Foto Marc St. Gil, Wikimedia Commons
Uruguayci si koupí gram konopí v lékárně za pár pesos, a to i pro rekreační účely, turistům je prodej zakázán. Nedávno zvolený levicový prezident Mexika Andrés Manuel López Obrador chápe, že legalizace je (spíše než prohibice) cestou ke snížení kriminality a zneužívání psychoaktivních drog. Marihuanu koupíte legálně v několika státech USA. Rekreační využití se chystají zavést v Lucembursku. Na Novém Zélandu o tom proběhne za rok referendum. Nizozemská liberální drogová politika funguje už skoro padesát let. Kanada se stala na podzim roku 2018 zatím největším trhem na světě, na kterém se konopí prodává i pro rekreační účely. Podle všeho je to dobrý obchod. Ročně se na černém trhu utratilo v přepočtu přes 100 miliard korun. A právě zisk je argumentem, který by mohl vlády a soukromé společnosti přesvědčit k dekriminalizaci a legalizaci konopí.
Legalizace konopí je generačním problémem. Starší muži, kteří dnes mají v české společnosti největší podíl na moci, mají s konopím malé nebo žádné zkušenosti.
V Česku se ale kvůli nové národní koordinátorce pro protidrogovou politiku Jarmile Vedralové otáčí konopný dým opačným směrem. Odborníky i předchůdcem velmi kriticky přijatá Vedralová se na konci rozhovoru pro Hospodářské noviny vymezila proti legalizaci konopí pro rekreační účely, i když s léčebným využitím problém nemá. Argumentuje zejména zdravotními riziky u dospívajících. Její postoje kritizuje Pirátská strana, která se snaží prosadit změnu zákona o návykových látkách. Pirátský návrh před Vánoci odmítla podpořit vláda, strana tedy hledá podporu dál – klíčové je přesvědčit ANO. Piráti chtějí povolit domácí pěstování až pěti rostlin a dovolit jejich zpracování. Dnes je zákon matoucí, rostliny lze legálně pěstovat, ale ne zpracovávat. Proto jsme nuceni sledovat v médiích absurdní příběhy, ve kterých končí ve vězení pěstitelé, kteří konopí užívají pro vlastní potřebu nebo ho prodávají třeba ve formě mastí. Největší pozornost vyvolávají samozřejmě starší lidé, kteří konopí užívají, aby si ulevili od bolesti.
Pojď stoupat jak akcionářský dým
Na legalizaci a následném danění by stát vydělal. S tím je ovšem spojené riziko monopolizace nebo oligarchizace konopného trhu. Je také pravděpodobné, že se do zákonodárných procesů zapojí alkoholová a tabáková lobby. Pokud nemohou vstup jiné návykové látky na trh zastavit, zařadí ji korporátní produkťáci do svých portfolií. Nadnárodní alkoholová korporace Constellation Brands, mezi jejíž značky patří i v tuzemsku známé pivo Corona, investovala do kanadské konopné společnosti Cannopy Growth čtyři miliardy amerických dolarů. Do konopí investoval i největší světový pivovar Anheuser-Busch InBev a výrobce cigaret Marlboro, tabákový gigant Altria. Vlivná alkoholová a tabáková lobby pravděpodobně dokáže urychlit globální proces legalizace konopí, rozhodne-li se pro to – praxi má letitou. Samozřejmě se bude snažit nastavit legislativu ve svůj prospěch. Stát by přitom legalizací získal kontrolu nad kvalitou a distribucí. V konopí na černém trhu je stále větší obsah psychoaktivního kanabinoidu THC a méně antipsychotického CBD, které velmi pravděpodobně vyvažuje některé negativní účinky. Příliš silná tráva zvyšuje počet uživatelů, kteří vyhledávají lékařskou pomoc.
Je nutné, aby nové zákony počítaly s možností pěstování, držení a užívání konopí pro vlastní potřebu. Přísnější regulace hrozí tím, že moc nad léčením zdravotních potíží zůstane v rukou farmaceutických společností. Společně se zisky. Musíme se ptát, zda má každý člověk právo léčit se prostředky, kterými uzná za vhodné. Konopí je rostlinná medicína. Přírodní lék samozřejmě není vždy lepší nebo účinnější, ale tradice léčivých rostlin je s lidstvem pevně spojená a nelze ji obětovat ve prospěch syntetických léků. Etnobotanici upozorňují, že západní věda ani zdaleka neprozkoumala léčivý potenciál látek obsažených v rostlinách po celé planetě. Bylin, které si může kdokoliv vypěstovat v truhlíku na balkoně a nahradit jimi léky, se výrobci léků po právu obávají.
