Foto Shealah Craighead, Wikimedia Commons
Americký prezident Donald Trump se podle očekávání postavil za saúdského prince Muhammada bin Salmána jen několik dní poté, co americká tajná služba vydala prohlášení, že má důkazy o klíčové roli saúdského vládce na vraždě novináře Džamála Chášukdžího. CIA má údajně nahrávku hovoru, ve kterém bin Salmán dává instrukce k „umlčení“ Chášukdžího, co nejdříve to bude možné. Na Trumpa přitom neustává tlak jak z řad demokratů, tak z jeho vlastní strany. USA sice vždy stály při Saúdské Arábii za každých okolností, ať už byli u moci demokraté, nebo republikáni. Po nedávném případu zavraždění saúdského novináře na konzulátě v Istanbulu se však toto spojenectví začalo zpochybňovat víc než kdy předtím. Jenže nedělejme si žádné iluze: příčinou pohoršení politických kruhů v USA dost pravděpodobně není odhalení, že saúdský režim je brutální.
Washington stojí za bin Salmánem
Připomeňme si, že to byl již Barack Obama, kdo Saúdské Arábii pomáhal decimovat Jemen, nejchudší zemi Blízkého východu, ačkoli lidskoprávní a humanitární organizace již několik let upozorňují na válečné zločiny a největší humanitární krizi dnešního světa. Lze si jen stěží představit, že by Donald Trump, který se ihned po své inauguraci soustředil na protiíránskou rétoriku, zanevřel na svého klíčového spojence. Za saúdského korunního prince lobboval v Bílém domě Benjamin Netanjahu. Kdyby se Donald Trump nyní od Saúdské Arábie odvrátil, prakticky by tím popřel svoji blízkovýchodní politiku, ovlivněnou jestřáby, které si kolem sebe dosadil. Zvláště poté, co Trump za potlesku Saúdské Arábie a Izraele odstoupil od jaderné dohody s Íránem, by nyní z jeho pohledu zpřetrhání aliance nedávalo smysl.
Zatímco původně se zdálo, že vražda jednoho novináře konečně obrátí pozornost široké veřejnosti k mnohem masivnějším zločinům v Jemenu, dnes spíše hrozí, že americkému prezidentovi se podaří tuto vraždu obětovat, aby se mohlo dále válčit v nejchudší zemi arabského poloostrova.
Donald Trump řekl na zvláštní tiskové konferenci ke Dni díkuvzdání, určené americkým vojákům, že vztahy se Saúdskou Arábií jsou důležité nejen pro USA, ale i pro Izrael. Saúdské aktivity na Blízkém východě jsou prý v souladu s izraelskými a americkými zájmy ve stejné oblasti. Dále popřel spojení mezi Muhammadem bin Salmánem a vraždou saúdského novináře Džamála Chášukdžího a argumentoval finančními výhodami, které přinášejí dobré vztahy s tímto královstvím. Varoval i před růstem cen ropy, kdyby došlo k rozepřím mezi oběma zeměmi. Zatím se zdá, že Muhammad bin Salmán krizi ustál, nicméně tlak na Trumpa se může dál stupňovat. Zatímco se ale původně zdálo, že vražda jednoho novináře konečně obrátí pozornost široké veřejnosti k mnohem masivnějším zločinům v Jemenu, dnes spíše hrozí, že americkému prezidentovi se podaří tuto vraždu obětovat, aby se mohlo dále válčit v nejchudší zemi arabského poloostrova. Turecký ministr zahraničí na adresu Trumpa prohlásil, že upřednostňuje zájmy Washingtonu před spravedlností. Turečtí vyšetřovatelé dospěli k závěru, že operace s cílem zabít Chášukdžího a zbavit se jeho těla byla naplánovaná již dvanáct dní před tím, než k ní došlo. Turečtí vyšetřovatelé rovněž prověřovali telefonní hovory, které byly vedeny z konzulátu, kde došlo k vraždě. Údajně to byly hovory se Saúdem al-Kahtáním, který je velmi blízký poradce bin Salmána.
Evropské hodnoty podporují Trumpa
Mezitím se saúdské úřady pokoušejí dokázat světu, že vraždu Chášukdžího samy vyšetřují. Saúdská Arábie údajně zatkla osmnáct lidí a zbavila funkce pět vládních úředníků, mezi nimi i zmíněného Saúda al-Kahtáního. Saúdský nejvyšší státní prokurátor dokonce mluvil o trestu smrti pro některé členy bin Salmánova týmu, který dorazil na istanbulský konzulát vykonat vraždu Chášukdžího. Nebylo by překvapivé, kdyby se korunní princ zbavil některých svých věrných, jen aby očistil své jméno.
Jestli dojde k nějakému většímu bojkotu Saúdské Arábie ze strany Západu, je zatím jen v rovině spekulací. Nejvíc bude pochopitelně záležet na klíčových spojencích – USA a Británii, kteří se spolupodílejí na saúdských válečných zločinech v Jemenu. Z evropských zemí to bylo Německo, Finsko a Dánsko, jež nedávno ohlásily zastavení prodeje zbraní Saúdům, přičemž v případě Německa se pro ně jedná o velmi citelnou ránu. Německo je totiž třetím největším vývozcem zbraní do Saúdské Arábie. Británie, která je druhá v pořadí, však nic podobného nechystá. Podle konzervativní vlády by takový krok ohrozil tisíce pracovních míst. Podobně jako britská vláda se vyjadřuje i Francie, která patří obecně k největším vývozcům zbraní na Blízký východ. Rovněž Česká republika nehraje úplně marginální roli, dokonce jsme v evropské „top desítce“ vývozců zbraní do Saúdské Arábie. Miloš Zeman se oportunisticky nechal slyšet, že Česká Republika by se připojila k embargu, jen pokud by bylo mezinárodní.
Je zajímavé, jak se k této věci staví think-tank Evropské hodnoty, který je respektovaný zvláště v pravicově liberálních kruzích. Když se jedná o Rusko, podporují analytici Evropských hodnot většinou zpřísnění sankcí či vyhošťování ruských diplomatů ze západních zemí. V nedávné době naopak vyšla na jejich stránkách výzva, aby se Česká Republika přidala ke Spojeným státům ve věci tvrdých sankcí proti Íránu. Nejenže je to výzva k odklonu od politiky Evropské unie, která chce naopak jadernou dohodu s Íránem dodržovat, ale je to víceméně i výzva k přijetí Trumpovy jestřábí vize Blízkého východu. Ta je spojená s podporou brutálního tyrana bin Salmána a s válečnými zločiny v Jemenu.
Autor je publicista.