Tři ukrajinské vojenské lodě byly v neděli zadrženy ruskou pohraniční stráží při cestě z ukrajinského přístavu Oděsa směrem k jihovýchodnímu pobřeží Ukrajiny. Zadržení v krymském přístavu Kerč předcházela střelba z ruských pohraničních lodí, která zranila šest ukrajinských námořníků. Dosavadní informace předložené oběma stranami napovídají tomu, že šlo o neoprávněné napadení ukrajinských plavidel.
Azovské moře přestavuje severovýchodní část Černého moře. S Černým mořem jej propojuje Kerčská úžina, přes kterou byl nedávno postaven most spojující ruskou pevninu s poloostrovem Krym. Azovské moře je předmětem stoupajícího napětí už od anexe poloostrova Ruskem v roce 2014. Situace v této části Černého moře se dále vyostřovala se stavbou mostu přes Kerčskou úžinu po roce 2015. Letos otevřený most má totiž výšku pouhých 33 metrů, a brání tak proplutí větších nákladních lodí do Azovského moře a do tamních ukrajinských přístavů Berďansk a Mariupol.
Stanné právo, které bylo na Ukrajině v pondělí vyhlášeno, se jeví jako nesmyslná reakce, která ukazuje bezmoc země a naprostou absenci manévrovacího prostoru tváří v tvář mnohonásobně silnějšímu východnímu sousedovi.
Přístavy jsou přitom zásadní v přepravě zboží a surovin z východní Ukrajiny. Od finální fáze stavby mostu se za poslední rok propadl objem zboží putujícího přes tyto přístavy o více než čtvrtinu, což způsobilo zemi důležité ekonomické ztráty. Kromě toho Rusko most používá jako nástroj kontroly nad plavbou ukrajinských lodí do Azovského moře, nad kterým mají mít podle platných smluv mezi oběma zeměmi společnou kontrolu Rusko i Ukrajina.
Ruské argumenty neobstojí
Kvůli stoupajícímu napětí v oblasti vyhlásil letos v září ukrajinský prezident Petro Porošenko záměr vybudovat do konce roku v Azovském moři ukrajinskou vojenskou základnu. Tam se měla přesunout část ukrajinského námořnictva z Oděsy, která se stala hlavním kotvištěm ukrajinského vojenského námořnictva po ztrátě vojenské základny v krymském Sevastopolu po ruské anexi Krymu.
Rusko dává zároveň najevo, že se mu sílící přítomnost ukrajinského vojenského námořnictva v Azovském moři nezamlouvá. V den incidentu ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve své řeči například zdůraznil, že ukrajinští představitelé nejednou slibovali vyhození nového mostu do povětří. Bezpečnostními důvody vysvětluje Rusko i táhlé prohlídky lodí proplouvajících do Azovského moře, které Ukrajinu přijdou kvůli zdržení lodí na miliony dolarů.
Argumentování bezpečností od Ruska nepůsobí příliš věrohodně. Zatímco Ukrajina má v Černém moři celkově 66 bojových lodí a 11 tisíc námořníků, ruská černomořská flotila v oblasti disponuje 2 800 loděmi a 25 tisíci námořníky. Ruská flotila má zároveň znatelně kvalitnější, větší a lépe vyzbrojená plavidla.
Stejně tak neobstojí ani ruský argument ohledně toho, že tři ukrajinská plavidla plula ruskými teritoriálními vodami nelegálně. Z hlediska mezinárodního práva není ruský ani Krym, který dosud uznaly jen Abcházie, Jižní Osetie, Náhorní Karabach a Podněstří, tedy republiky, jež samy nejsou mezinárodně uznány. Dalších 27 zemí ve věci vyjádřilo podporu Rusku, nicméně okupaci Krymu přesto neuznaly. Zbylých 168 zemí světa ruskou okupaci Krymu odsoudilo nebo neuznalo bez dalšího komentáře. Vody kolem Krymu tudíž jsou brány mezinárodním společenstvím jako ukrajinské teritoriální vody. I kdybychom se na celou věc podívali z ruského pohledu, situace se příliš nezmění.
Lodě se v prostoru, které Rusko považuje za své teritoriální vody, skutečně nacházely. Překročení námořní hranice lodí se nicméně podle mezinárodního práva liší od překročení hranice pozemní a v případě, že loď pluje nejkratší cestou ke svému cíli, zbytečně se ve vodách nezdržuje a neprovádí nepřátelskou činnost, je proplutí podle mezinárodního práva v pořádku. Ruští pohraničníci zatím nedokázali přinést žádné důkazy, že by plavba ukrajinských plavidel platným pravidlům odporovala.
Stanné právo ohrožuje demokracii na Ukrajině
Argumenty ruského ministerstva zahraničí obhajující agresivní zásah tak v současné době končí na tom, že jde o dobře promyšlenou provokaci USA a EU proti Rusku za použití svého vazalského státu Ukrajiny. Cílem této provokace má být rozpoutání dalších kol sankcí proti Rusku a odvrácení pozornosti od špatného stavu, v jakém se Ukrajina i čtyři roky po vítězství euromajdanu a definitivním nastolení prozápadní orientace nachází.
Ukrajina dnes prakticky postrádá jakékoli páky proti stále agresivnějšímu chování Ruska v Azovském moři. Nezbývá jí než se spolehnout na své západní spojence. Ti nicméně mnoho nástrojů kromě sankcí také v současnosti nemají.
Stanné právo, které bylo v zemi v pondělí vyhlášeno, se jeví jako nesmyslná reakce, která ukazuje bezmoc země a naprostou absenci manévrovacího prostoru tváří v tvář mnohonásobně silnějšímu východnímu sousedovi. Zároveň se nabízí otázka, jestli podobné nesmyslné kroky, jež samoúčelně ohrožují budoucí demokracii na Ukrajině, nejsou pro Putinův režim daleko důležitější, než jednoznačná a nezvratná námořní převaha Ruska v Azovském moři.
Autor je šéfredaktor reportážního kanálu Voxpot.