Squatujeme mediální prostor od roku 2013

Most! je seriál pro sluníčka i rasisty

Proč od komediálního seriálu očekávat, že vyřeší sociální problémy, s nimiž už desítky let nikdo nic nedělá?

„Takhle politicky nekorektní nálož sluníčka z neziskovek nerozdýchají.“ „Regulérní multikulti propaganda, to se normálům nikdy nemůže líbit.“ Podobně radikálně odlišné reakce vyvolává seriál Most!, který od začátku letošního roku trhá rekordy sledovanosti. Hlášky z něj se stávají pomalu zlidovělou klasikou a pro miliony českých domácností udělal alespoň na chvíli z nenáviděného pondělí nejočekávanější den v týdnu. Předpoklady obou táborů se ale nenaplnily a Most! (až na pár výjimek) milují zkrátka všichni. Co se to vlastně sakra děje?

Město Most je minimálně od začátku nového tisíciletí symbolem kolabujícího severočeského regionu a sídliště Chánov zase synonymem romského ghetta. Most je ale také postindustriálním městem, kde došlo k útlumu uhelné těžby, aniž by ji něco jiného nahradilo, a od devadesátých let se výrazně vylidňuje. Dřívější chlouba socialistického modernismu je tak dnes mikrokosmem největších českých problémů a místem, jemuž se vyhýbají politici, investoři i všichni ostatní.

Seriál Most! záměrně balancuje na hraně a občas přes ní i přepadává. To je ale daň za to, že v díle s velkým diváckým potenciálem nehodlá chodit kolem českých traumat po špičkách.

„Takhle se tady prostě mluví, my nejsme žádní diplomati,“ říká v rozhovoru s Martinem Veselovským pro DVTV v seriálové hospodě Severka asi největší hvězda Mostu!, herec Zdeněk Godla, seriálový popelář Franta, zatímco si s ním místní štamgasti dělají selfíčka. Vystihuje tak největší sílu scénáře Petra Kolečka – autenticky působící dialogy. Ani Martin Veselovský nechtěl uvěřit, že takhle se v Mostě skutečně mluví, čímž prokázal, že propast mezi periferií a centrem je v Česku opravdu hluboká. Veselovského šokovalo i to, že Zdeňka Godlu občas podobně jako postavy seriálu někdo nechce pustit do hospody. Samotný Godlův příběh by se dal považovat za jakýsi český sen, kdyby bylo možné v Česku vůbec snít. V devadesátých letech si odseděl pět a půl roku za loupežné přepadení a svůj první casting absolvoval úplnou náhodou, když si v Chomutově šel odpracovat veřejně prospěšné práce. Režisér Petr Václav ho tehdy obsadil do svého sociálněkritického snímku Cesta ven. Dnes je z Godly díky Mostu! nejoblíbenější Rom bílých Čechů a jeho Franta ze scénáře trčí jako jedna z mála bezvýhradně kladných postav.

Hezký český rasismus?

Seriál Most! záměrně balancuje na hraně a občas přes ní i přepadává. To je ale daň za to, že v díle s velkým diváckým potenciálem nehodlá chodit kolem českých traumat po špičkách. Ano, vše by šlo udělat mnohem sofistikovaněji, osvětověji, angažovaněji a kritičtěji, výsledek však rozhodně není skandální a Mostu! se daří skloubit nakažlivý humor s autentickým zachycením života na české periferii. Navíc poměrně vtipně a přesně popisuje, jak se často manifestovaný rasismus dostává do rozporu s každodenním životem. Každý štamgast ze severočeských Severek má nějakého toho svého Frantu a každý nezaměstnaný potřebuje občas od svého romského souseda půjčit oblek, pár stovek nebo poradit, jak sbalit holku. Seriál se nicméně (aspoň prozatím) vyhýbá tomu, aby jasně uchopil, jak verbální rasismus ve skutečnosti ovlivňuje životy českých Romů. V hospodě je to možná legrace, ale jakmile se Rom chce ucházet o práci nebo hledá nějaké důstojné bydlení, všechny tyto legrácky se obrátí proti němu. Most! tak částečně napomáhá vytvářet mylný dojem, že tento „hezký český“ rasismus Romy reálně nijak neohrožuje, jak o tom několikrát v médiích mluvil Petr Kolečko.

Rozpaky vyvolává i dějová linka s transsexuálkou Dášou. Někomu vadí to, že tuto roli hraje žena, navíc dabovaná hercem Janem Cinou, jiným zase není po chuti skutečnost, že spousta gagů vychází z toho, že chce někdo souložit s ženskou, která je ve skutečnosti transsexuálka. Když ale Dáša mluví o tranzici, o svých pocitech před a po změně pohlaví, jedná se naopak o momenty až učebnicově „správné“, které se do českého středního proudu dostávají jen velmi zřídka. S přibývajícími díly se navíc tato postava přirozeně zařazuje do mosteckého života, což může mít ozdravný účinek. Většina translidí v Česku totiž stejné štěstí nemá a o „normalitě“ mohou dál jen snít.

Pochroumaný kněz bez perličky na dně

Vyloženě nesmyslné jsou pak úvahy o tom, zda seriál nedělá z lidí ze severočeské periferie nevzdělané burany a nevybarvuje je v těch nejhorších barvách. Hlavní hrdina Luďan, kterého hraje famózní Martin Hofmann, je sice nezaměstnaný, alkoholický lúzr, který žije v rozpadajícím se domečku po rodičích, od samotného začátku se ale přes prvoplánové tvrďáctví na povrch dere jeho skutečná podstata, kterou lze vystihnout snad jen českým publicistickým klišé o hrabalovské „perličce na dně“. Perličky na dně nacházíme postupně skoro ve všech postavách. Nejvíce naštvaní by na svoji reprezentaci v seriálu mohli být představitelé katolické církve. Pochroumaný exkomunikovaný kněz v podání Cyrila Drozdy to se svými alkoholickými promluvami beze smyslu pro realitu schytává ze všech stran.

Těžko říct, jestli Most! nějak zásadně promění vztah bílé majority a českých Romů a zda všechny strany konfliktu spíše neutvrdí ve svých stereotypech. Proč ale očekávat od komediálního seriálu, že nějak pohne se sociálními problémy, s nimiž nikdo nic efektivního neudělal už desítky let? Už teď je navíc jasné, že Most! otevře dveře romským hercům do české popkultury. A to opravdu není málo. Připravte se na to, že Zdeňka Godlu, Klaudiu Dudovou, Julia Oračka a další budete odteď na obrazovce potkávat mnohem častěji. Pro české Romy to může být docela zásadní změna.

Autor je redaktor A2larmu.

 

Podpořte nás

Společně tvoříme mainstream! Podpořte Alarm.

 
Čtěte dále
Společně tvoříme mainstream! Podpořte nás.
close-image