Kubera šéfem senátu? Prasáků není nikdy dost!

Miloš Zeman získal v novém předsedovi horní komory parlamentu adekvátního partnera. My ostatní jen další ostudnou personu ve vysoké funkci.

Česko bude na nejvyšší politické úrovni reprezentovat další hrdý prasák. Horní komora parlamentu si totiž do svého čela zvolila Jaroslava Kuberu, kontroverzní postavičku a jednoho z nejznámějších politiků ODS. Ten se tak stal šestým předsedou senátu v polistopadové historii. Po prezidentu Miloši Zemanovi, jehož smysl pro humor je tak trapný a zvrhlý, že už se ani o humoru mluvit nedá – jde spíš o sadistickou rozkoš z ponižování všech kolem –, máme v jedné z nejvýznamnějších ústavních funkcí dalšího starce, který se bez skrupulí rád chlubí tím, že je sexistické hovado. A to je skvělé, protože mužů, kteří z pozice politických činitelů a známých osobností s gustem a perverzním zalíbením bagatelizují sexuální násilí, není u nás přece nikdy dost.

Hlavně, když drží

„Legendární“ teplický starosta a zarputilý privatizátor všeho, co mu kdy přišlo pod ruku, ze sebe valnou část své politické kariéry dělá bezmála disidenta. Stejně jako většina podobně se prožívajících jedinců z českého veřejného života patří i Jaroslav Kubera k nejprivilegovanějším lidem v zemi. Přesto se chová, jako by mu někdo neustále chtěl upřít jeho základní životní svobody, mezi které patří kouření úplně všude, otevřený rasismus a také nezřízená touha po sexuálním obtěžování a výsměch i pohrdání ženami, zabalený do rádoby humorného chrochtání: „Ženy jsou svéprávné, ale…“

Předsedkyní horní komory byla žena od roku 1989 jedinkrát a o tom, jaké poměry jsou v dalších oblastech české politiky a veřejném životě, nemá ani smysl mluvit. Jakákoliv snaha tyto problémy řešit má za důsledek jediné: hysterickou protikampaň a provolávání hesel o genderové totalitě a pozitivní diskriminaci.

Takový postoj má dnes v českém politickém životě kdekdo. Boj proti rovnosti žen a mužů, latentní nebo i přímé a otevřené znevažování násilí na ženách a odmítání nástrojů, které se s tímto problémem snaží něco dělat, patří k základní výbavě kdejakého národního konzervativce – a že se v posledních letech vyklubali i z lidí, od nichž by to někteří nečekali. Jaroslav Kubera byl ale sexista before it was cool: proti „neukojeným feministkám“ bojoval už v roce 2003. Od té doby svůj boj nevzdal, naopak v něm přitvrdil. „Pětadvacítkám říkám: Jste krásná, ale škoda, že jste pro mě stará,“ prohlásil před časem v rozhovoru pro Týden a samotné ODS to přišlo tak vtipné, že to hned publikovala na svých stránkách. Dobrou stranickou reprezentací je třeba se pochlubit – a Kubera opravdu patří ke zlatému fondu občanských demokratů.

Zastoupení žen v politice u nás je tristní a ze strany světových organizací, jako je například OSN, za to dlouhodobě sklízíme kritiku. V senátu sedí necelých dvacet procent žen. Předsedkyní horní komory byla žena od roku 1989 jedinkrát a o tom, jaké poměry jsou v dalších oblastech české politiky a veřejném životě, nemá ani smysl mluvit. Jakákoliv snaha tyto problémy řešit má za důsledek jediné: hysterickou protikampaň a provolávání hesel o genderové totalitě a pozitivní diskriminaci ze strany lidí, kteří se kolikrát dostali tam, kde dnes jsou, jen díky svému pohlaví. Třeba do vedení senátu, odkud se můžou spokojeně dál vysmívat sexuálnímu násilí a chlípně se rozplývat nad tím, že české ženy a dívky „drží, mají to rády“. Slavme. Trio nejmocnějších Zeman, Babiš, Vondráček doplnil další úctyhodný materiál.

Autorka je redaktorka Alarmu.

 

Čtěte dále