Jestli je pravda, co Babišův syn vypověděl reportérům Slonkové a Kubíkovi, stal se zřejmě hned dvojí obětí svého otce. Farma Čapí hnízdo měla podle samotného Babiše v rozhodující době sporného čerpání dotací patřit právě jeho dvěma dospělým dětem. Není tedy pravda, že by Babišovy děti do celé kauzy zatáhli až novináři – vtáhl je tam v první řadě sám Babiš. Z výpovědi Babišova syna navíc vyplývá, že byl poslán nejprve do Národního ústavu duševního zdraví v Klecanech a následně možná unesen na Krym. Doktoři k němu nepřistupovali jako k pacientovi, ale spíš jako k delikventovi, což je samo o sobě dost šokující. A jestli Babiš nebo jeho lidé skutečně syna záměrně skrývali, měl by premiér bez vytáček oznámit rezignaci a zmizet z politiky – aspoň tedy za normálních okolností. Jenže v normálních poměrech už dávno nežijeme. A proto je víc než pravděpodobné, že Babiš celou kauzu nakonec ustojí.
V dobách Nečasovy vlády se premiér po odhalení kauzy Nagyová musel aspoň odporoučet. Dnes je situace jiná. Bohužel.
Andrej Babiš si založil politickou kariéru nejen na „řízení státu jako firmy“, ale i na boji proti korupci a politickým stranám. Právě Babišova protikorupční rétorika paradoxně přispěla k tomu, že se v posledních letech nepovažuje za hlavní to, jestli politik skutečně prosazuje program a zlepšuje naši životní situaci, ale jestli je „čistý“ nebo se tak aspoň umí tvářit. S Babišem v politice máme jiné priority, a tak neřešíme spoustu základních problémů, stále dřeme za třetinové mzdy ve srovnání s Německem a lidé dál padají do exekučních pastí. O to pikantnější proto je, jestli v soukolí korupčního skandálu nakonec skončí sám Babiš; jenže neradujme se předčasně. Jakkoliv to může znít ve světle kauzy Čapí hnízdo bizarně, Babišovi jeho „protikorupční“ taktika dosud vycházela. Jeho politický příběh je založený na odporu proti polistopadovému establishmentu, přičemž on sám hraje roli oběti i zachránce v jednom. Tím oslovuje tu část voličů, kteří se z různých důvodů dívají na polistopadový vývoj podobně. Když tedy Babiš řekne, že celá kauza kolem jeho syna a Čapího hnízda je jen konspirace, hodně voličů mu to uvěří. Dál přece bojuje za „lepší Česko“ – to jen zlá, zaujatá média a aktivisti mu jdou po krku.
V dobách Nečasovy vlády se premiér po odhalení kauzy Nagyová musel aspoň odporoučet. Odpor veřejnosti byl tehdy příliš silný, proti Nečasovi se postavili sami jeho spolustraníci a ODS šla doslova do kopru. Dnes je ale situace jiná – pro Babiše jsou mediální útoky voda na mlýn a jeho popularitou nijak zásadně neotřásají. Kdekdo totiž věří, že Babiše se jen snaží zničit náš prohnilý establishment. A popravdě řečeno, v některých případech to opravdu není daleko od pravdy. Může to tedy dopadnout v případě Babišova syna jinak? Sázky jsou dnes jistě vyšší. A v očích části veřejnosti bude působit odpudivě, jestliže Babiš skutečně odsouhlasil únos svého syna. Potíž ale je, že pro spoustu lidí Babiš – navzdory všem šokujícím podezřením – dál bude jen obětí „novinářských hyen“, které na něj pořádají další hon. A pro jiné zase Babiš zůstane „menším zlem“, které je lepší než cokoliv jiného. Bojí se totiž, co by nastalo, kdyby přece jen padnul, takže mu prominou v podstatě cokoliv.
Co na to ČSSD a KSČM?
Opozice, ke které se nyní přidala i Okamurova SPD, vyzvala k hlasování o nedůvěře vládě. A otázka zní, jestli se jí to povede. Bude muset na svoji stranu získat poslance z řad ČSSD a KSČM. A právě oni se stanou pomyslným jazýčkem na vahách. Jenže viděno jejich očima – nejsou v politicky lehké situaci. Pád vlády a případné nové volby by nejspíš dopadly v jejich neprospěch, protože se na Babišově vládě tak či onak podíleli. První varianta tedy zní, že se u sociálních demokratů a komunistů najde maximálně pár odvážlivců – „principialistů“ –, kteří se přidají na stranu protibabišovské opozice, což ale na pád vlády stačit nebude. Nejdřív se bude čekat na Babišovo vysvětlení a na to, jestli kauza nenaroste ještě víc. Jestli ne, příběh se časem odloží k ledu a pojede se dál. Ostatně Babiše už nepřímo podpořil i Miloš Zeman. Takže „čau lidi!“ Ve hře je ale i druhá možnost, i když méně pravděpodobná – parlamentní levice nebude chtít dál riskovat spojení s Babišem, což naznačil místopředseda KSČM Stanislav Grospič. Jestli se prý podle Grospiče potvrdí nové skutečnosti v kauze Čapí hnízdo, komunisté se nakonec přidají k hlasování o nedůvěře.
Babišovi by skandál rozhodně neměl jen tak projít, už jen proto, že se jeho zveřejněním objevilo nové dno české politiky. Ať už ale celá kauza dopadne jakkoliv, je jasné, že pro spoustu lidí Andrej Babiš zůstane jednou provždy mučedníkem. Ostatně to je role, kterou obratně hraje od té doby, co ho Bohuslav Sobotka vyhodil z vlády. Babiš bude tvrdit, že jeho projekt za „lepší Česko“ záměrně kazí všichni kolem. A my bychom neměli zapomínat na jedno: při pohledu na celkovou bídu dnešní české politické scény mu to bohužel nebude vůbec těžké uvěřit.
Autor je šéfredaktor Alarmu.