„Jsou to géniové a novináři naší doby,“ prohlásil na adresu tvůrců seriálu Městečko South Park dokumentarista Adam Curtis v obsáhlém rozhovoru pro The Economist. Podle autora dokumentu HyperNormalizace ohmatávají tvůrci animovaného seriálu Trey Parker a Matt Stone možnosti moderní žurnalistiky, která vypráví příběhy a skrze ně mění pohled diváků na svět, podobně, jako to dělá on ve svých aktivistických dokumentech. Podle Curtise nevadí, že seriál nenabízí jasně definované alternativy, mnohem důležitější je práce s imaginací, kterou dnešní politika tak zoufale postrádá.
Kritika na obě strany
Rozhovor s Curtisem byl otištěn ještě před koncem aktuální, 22. série Městečka South Park, jež obsahovala dost možná politicky nejtřaskavější materiál za dvě dekády existence seriálu. Ten už dávno není oázou pubertálních vtipů o análních sondách a prdění, jako byl na počátku. Vulgarity a náklonnost k černému humoru samozřejmě zůstaly a příběhy se pořád točí hlavně kolem party čtvrťáků (Stan, Kyle, Cartman a Kenny), v této dekádě se k tomu ale přidalo satirické glosování současné Ameriky a jejího sebedestruktivního stylu života. Seriál je čím dál víc politický a tento vývoj lze sledovat doslova v přímém přenosu. Epizody vznikají velmi rychle, a autoři tak mohou reagovat na aktuální dění, jako se to například dělo v předminulé sérii, kdy South Park sledoval vzestup Donalda Trumpa prostřednictvím jeho alter ega, nabubřelého učitele pana Garrisona a jeho cesty do Bílého domu.
Televizní pořad Už je načase se začít strachovat, který hrdinové Městečka sledují, je skvělou parodií planého tlachání, které se kolem současné ekologické krize zvedlo.
Parker a Stone vždy s oblibou stříleli na obě strany politického spektra. V posledních sériích to schytal Trump stejně jako hnutí politické korektnosti – nová postavička PC, ředitele, který na southparkské základce nahradil zmíněného Garrisona, je groteskní karikaturou správňáckých liberálů, kteří prosazují svoji vizi spravedlivého světa doslova přes mrtvoly. Všeobecně se mělo za to, že oba tvůrci jsou politickým přesvědčením libertariáni – podle nichž jsou svoboda a volný trh nadřazeny státu, jehož zásahy do života mají být minimální. „Nemám rád, když mi někdo říká, co mám dělat. Pokud mi někdo říká, co mám dělat, pak mě musí přesvědčit, že to opravdu stojí za to,“ nechal se Stone slyšet v roce 2006 v rozhovoru pro libertariánský časopis Reason.
Jako doklad o politické příslušnosti mohl divákům South Parku posloužit i krátký studentský film Matta Stonea ze začátku devadesátých let nazvaný příznačně Můj první den v komunismu. Amerika v něm vyhlásí komunismus sovětského typu a hlavní hrdina skončí okradený a zbitý těmi, kdo si komunismus vyložili jako právo okrádat lidi o jejich věci. V druhé sérii Městečka z roku 1998 se Parker a Stone vysmívali levicovému aktivismu proti velkým korporacím – v epizodě Gnomes z druhé série zobrazují malé podniky, konkrétně kavárny bojující proti řetězci připomínajícímu Starbucks, jako přinejmenším stejně chamtivé jako korporace. V závěru se Stan a Kyle v moralistické pointě dokonce shodnou na tom, že korporace přináší lepší a levnější služby než malí obchodníci.
Dokud nás pračlověd nezabije
Zatím poslední série Městečka South Park, která skončila v polovině prosince 2018, ovšem dřívější ideologické vymezení autorského tandemu výrazně zpochybňuje. V South Parku otevře svoje logistické centrum gigant Amazon, postupně zničí veškerou obchodní konkurenci a zaměstná skoro všechny obyvatele. Korporace je zde zobrazena jako nesmlouvavá mašina vysávající duši ze svých zaměstnanců a její šéf Jeff Bezos (mimochodem miláček liberální Ameriky a údajný vizionář nového, lépe fungujícího technologického kapitalismu) rovnou jako démonický mutant s řití na zadní straně hlavy, který komunikuje skrze telepatii. Jeho často omílané motto „Zákazník je na prvním místě“ je tady ideologickým východiskem k vytvoření nového typu člověka – zaměstnance a konzumenta v jednom. Teprve skrze závislost na konzumu může držet své dělníky v šachu: pracují v nelidských podmínkách za nízkou mzdu jen proto, aby si mohli užívat prémiových výhod obchodu, v němž tak rádi nakupují.
