Thomas Piketty: Potřebujeme novou reformu EU

Zveřejňujeme manifest skupiny francouzských ekonomů a právníků v čele s Thomasem Pikettym, volající po novém sociálním modelu a snižování nerovností v zemích Evropské unie.

My, evropští občané vzešlí z různých prostředí a zemí, dnes vyzýváme k hluboké transformaci evropských institucí a politik. Náš Manifest obsahuje konkrétní návrhy – především návrh Smlouvy o demokratizaci a návrh Rozpočtu, který můžou jednotlivé členské státy přijmout a uplatňovat podle svého uvážení, aniž by jej některý z nich mohl zablokovat. Je k dispozici online a svůj podpis k němu mohou připojit všichni evropští občané a občanky, kteří se s ním ztotožňují. Kterékoli politické hnutí jej může převzít a vylepšit.

Přinášíme konkrétní návrhy řešení

Po Brexitu a zvolení protievropských reprezentací hned v několika členských státech už nemůžeme pokračovat jako dosud. Není možné nečinně čekat na další „exity“ a další demontáže, aniž bychom v Evropě změnili něco zásadního. Náš kontinent se nachází v kleštích mezi politickými hnutími, jejichž jediným programem je hon na cizince a uprchlíky, a na druhé straně uskupeními, která se sice označují jako proevropská, ale dodnes si představují, že čistý a tvrdý liberalismus a všeobecná konkurence (států, firem, území a jednotlivců) představují dostatečný a uspokojivý politický projekt. Neuvědomují si ale, že právě nedostatek sociálních ambicí umocňuje u lidí pocit opuštění.

Některá společenská a politická hnutí se snaží tento zkázonosný dvojhlas překonat tím, že zkoušejí jít cestou politické, sociální a ekologické přestavby Evropy. Dekáda krize postavila Evropu před celou řadu zásadních výzev: strukturální podfinancování veřejných investic, hlavně v oblasti vzdělávání a výzkumu, rostoucí sociální nerovnost, zrychlování globálního oteplování a migrační krizi. Těmto hnutím se však často nedaří zformulovat konkrétní alternativní projekt, tedy přesně popsat, jak by v budoucnu chtěli uspořádat Evropu a demokratický rozhodovací proces.

Národní poslanci se už nebudou moci vymlouvat na Brusel a nebudou mít jinou možnost než vysvětlovat voličům návrhy a rozpočty, které mají v úmyslu hájit, přímo v Evropském shromáždění.

My, evropští občané a občanky, zveřejněním tohoto Manifestu přinášíme veřejnosti konkrétní návrhy v podobě Smlouvy o demokratizaci a Rozpočtu. I když jsou nedokonalé, mají nárok na existenci, a navíc je každý může vylepšovat. Vycházejí z jednoduchého přesvědčení: Evropa musí pro své obyvatele vytvořit originální model sociálního, spravedlivého a udržitelného rozvoje. Lidi o něm však bude schopná přesvědčit, jen když zanechá vágních a teoretických slibů. Evropa se smíří se svými občany, pokud jim poskytne konkrétní důkaz, že je schopna vytvořit solidaritu mezi Evropany a spravedlivým způsobem přimět ty, kdo z globalizace těží nejvíce, k financování veřejných statků, které dnes Evropa nutně potřebuje. Znamená to, že velké společnosti musejí přispívat víc než malé či střední podniky a nejbohatší daňoví poplatníci více než ti s nižším příjmem, což dnes neplatí.

Naše návrhy zahrnují vytvoření Rozpočtu pro demokratizaci, o kterém by jednalo a hlasovalo suverénní Evropské shromáždění. To by konečně poskytlo Evropě veřejnou moc, schopnou bezodkladně čelit mimořádným událostem v Evropě a vytvářet veřejné statky v rámci udržitelné a inkluzivní ekonomiky. Tímto způsobem můžeme konečně naplnit smysl příslibu obsaženého v Římské smlouvě o „zlepšování životních a pracovních podmínek tak, aby bylo možno tyto podmínky vyrovnávat“.

Snižování nerovností v Evropě

Pokud si to bude Evropské shromáždění přát, rozpočet bude financován ze čtyř hlavních evropských daní, konkrétních ukazatelů evropské solidarity. Ty se budou opírat o zdanění zisků velkých společností, vysokopříjmových poplatníků (nad 200 tisíc eur ročně), osob s velkým majetkem (nad milion eur) a emisí uhlíku (s minimální cenou 30 eur za tunu, která se má každoročně zvyšovat). Pokud by byl tento rozpočet stanoven na 4 procenta HDP, jak navrhujeme, mohl by financovat evropský výzkum, evropské vysoké školy, ambiciózní investiční program na transformaci našeho způsobu růstu, financování příjmů migrantů a podporu aktérů transformace; zároveň by ovšem mohl poskytnout členským státům manévrovací prostor ke snížení dnešního regresivního zdanění mezd či spotřeby.

Nejde ovšem o vytvoření jakési „transferové unie“, která by jen brala peníze „cnostným“ zemím a rozdávala je těm mně ctnostným. Návrh Smlouvy o demokratizaci explicitně limituje rozdíl mezi zaplacenými příspěvky a výdaji, ze kterých bude daná země profitovat, na 0,1 procenta jejího HDP. Tento práh může být případně zvýšen, ale v první řadě tu jde o něco jiného – o snížení nerovností v rámci jednotlivých zemí a investici do budoucnosti všech Evropanů, počínaje těmi nejmladšími, aniž by přitom docházelo k upřednostňování jedné země před druhou. Tento vzorec vylučuje výdaje a investice nesené jednou zemí za účelem naplnění společného zájmu, který je přínosný pro všechny ostatní státy. A protože tento demokratizační rozpočet umožní financování evropských veřejných statků, které budou přínosné pro všechny, bude mít pro evropské státy de facto konvergenční účinek.

