Konec tanečků, chceme zvyšovat daně

Alexandria Ocasio-Cortez a další nově zvolená levicová kongresmanka Rashida Tlaib nejsou v úřadu ani týden, už ale stihly vyvolat tři mediální bouře.

První kauza je v podstatě komická: na anonymním twitterovém účtu se objevilo video z roku 2010, v němž tehdy ještě studující Alexandria Ocasio-Cortez tančí na indie hit kapely Phoenix. „Tady vidíme nejoblíbenější americkou komunistickou vševědku, jak se chová jako bezradná trubka, kterou ve skutečnosti také je,“ zněl doprovodný komentář na účtu AnonymousQ, který byl později smazán. Ocasio-Cortez na tweet reagovala novým videem, ve kterém tančí přímo v Kongresu a zpívá slova soulového hitu Edwina Starra z roku 1970: „War, what is it good for? Absolutely nothing.“ Čerstvá kongresmanka si za to vysloužila tak pozitivní reakce, že někteří spekulují, jestli za „leakem“ původního videa nestál někdo z jejích přívrženců nebo snad dokonce někdo z jejího týmu.

Je návrh zvýšit daně radikální?

V další mediální kauze už nešlo o žádné pseudokulturní války, ale o daně. V úryvku z nedělního rozhovoru pro CBS Ocasio-Cortez vysvětluje, jak by chtěla financovat legislativu zpopularizovanou pod názvem Green New Deal, která by měla během dvanácti let proměnit americkou ekonomiku a nasměrovat ji k ekologické udržitelnosti. Ocasio-Cortez potvrdila, že by se nevyhnutelně zvedly daně. „Jakmile se dostanete k vršku příjmové pyramidy, váš desetimiliontý dolar by mohl být zdaněn 60 až 70 procenty,“ řekla kongresmanka. „To, o čem mluvíte, je v porovnání s dnešní běžnou politikou radikální agenda,“ poznamenal k tomu moderátor Anderson Cooper.

Suverénnost, s jakou Ocasio-Cortez mluví o zvyšování daní, ukazuje, že tato kongresmanka z Bronxu je schopná nekompromisně zasahovat do politické debaty a určovat její tón.

Ocasio-Cortez ovšem nenavrhuje, aby hypotetických deset milionů dolarů příjmu bylo vcelku zdaněno 70 procenty, jak by se mohlo zdát z některých titulků. V současnosti se federální daň z příjmu ve Spojených státech platí v sedmi pásmech. Příjem do 9700 dolarů je daněn 10 procenty, příjem do necelých 40 tisíc má sazbu 12 procent, a tak to jde dál až k nejvyššímu daňovému pásmu. To momentálně sahá od přibližně půl milionu dolarů a výše a zdanění je tu 37 procent. Ocasio-Cortez mluví pouze o sazbě, která by se při zavedení jejího plánu vztahovala na příjem nad 10 milionů dolarů.

To samo o sobě nezní moc radikálně – a už vůbec ne, když se podíváte na historický kontext. Během padesátých let byl příjem v nejvyšším pásmu daněn dokonce 91 procenty a toto pásmo začínalo už od 200 tisíc dolarů, což po započtení inflace znamená v dnešních dolarech něco mezi 1,5 a 2 miliony. Jako radikálnější se tak jeví administrativa Dwighta Eisenhowera.

Těžko ale vinit moderátora Andersona Coopera, za slova, která zvolil. Ostatně reakce nejen americké pravice, ale i středu mu dala za pravdu. Grover Norquist, jeden z politických poradců, kteří stáli za úspěchem George W. Bushe, rovnou přirovnal návrh Ocasio-Cortez k otrokářství a tvářil se u toho, že nechápe, že se oněch 70 procent vztahuje jen na příjmy od 10 milionů dolarů výše. „Propagovat sedmdesátiprocentní daň v nejsledovanějším politickém pořadu v zemi, to demokratům hodně uškodí,“ tweetoval zase Josh Kraushaar ‏ze středového National Journalu. Vypovídá to hodně o tom, jak moc se americká politika v uplynulých dekádách posunula doprava. Názory běžných Američanů jsou ale dost možná jiné. Například v loňském průzkumu souhlasilo s hypotetickou sazbou 90 procent pro příjem nad milion dolarů 48 procent dotázaných.

Impeach the motherfucker!

Třetí mediální bouři neměla na svědomí Ocasio-Cortez ale její kolegyně Rashida Tlaib. Taktéž čerstvě zvolená kongresmanka zvítězila v detroitském okrsku a stala se první ženou palestinského původu, která se dostala do Sněmovny reprezentantů. Krátce po složení přísahy měla proslov na mítinku politické organizace MoveOn. „We’re gonna go in there and we’re going to impeach the motherfucker,“ zvolala na konci svého proslovu. Asi netřeba překládat.

„Toto není postoj naší strany,“ odsoudila výrok Rashidy Tlaib kalifornská demokratka a nově zvolená předsedkyně sněmovny Nancy Pelosi. Na stránkách liberálního magazínu The Atlantic se pak vůči Tlaib ohradila Elaine Godfrey, která její sprostá slova označila za „trumpifikaci politického diskurzu“. Je otázkou, zda Rashida Tlaib kalkuluje s tím, že disputace nad sprostými slovy voliče v ekonomicky zdevastovaném Detroitu příliš nezajímají. Každopádně se i přes tlak komentátorů a vysoko postavených liberálů odmítla omluvit. „Kdyby ještě žila moje babička, řekla by to pravděpodobně úplně stejně,“ uvedla Tlaib v rozhovoru pro michiganskou televizní stanici. Není asi příliš překvapivé, že se jí zastala i Ocasio-Cortez, která o ní ve svém tweetu mluví jako o „sestře“.

Od případného znovuzvolení, získání demokratické většiny nejen ve sněmovně, ale i v senátu, nebo vysněné spolupráce s demokratickým prezidentem dělí novou vlnu levicových zastupitelů ještě opravdu dlouhá cesta. Video s tanečkem Alexandrie Ocasio-Cortez a jeden nevybíravý výrok Rashidy Tlaib jsou jen vtipné poznámky pod čarou. I ty ale ilustrují energii, s jakou míří čerstvé zastupitelky do Washingtonu. Suverénnost, s jakou Ocasio-Cortez mluví o zvyšování daní, ukazuje, že tato kongresmanka z Bronxu je schopná nekompromisně zasahovat do politické debaty a určovat její tón. A to je dobrý předpoklad k poražení trumpismu.

Autor je publicista a redaktor Radia Wave.

 

Podpořte nás

Budoucnost je teď! Podpořte Alarm.

 
Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies

Společně tvoříme mainstream! Podpořte nás.
close-image