Squatujeme mediální prostor od roku 2013

Města po celém světě si vytyčují klimatické cíle. A Praha?

Po vzoru dalších světových měst by i Praha měla přistoupit k radikální změně ekologické politiky.

Na podzim loňského roku slavila část pražského obyvatelstva vytvoření nadějně vyhlížející sestavy Rady hlavního města. Ambicí nové radnice je Prahu vést s mnohem progresivnější a koncepčnější vizí oproti dosavadnímu ad hoc přístupu. Obstojí však vládnoucí koalice ve zkoušce ohněm, před kterou ji na lednovém zasedání zastupitelstva postavila Strana zelených svým požadavkem na vyhlášení stavu klimatické nouze?

Londýn za jedenáct let bez emisí

Jde o deklaraci, kterou od roku 2016 postupně vyhlašují různá města po celém světě ve snaze učinit potřebné kroky směrem k dekarbonizaci své ekonomiky, dopravy a celkového fungování. Za iniciativou mobilizující lokální městské vlády stojí síť vzájemně propojených organizátorů, výzkumníků, dobrovolníků a politiků v USA, kteří k tomuto kroku přistoupili v návaznosti na zvolení prezidenta Donalda Trumpa. S vědomím toho, že politika ochrany klimatu bude během Trumpovy vlády postrádat vedení na národní úrovni, vkládá tato mobilizační komunita naději do účinného řešení klimatické krize na úrovni místních vlád v jednotlivých městech a jejich vzájemné spolupráce. Ostatně, jak sami uvádějí na své webové stránce, právě ve městech historicky docházelo k největšímu společenskému pokroku. To, co se děje ve městech, pak obvykle bývá inspirací také pro jejich okolí – další města, obce i venkov – a může to postupně vést až k celonárodní mobilizaci. Myšlenka je tedy taková, že budou-li klimatickou mobilizaci podporovat města, postupně k ní budou dotlačeny i jednotlivé národní vlády. Budou totiž nuceny městům poskytnout potřebné pravomoci a finanční prostředky.

Čas, který zbývá k účinnému řešení, je natolik krátký, že je potřeba vyvinout ekonomické úsilí v míře srovnatelné s válečnou mobilizací během druhé světové války.

Vyhlašování stavu klimatické nouze se postupně rozšířilo i mimo USA a nyní k němu přistoupila i města ve Velké Británii, Austrálii či Kanadě. Po loňské zprávě vědců z Mezivládního panelu pro změnu klimatu při OSN (IPCC) vyhlásilo klimatickou nouzi i jedno z největších města světa – Londýn. Za deklaraci, jíž si města stanovují různě ambiciózní cíle ohledně časového limitu pro dosažení nulových emisí, se postavil i londýnský primátor Sadiq Khan, který ve snaze předejít hrozícímu klimatickému kolapsu nechal přepracovat stávající plán dekarbonizace hlavního britského města. Původní cíl – dosáhnout nulových emisí do roku 2050 – urychlil o dvacet let, a chce tedy snížit emise do konce roku 2030. Navzdory ambiciózním cílům ale zatím v Londýně nedošlo k přerušení některých rozvojových plánů, které klimatickou změnu dále zhoršují. Mezi ně patří například výstavba silniční dopravní infrastruktury či další rozšiřování letecké dopravy.

I tak je ale přístup londýnského primátora výzvou pro politická vedení dalších velkých měst, aby začala konat. Jak uvádí americká iniciativa mobilizující městské vlády, rozsah a povaha hrozby klimatického kolapsu jsou natolik závažné a čas, který zbývá k účinnému řešení, je natolik krátký, že je v současné chvíli potřeba vyvinout ekonomické úsilí v míře srovnatelné s válečnou mobilizací během druhé světové války. A týká se to celé globální společnosti – všech kontinentů, států, regionů, měst, celého venkova.

A co Praha?

Praha se na rozdíl od Londýna nenachází v místě bezprostředně ohroženém stoupající mořskou hladinou, dopadů blížící se klimatické katastrofy by ale nebyli ušetřeni ani obyvatelé našeho hlavního města. Stačí vzpomenout na povodně v roce 2002 a 2013 nebo na loňské sucho. Ale neměli bychom zavírat oči ani před dalšími hrozbami, které se ke klimatické změně vážou.

Již nyní dochází na většině míst planety k bezprecedentnímu vymírání živočišných i rostlinných druhů a k celkovému úbytku biodiverzity, která je zcela zásadní pro fungování zemského ekosystému, a je tedy podmínkou přežití lidstva. Změna klimatu na mnoha místech vede k zásadním problémům se zásobováním potravinami a vodou a je mj. jednou z příčin současných migračních pohybů. V případě klimatického kolapsu by tak nejen mohly nastat hladomory, ale do pohybu by se rovněž daly mnohasetmilionové masy migrujících obyvatel, jejichž příchodu by čelili zejména obyvatelé méně postižených částí světa.

I přes tyto reálné hrozby se však většina Pražanů tváří, jako by se jich změna klimatu netýkala. K zamyšlení se nad ekologičtějším a udržitelnějším fungováním metropole Pražany doposud nepřiměly ani smogové situace a překračování maximálních limitů škodlivin v pražském ovzduší. Výmluvný je fakt, že řešení tragického stavu životního prostředí v Praze nezařadila mezi své programové priority žádná z nyní vládnoucích stran. Není proto velkým překvapením, že ani relativně progresivní vládnoucí koalice Pirátů, Prahy sobě a Spojených sil zatím nepřišla s účinným řešením katastrofálního stavu pražského ovzduší.

Nečekaná výzva

Na lednovém zasedání pražského zastupitelstva působila interpelace spolupředsedy pražských Zelených Víta Masare, který vedení Prahy vyzval k vyhlášení stavu klimatické nouze, jako blesk z čistého nebe. Masare poukázal na to, že k boji se změnou klimatu již přistoupila mnohá evropská města, s nimiž má Praha ambici se srovnávat. Dle jeho slov by Praha měla např. přestat nakupovat elektřinu z uhlí a též přepracovat své strategické a plánovací dokumenty s ohledem na co nejrychlejší dosažení uhlíkové neutrality. Primátor Zdeněk Hřib nicméně s odkazem na nepřítomnost náměstka pro životní prostředí odmítl na varovná slova jakkoliv reagovat, a tak se nejspíš celá debata přesune na další zasedání zastupitelstva 28. února.

Před novým vedením Prahy tak stojí nová velká výzva, kterou možná nikdo ze zvolených radních a zastupitelů nečekal. Totiž zjištění, že opravené mosty, transparentní správa, dostupné bydlení ani dostatek mateřských škol a slušné platy pro učitele nám nebudou moc platné, pokud nezměníme celkový způsob fungování, jež ve své aktuální podobě neodvratně směřuje ke kolapsu světového ekosystému.

Autorka je vědkyně.

 

Podpořte nás

Společně tvoříme mainstream! Podpořte Alarm.

 
Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies

Společně tvoříme mainstream! Podpořte nás.
close-image