Spoustu pozornosti si v uplynulém roce vysloužila americká kongresmanka Alexandria Ocasio-Cortez, která se rychle stala mediální tváří nové vlny levicových demokratů. V loňských volbách ale získali demokraté jen ve státních kongresech přes 300 nových zastupitelů. Zdaleka ne všichni jsou přitom takoví jako bývalá barmanka z Bronxu. Zajímavým protipólem je třeba Richard Ojeda ze Západní Virginie.
Uprostřed uhelné pánve
Ojeda byl zvolen do státního senátu Západní Virginie už v roce 2016, poté, co byl napaden a zmlácen na svém politickém mítinku. Do středu pozornosti se znovu dostal loni, když podpořil stávkující učitele ve svém státě (jakkoliv si někteří z učitelů stěžovali, že byla jeho role médii zveličena). Sám Ojeda se hlásí nejen k aktuálním stávkám, ale také k legendárním stávkám před sto lety, které horníkům s červenými šátky okolo krku vysloužily označení „redneck“.
Ojeda říká, že nemá v žádném případě problém s politikou Bernieho Sanderse nebo Elizabeth Warren. Na rozdíl od nich ale žije od výplaty k výplatě, na což podle něj lidé slyší.
Po loňských volbách do kongresu byl Ojeda jedním z prvních, kdo ohlásil úmysl kandidovat v roce 2020 na prezidenta. Na demokratického politika má ovšem nezvyklý profil. Je to bývalý voják, má 36 tetování, mluví se silným virginským přízvukem, jeho dědeček byl „nelegální“ imigrant z Mexika a hlavně – v minulých prezidentských volbách volil Donalda Trumpa.
„Nejsem blbý. Vím, že spousta věcí, které řekl, bylo naprosto neuctivých a že spoustu věcí nesplní. Ale já žiju uprostřed uhelné pánve Západní Virginie. Když se podívám z okna, vidím lidi, které znám celý život, sousedy, kteří jsou existenčně závislí na uhelném průmyslu. A Hillary mluvila o rekvalifikačních kurzech na pracovní pozice, které v Západní Virginii neexistují. Rekvalifikujete se a za prací se budete muset odstěhovat do Kansasu,“ vysvětloval Ojeda novináři Davidu Sirotovi. „Trump naopak říkal: budete tu moci zůstat a dále živit svoji rodinu. Když vám někdo slíbí něco, co vám umožní zůstat v práci, díky které vyděláváte 120 tisíc dolarů ročně, tak místo toho, abyste přišli o práci a museli se odstěhovat nebo šli pracovat do Walmartu, dáte takovému člověku šanci,“ hájil Ojeda svoje rozhodnutí. Dnes už ale toho, že volil Trumpa, lituje.
Ideologicky se však Ojeda od levicové vlny demokratů až tak neliší. Přes starost o své spoluobčany, kteří jsou existenčně závislí na příjmech z uhelného průmyslu, sám podporuje Green New Deal. Zdůrazňuje ale, že rušená těžební práce musí být nahrazena jinými, dobře placenými pozicemi ve stejných státech. Také podporuje zavedení Medicare-For-All, tedy v podstatě všeobecného zdravotního pojištění. Velkým tématem je pro něj opiátová krize – často upozorňuje, že si v USA každoročně vyžádá víc obětí než válka ve Vietnamu. A v neposlední řadě je velkým zastáncem zákonů umožňujících potraty. Ojeda říká, že nemá v žádném případě problém s politikou Bernieho Sanderse nebo Elizabeth Warren. Na rozdíl od nich ale žije od výplaty k výplatě, na což podle něj lidé slyší.
Síla pozitivního chaosu
S texaským kongresmanem Beto O’Rourkem má Ojeda politicky málo společného. Spojuje je ale fakt, že se o nich mluví v souvislosti s demokratickou nominací na prezidenta v příštích volbách i přesto, že volby v loňském roce prohráli. O’Rourke se pokusil sesadit republikánského senátora Teda Cruze, ale nakonec prohrál o tři procenta. Komentátoři však chválili O’Rourkův výsledek v kontextu republikánského Texasu, kde v roce 2016 Trump vyhrál s 52 procenty oproti 43 procentům pro Hillary Clinton. Ojedovi se v jeho západovirginském okrsku povedl ještě větší posun. Prohrál sice 44 ku 56 procentům, Trump tu ale Hillary Clinton porazil 73 ku 23. Západní Virginie a okolní státy Appalačského pohoří přitom budou pravděpodobně hrát klíčovou roli v prezidentských volbách 2020.
Minulý pátek Ojeda překvapil media, když oznámil, že ukončuje svoji prezidentskou kampaň. „Nechci, aby lidé, kteří mají hluboko do kapsy, přispívali na kampaň, která nemá šanci uspět,“ vysvětloval Ojeda pro kanál Young Turks a web Intercept. Své další plány prý ohlásí velmi brzy. Je možné, že se v roce 2020 bude ucházet o druhé federální senátorské křeslo Západní Virginie. Škoda jen, že se kvůli své prezidentské kampani už stihl na začátku ledna vzdát svého křesla ve státním senátu. Západovirginský guvernér jím uvolněné místo zaplnil Paulem Hardestym – lobbistou, který zastupoval mimo jiné uhelné společnosti s vazbami právě na guvernéra.
Ojeda je hodně věcí najednou. Rozhodně je impulzivní, jeho postup hraničí až se zmateností, a jak je vidět na jeho rychlém zrušení kampaně, občas jedná rychleji, než myslí. I tato jeho nejslabší stránka ale působí osvěžujícím dojmem v době, kdy standardní kandidáti velkých amerických stran mají marketingovými průzkumy tak vycizelovanou image, že na velkou část voličstva působí nelidsky.
Ojedova argumentace, proč kandidaturu zrušil, navíc dává smysl. V demokratických primárkách příští rok asi bude hned několik levicových kandidátů, kteří mají mnohonásobně vyšší šance než on. Na druhou stranu je ukončení jeho kandidatury trochu škoda. Kdyby se probojoval do nějaké z televizních debat, nejen že by to asi byla dost sranda, ale možná by odhalil vyprázdněnost frází některých profesionálnějších kandidátů, kteří se v poslední době snaží tvářit populisticky. Primárky ale začínají až za rok a třeba se do té doby najde jiný, soustředěnější redneck, který trochu zamíchá kartami.
Autor je redaktor Radia Wave a publicista.