Společně tvoříme mainstream!

Je potřeba jednat rychle a dostat Evropu z vyjetých technokratických kolejí. Proto navrhujeme vytvoření Evropského shromáždění, které by umožnilo diskusi a hlasování o nových evropských daních i o demokratizačním rozpočtu, aniž by bylo nutné měnit stávající evropské smlouvy. Toto Evropské shromáždění bude samozřejmě komunikovat se současnými rozhodovacími orgány (zejména Euroskupinou, v jejímž rámci se jednou měsíčně neformálně scházejí ministři financí eurozóny). V případě neshody ale bude mít poslední slovo. Jinak by přišlo o schopnost být místem, kde se formuje nový nadnárodní politický prostor, ve kterém se konečně dostávají ke slovu strany, sociální hnutí a nevládní organizace. A zároveň by ztratilo svou efektivitu, protože jde o to konečně vytrhnout Evropu z patových mezivládních jednání.

Nezapomínejme, že pravidlo fiskální jednomyslnosti, které platí v Evropské unii, už dlouhé roky blokuje přijetí jakékoli evropské daně a přiživuje věčné využívání fiskálního dumpingu ve prospěch těch nejbohatších a nejmobilnějších. Tento dumping pokračuje i dnes a bude pokračovat, dokud nebudou přijata jiná pravidla.

Chopme se své odpovědnosti!

Protože toto Evropské shromáždění bude mít pravomoc zavádět daně a přijímat rozhodnutí o samotném jádru demokratického, fiskálního a sociálního paktu členských států, je důležité do něj zapojit národní a evropské poslance. Jelikož národním parlamentům členských států připadne ústřední role, národní parlamentní volby se de facto transformují ve volby evropské. Národní poslanci se už nebudou moci vymlouvat na Brusel a nebudou mít jinou možnost než vysvětlovat voličům návrhy a rozpočty, které mají v úmyslu hájit, přímo v Evropském shromáždění. Zapojením národních a evropských poslanců do jednoho shromáždění se vytvoří společná správa, která dnes existuje pouze na úrovni hlav členských států a ministrů financí.

Z tohoto důvodu ve Smlouvě pro demokratizaci navrhujeme, aby 80 procent Evropského shromáždění tvořili poslanci národních parlamentů států EU, které se připojí ke Smlouvě (v poměru k počtu obyvatel a politických skupin). Dalších 20 procent pak budou tvořit členové Evropského parlamentu (v poměru politických skupin). Tato volba si jistě zasluhuje rozsáhlou diskusi. Náš návrh by možná mohl fungovat i s menším, například padesátiprocentním počtem národních poslanců. Pokud by však byl tento poměr příliš malý, Evropské shromáždění by mělo podle našeho názoru menší legitimitu pro zapojování evropských občanů do nového sociálního a fiskálního paktu. Střety mezi národními a evropskými volbami by z hlediska demokratické legitimity navíc mohly tento projekt rychle ohrozit.

V této chvíli je potřeba jednat rychle. I když je žádoucí, aby se k tomuto projektu co nejdříve připojily všechny země EU, a ačkoli by bylo optimální, kdyby jej schválily od samého počátku čtyři největší země eurozóny (které dohromady představují více než 70 procent jejího HDP i obyvatel), byl celý projekt koncipován tak, aby mohl být právně a ekonomicky přijatý kteroukoliv zemí nebo skupinou států, jež by tak chtěly učinit. Tento bod je důležitý, protože umožňuje státům a politickým hnutím, které mají o náš návrh zájem, učinit krok vpřed a přijmout jej návrh hned, ať už ve stávající nebo vylepšené podobě.

Vyzýváme proto všechny občany a občanky, aby se chopili své odpovědnosti a zúčastnili se diskuze o budoucnosti Evropy.

 

Thomas Piketty, francouzský ekonom, autor knihy Kapitál v 21. století, vyučuje na vysoké škole EHESS v Paříži a ústavu Inequalities Institute při londýnské London School of Economics

Manon Bouju, francouzská ekonomka

Lucas Chancel, francouzský ekonom, spoluředitel Laboratoire sur les Inégalités Mondiales a výzkumník na IDDRI-Sciences Po

Anne-Laure Delatte, vědecká pracovnice Národního výzkumného centra (CNRS)

Stéphanie Hennette-Vauchez, profesorka práva na Univerzitě Paris Ouest Nanterre

Guillaume Sacriste, francouzský výzkumník, vyučuje na Univerzitě Paris 1-Sorbonne a pracuje v Centru pro politický výzkum na Sorboně

Antoine Vauchez, francouzský právník, ředitel pro výzkum v Národním výzkumném centru (CNRS).

T-Dem je kolektivní projekt pro demokratizaci Evropské unie založený v roce 2017 skupinou francouzských ekonomů a právníků. Získal podporu celé řady evropských osobností. Stojí za textem Za smlouvu o demokratizaci eurozóny (Seuil, 2017).

Z francouzského originálu Manifeste pour la démocratisation de l’Europe přeložil Pavel Bartůšek.

 

Podpořte nás

Společně tvoříme mainstream! Podpořte Alarm.

 
Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies

Společně tvoříme mainstream! Podpořte nás.
close-image