Foto Fábio Rodrigues, Pozzebom/Agência Brasil (CC BY 2.0)
Nedávného Světového ekonomického fóra v americkém Davosu se zúčastnil i nový prezident Brazílie Jair Bolsonaro. Bránil tam svůj neoliberální program. Uvedl, že zvažuje provést důchodovou reformu, chce privatizovat většinu státních podniků, snižovat zásahy státu do ekonomiky a upřednostňovat zahraniční kapitál. Zasazuje se o snížení kontroly podniků, a to i ve vztahu k životnímu prostředí, což podle odborníků může vést k ekologickým tragédiím podobným té, ke které došlo ve statě Minas Gerais, kde se ve městě Brumadinho protrhla důlní nádrž, což si vyžádalo mnoho mrtvých a nezvěstných. Odboráři zase varují před tím, že neoliberální reformy mohou vést k omezení práv pracujících a důchodců.
Pozvání od Zemana
Bolsonarovy věty o otevřeném podnikání a o tom, že největší zemi Latinské Ameriky transformuje na jedno z největších investičních míst světa, přijali někteří ekonomové s optimismem. Ti, pro které je ekonomický neoliberalismus ideologií, přimhuřují oči před tím, že Bolsonaro se v Brazílii snaží zavést tuhý režim, který ohrožuje mimo jiné domorodé obyvatelstvo či deštné pralesy, které předal do rukou zemědělských lobby. Třeba Francesco Strace, generální ředitel společnosti Enel, řekl, že Bolsonaro „má velkou šanci zreformovat zemi“. Jinak byl ale potlesk pro Bolsonara v Davosu spíš vlažný.
V Brazílii byla část populace vychována v autoritářském prostředí rodin s tvrdým otcem a nyní hledá autoritativního vůdce.
Někteří se ale s Bolsonarem sešli individuálně. Nový brazilský vládce si na sociálních sítích pochvaloval třeba setkání s prezidentem Polska Andrzejem Dudou nebo Ukrajiny Petrem Porošenkem. Setkáním s Bolsonarem se zase na Facebooku pochlubil premiér České republiky Andrej Babiš. Prý mu vyřídil pozvání do Prahy od prezidenta Miloše Zemana. Setkání Babiše s Bolsonarem se dotkla i vládní tisková zpráva: „První den se setkal s prezidentem Brazilské federativní republiky Jairem Bolsonarem. Prodiskutovali spolu obchodní příležitosti v návaznosti na tradiční značky, jako jsou Baťa, Škoda nebo Tatra. Premiér představil projekt The Country for The Future, hovořil také o formátu V4 a oba politici se shodli na postoji k migraci. Kromě toho se zabývali i otázkou ekonomické spolupráce, zejména v leteckém a obranném průmyslu a ve výzkumu.“
Militarizace společnosti
Bolsonaro všemožně podporuje a upřednostňuje zbrojní průmysl. Podepsal vyhlášku, podle které občan Brazílie s čistým trestním rejstříkem bude mít právo legálně držet čtyři střelné zbraně, což brazilská hlava státu hájí potřebou bezpečnosti. Kritici ale namítají, že ta bude zajištěna jedině zvyšováním životní úrovně lidí. Nyní je to začarovaný kruh, protože zbraně budou ještě více zneužívány, a to jak na ulicích, tak při domácím násilí. „Rozhodnutí prezidenta je bránou k násilí a zhoršení už nyní špatné veřejné bezpečnosti,“ uvedl Renato Lima, předseda brazilského Fóra pro veřejnou bezpečnost, nevládního orgánu, který každoročně mapuje a vyhodnocuje násilné činy. Již nyní je situace alarmující – Brazílie je zemí s jedním z nejvyšších počtů násilných zabití. Vražd je tu skoro šedesát čtyři tisíc ročně.
Příslušníci vojenské policie Bolsonarův krok naopak podporují. Policejní důstojník z Ria de Janeiro Anderson Valentim například uvedl, že dává přednost tomu, aby byli „řádní občané ozbrojeni lépe než příslušníci gangů“. Háček je v tom, že zbraň se může dostat do rukou komukoli a k bezpečnosti se nelze prostřílet. Značná část Brazilců je ale opačného názoru.
Filosof a sociální vědec Marek Hrubec opakovaně uvedl, že vítězství Bolsonara povede k militarizaci společnosti. Odkázal přitom na proslulou analýzu autoritářské osobnosti, která byla vytvořena pro výklad nástupu nacismu ve třicátých letech. V Brazílii byla podle Hrubce část populace vychována v autoritářském prostředí rodin s tvrdým otcem a nyní hledá autoritativního vůdce.
Autoři jsou publicisté.