ženami se pak zasadila o to, aby k těmto praktikám nedocházelo. „Dosáhly jsme toho, že už neprovádějí sterilizace tak, jak byly prováděny nám,“ řekla Gorolová v rozhovoru pro web Paměť Romů. Od roku 2012 musí předtím, než žena podepíše souhlas s provedením sterilizace, uplynout ochranná lhůta minimálně sedmi dnů a ženě musí být srozumitelně poskytnuty potřebné informace o důsledcích zákroku.
Většina nucených sterilizací probíhala v Československu řízeně v letech 1970–1990, a to pod nátlakem sociálních pracovnic, lékařů a lékařek. Jednalo se o politiku snížení „nezdravé a vysoké“ porodnosti romských žen, sterilizovány však byly i Neromky. Praxe pak již neoficiálně, především pod vlivem rasismu, pokračovala až do roku 2007, kdy byl zaznamenán poslední veřejně známý případ protiprávní sterilizace. Ženy k podvázání vaječníků dávaly souhlas nejčastěji proto, že jim sociální pracovníci vyhrožovali odebráním dětí či dávek. Jiné souhlas udělily, tak jako Gorolová, těsně před porodem, pod vlivem bolesti a bez dostatku informací.
O nucených sterilizacích Gorolová hovořila po celém světě – například na půdě OSN v Ženevě. V roce 2009 se stát za nucené sterilizace omluvil. K odškodnění žen, ke kterému Česko vyzývají mezinárodní lidskoprávní organizace, OSN i Rada Evropy, však stále nedošlo.
Elena Gorolová upozorňuje také na praxi v českých porodnicích. Romky v nich bývají často separovány v jiných pokojích než neromské rodičky a nemocniční personál včetně lékařů a lékařek se k nim chová odlišně než k jiným pacientkám. Romky proto často z porodnice odcházejí na reverz hned po porodu.