Ze začarovaného kruhu zaměstnanci Plnícího centra v South Parku dokážou vystoupit teprve v okamžiku, kdy je Josh slisován na robotické lince do podoby krabice a jeho nehoda je oficiálně označena za „lidskou chybu“. Josh ale přežije a v podobě „marxistické krabice“ se pustí do spravedlivého boje s Amazonem. „Historie všech dosud existujících společností je historií třídních bojů,“ cituje Komunistický manifest a dělníky vede do stávky. Požadují zlepšení svých podmínek, stávka zastaví provoz centra, jenže vzápětí se objeví první stávkokaz. Steve Stotch je hnán touhou splnit přání svému synovi Buttersovi, který chce za každou cenu vyhrát přehlídku bicyklů a z Amazonu si objednal vylepšení, které mu ale kvůli stávce nedorazí. Proti vzpouře a boji o důstojné pracovní podmínky tady stojí touha konzumovat, která lidi připoutává k současnému společenskému zřízení a která u Stotche a postupně i dalších zvítězí.
S nákazou konzumerismu se tvůrci Městečka South Park vyrovnávají i v dvojdílné epizodě nové série. Vrací se v ní k postavě krvežíznivého Pračlověda (ManBearPig), před jehož existencí v desáté sérii varoval bývalý viceprezident Al Gore. Z něho si Parker a Stone v minulosti rádi stříleli kvůli jeho ekologickému aktivismu, kterým se podle nich chtěl zviditelnit po neúspěšné kandidatuře na prezidenta – ostatně Pračlověd, před nímž Gore v seriálu v roce 2006 varoval, je metaforou globální změny klimatu. Když se Pračlověd v aktuální sérii vrátí do South Parku a začne masakrovat obyvatelstvo, někteří místní obyvatelé jeho existenci vehementně popírají, a to ještě pár chvil předtím než se stanou jeho další obětí. South Park jako by se tady chtěl Goreovi omluvit. Co v roce 2006 vypadalo jako plané strašení, se o dvanáct let později ukázalo jako jednoznačné ohrožení budoucího života na planetě Zemi. Jak prozradí Stanův dědeček, Pračlověd je démon, kterého pozvali na planetu naši předkové a občasné lidské oběti jsou daní za nekonečný luxus a bohatství.
Neberte nám sójovku
Všechno ale ještě není ztraceno. Stan a Kyle jako zástupci lidstva dokážou vyjednat s Pračlovědem novou dohodu – démon je ochotný vrátit se do podsvětí, ale po lidstvu požaduje, aby se úplně vzdalo sójové omáčky a počítačové hry Red Dead Redemption 2. A co na to milé lidstvo? Rozpačité pohledy, pokašlávání a výkřik: „To máme jíst suchou rejži?“ Epizoda končí hořkým dovětkem, v němž zástupci lidstva podepíšou s démonem pětiletý odklad platnosti smlouvy. Co už? Jede se dál, ne?
Staří fanoušci Městečka si někdy stěžují, že seriál obsahuje méně humoru, což platí, pokud čekáme ten nejvíce prvoplánový. Je ale pravda, že v některých momentech skutečně úsměv trochu mrzne na tváři – Parker a Stone si totiž střílejí z naší závislosti na destruktivním způsobu života, o němž všichni víme, že nás vede do pekel, ale nemůžeme s ním přestat. Ani děsivá vize budoucnosti, podle níž v následujících letech stoupne teplota o pár stupňů, a některé části planety se stanou neobyvatelnými, nemůže zastavit naši touhu konzumovat produkty ekonomiky, která krizi způsobila. Místo abychom se vzdali některých výdobytků civilizace, raději tvoříme důmyslné myšlenkové konstrukty, které nám pomáhají důsledky našeho jednání na planetu popírat a dál žít v relativním klidu. Televizní pořad Už je načase se začít strachovat, který hrdinové Městečka sledují, je skvělou parodií planého tlachání, které se kolem současné ekologické krize zvedlo.
Závěrečná epizoda 22. série trochu klopotně propojuje různá témata předchozích dílů – řešení konfliktu s Amazonem (a přeneseně i ekologickou krizí) nakonec obyvatelé městečka najdou v účincích silné marihuany, kterou na své farmě pěstuje Stanův táta. Po ní je vám totiž všechno tak nějak úplně jedno. Zkouřenost se tady ukáže být lékem na kapitalistický kokainový rauš. S pomocí marihuany ukážou obyvatelé South Parku všemocné korporaci Jeffa Bezose záda a série končí relativně šťastně a idylicky – aby se příští podzim zase mohla vrátit na obrazovky.
Městečko South Park tu samozřejmě není od toho, aby určovalo politickou agendu, satira a míchání humoru a vážných sdělení se ale v minulosti už mnohokrát ukázalo jako dobrý způsob, jak „prodat“ veřejnosti myšlenky, které by jinak nepřijala. Parker a Stone nedávno přiznali, že jim po dvou dekádách už docházejí nápady, soudě podle poslední série jsou však stále v dobré formě. Doufejme, že hashtag #CancelSouthPark, kterým poslední série končí, je jen dalším vtípkem tvůrců.
Autor je hudební publicista.