Špek Republic
Ve zprávě Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) se uvádí, že v Česku za poslední monitorované období (zpráva uvádí buď rok 2016, nebo poslední monitorovaný rok, není specifická) bylo zabaveno 57,66 tuny ilegálního konopí. Vzhledem k tomu, jak je u nás oblíbené, musí být zkonzumované množství skutečně obrovské. Gram trávy není problém sehnat ani v menších českých městech. Samozřejmě, Česko je také tranzitní pašeráckou zemí, a vyšťárané pěstírny tedy neprodukovaly jen pro český trh.
Legalizace pro rekreační účely v Česku dává smysl i z jiného důvodu. V naší společnosti máme s trávou v evropském poměru velkou zkušenost, podle zmíněné EMCDDA užila skoro pětina mužů a žen mezi 15 a 34 let věku v roce 2016 marihuanu minimálně jednou – v této kategorii jsme třetí v Evropě. Zkušenost s THC v krvi mělo navíc 37 procent mladých ve věku 15 a 16 let – nejvíc ze všech zkoumaných zemí. Je nutné zdůraznit, že psychoaktivní drogy mohou mladému nehotovému mozku uškodit, zejména při dlouhodobém užívání. Se změnou zákonné úpravy by proto měla být spojena i informační kampaň nebo ideálně změna učebních osnov. O vlivu jakýchkoliv psychoaktivních drog bychom se měli dozvídat ve školách. Nelze se divit puberťákům a puberťačkám, že v době, kdy jsou na ně kladeny možná největší psychické nároky v dějinách moderní společnosti, hledají cestu ke zklidnění a útěku od tlaku na vzhled, bezchybný výkon a nedosažitelnou dokonalost. Pokud nedokážeme nastavit takové společenské klima, aby z něho dospívající nešíleli a nemuseli hledat úlevu v drogách, vysvětleme jim otevřeně a objektivně, jak s drogami bezpečně zacházet. Nebo lépe, změňme nároky na život tak, aby od bolesti nikam utíkat nemuseli. Ne všichni kouří trávu, aby unikli realitě svých životů, ale právě tato skupina uživatelů je náchylná ke zneužívání návykových látek.
Legalizace konopí je generačním problémem. Starší muži, kteří dnes mají v české společnosti největší podíl na moci, mají s konopím malé nebo žádné zkušenosti. Je proto pravděpodobné, že jsou i méně informovaní a proti legalizaci se vymezí. S fetišizovaným alkoholem je to v Česku jiná. Nadměrná konzumace jakékoliv psychoaktivní drogy škodí, ale v zemi, která je i ústy svých vrcholných ústavních představitelů hrdá na nezřízené pití, je perzekuce uživatelů konopí vrcholně pokrytecká. Konopí prokazatelně zabíjí méně než alkohol a je s ním spojeno méně agresivity. Na druhou stranu není lékem na všechny problémy a má vedlejší účinky.
Startovní droga neexistuje, jen bolest na duši
Na každé psychoaktivní droze může někdo „ujíždět“. Některé z nás drogy zničí, ať už budou zákony jakékoliv. Můžeme ale kvůli tomu zakazovat tyto látky pro všechny? Není lepší rozšiřovat informace o bezpečné konzumaci? Není tak těžké vysvětlit puberťákům, jak mají poznat, že to s drogou přehnali, a co potom mají dělat. Ani jak na sobě nebo blízkých poznat, že přestávají konzumaci zvládat a měli by vyhledat pomoc. Bolesti duše, která je v naší společnosti stále silnější a častější, se lidé přirozeně chtějí zbavit. Zeptejte se ve svém okolí, zejména v práci, kdo má zkušenost s léky na úzkost, nejčastěji benzodiazepiny. Vzniká na nich silná závislost. „Lékaři je předepisují jak lentilky,“ kritizuje adiktolog Aleš Kuda. Je potřeba se ptát: pokud někdo nevyhledá odbornou pomoc a medikuje se sám, není lepší se medikovat co nejméně nebezpečnými látkami? Mají zákony ignorovat, že konopí je v Česku populární a lidé ho prostě kouřit chtějí, a to i pro zábavu?
Autor je publicista.