Téma otevírání dveří má v české debatě o rovnosti žen a mužů klíčové postavení o doby, kdy někdo pronesl, že v Americe už nemůžete ženě podržet dveře, aniž byste si vykoledovali soudní obsílku. Ačkoliv se vládní strategie pro rovnost žen a mužů se soustředí například na problémy nerovného odměňování, nízkého zastoupení žen v rozhodovacích pozicích, domácího násilí, sexuálního obtěžování, slaďování rodinného a pracovního života a dalších společensky podstatných problémů, česká veřejná debata má neuvěřitelnou schopnost skončit vždy u otevírání dveří. Kdybych prodával dveře s automatickým otevíráním, věděl bych okamžitě, jakou formu reklamy zvolit, abych na svůj produkt strhl pozornost nejméně tří milionů lidí.
Jak to, že pokud jde o feministku, nejsou čeští kavalíři ochotni věcně diskutovat a zamyslet se nad předkládanými argumenty?
Jan Moláček dal v Deníku N do souvislosti přetrvávající nerovné postavení ženy s bazírováním na mužské galantnosti, a logicky tak mocně rozezněl orchestr hráčů a hráček na klávesnice. Facebook je kromě jiného také výborný prostor pro pozorování. Jeho rychlost, mohutnost a efektivita jsou ohromující. Během jednoho dne můžete nasbírat tolik dat, že se o tom dřívějším výzkumníkům ani nesnilo.
Z pohledu lokálního se zdá, že čeští muži kromě spotřeby piva na hlavu vynikají také v galantnosti. Ve volných chvílích mapují místa neschůdná pro jízdu s kočárkem a pak na nich hlídkují, aby byli připraveni ihned pomoci. Když si žena obléká kabát, je v restauraci ve střehu celá mužská část osazenstva, i kdyby zrovna probíhal penaltový rozstřel mezi Spartou a Barcelonou. Muži také koordinovaně otevírají ženám dveře, jednak aby nebyla ohrožena plynulost pěší dopravy, ale zejména tak vyjadřují, jak si žen váží. Je to idylický svět, kde i starší muži mohou nadále plnit úkoly modrého života a ženy si gratulují, že se narodily zrovna tam, kde se narodily.
Idylka trvá ale jen tak dlouho, než první žena vyjádří nějaký feministický postoj nebo vysloví feministický argument. Například, že není fér, když jsou feminizované obory jako školství, zdravotnictví nebo sociální péče dlouhodobě podfinancované. A že má-li skutečně platit Gaussova křivka, není normální, aby v rozhodovacích pozicích bylo tak málo žen. Nebo že se některým ženám nelíbí, pokud firma Pila Pasák propaguje své výrobky spoře oděnou ženou a sloganem „Kvalitu poznáte po přeříznutí“. To je rázem kavalíry identifikována jako agentka kulturní války. Válka je válka, a tak se věcný přístup při překonávání překážek s kočárkem do následné diskuse nepřenese. Dotyčná je nezřídka označena za „feminacistku“ a její vzhled i sexuální apetit je podroben důsledné kritice. Je konstatováno a olajkováno něco ve stylu „o tu frigidku bych si ani neopřel kolo“.
Kam a proč se najednou ztratí veškerá galantnost, ale i veškerá slušnost? Jak to, že pokud jde o feministku, nejsou čeští kavalíři ochotni věcně diskutovat a zamyslet se nad předkládanými argumenty? Feministka je též žena, a tak se zdá, že nevědomou linkou naší etikety je prokazování úcty jen těm ženám, které jsou dostatečně pokorné. Nebo jsou maximálně, jak to vystihl svého času Jiří Paroubek, přiměřeně emancipované.
Co je to ale za galantnost, pokud se vytratí, když se ta, které je adresována, nechová podle představ toho, kdo galantnost poskytuje? Vlastně nejde o galantnost, ale o formu disciplinace.
V rámci iniciativy Genderman se bráníme obecným konstatováním, kdo to je či má být onen genderman. Nemáme potřebu vytvářet nějakou novou šablonu nového muže. Preferujeme hledání konkrétních činů v konkrétních situacích. Jsi ministr? Seznam se s vládní strategií pro rovnost žen a mužů. Jsi moderátor ve veřejnoprávní televizi? Zvi do diskusí ke společenským tématům také ženy. Jsi kolega v práci? Ozvi se, pokud kolegyně pobírá neúměrně nižší plat. Jsi otec? Pečuj, pečuj, pečuj. Jedno obecné konstatování si však neodpustím. Genderman je muž, který se chová jako gentleman i k feministkám, a to i v případě, že říkají něco, co mu zrovna nemusí vonět.
Autor je zakladatel iniciativy Genderman.