Seriál Most! versus poučky humanitních věd

Po shitstormu, který spustili někteří levičáci na seriál Most, se skoro zdá, že by se lidé s humanitním vzděláním neměli vyjadřovat pro jistotu vůbec k ničemu.

Všichni máme něco na srdci. Zvláště pak vzdělanci mezi námi. A ze vzdělanců speciálně ti humanitní. „Intelektuál je svým způsobem taky odborník, jen o jeho odbornost nikdo nestojí,“ píše se v jedné ze sociologických biblí Sociální konstrukce reality od dvojice Berger & Luckmann. Snad v každé kopii téhle knihy v knihovně brněnské Fakulty sociálních studií tu větu někdo podtrhl, přimaloval srdíčko nebo něco připsal. Moc dobře jsme tušili, že na tom něco bude. Odbornost humanitního typu, byť nikým nechtěná, ale přece jen slibovala lepší porozumění společnosti a kultuře. A to se koneckonců hodí i na pracáku.

Řada odmítavých reakcí na seriál Most ze strany antirasistů, feministů a liberálních levičáků se zaštiťovala právě koncepty vyčtenými v knihovnách humanitních škol a díky tomu – alespoň v očích svých autorů – získaly jejich příspěvky punc sofistikovanosti. Nemá cenu reagovat na levičácké komentáře k fenoménu Most! na Facebooku, ale v Deníku Referendum vyšly hned dva příspěvky (jedna anketa a jedna recenze), které tento typ výhrad povýšily na novinový text. V obou dvou se ukázalo – krom trošky povinného a pitomého snobismu – neštěstí humanitního vzdělaní vtlačeného do pouček a bez vnímání jakéhokoliv širšího kontextu.

Mluvit o chudobě, ale…

Ve veřejné debatě, v umění i v seriálech by se mělo mluvit o chudobě, stereotypech, rasismu a dalších fenoménech, které trápí českou společnost, opakujeme my levičáci při každé příležitosti, až nás to už samotné skoro nebaví. Pak vznikne komediální Most!, který běží v prime-timu na České televizi a je o chudobě, stereotypech, rasismu a dalších fenoménech, které trápí českou společnost. A co na to levičáci? Nelíbí se jim to. Vůbec. Část z nás má pocit, že Romové jsou v seriálu moc stereotypní, bílí jsou moc stereotypní a transhrdinka je taky moc stereotypní. Ok. To všechno může být pravda. Jenže tyhle poznatky, které by se určitě hodily do seminárek o stereotypech, jsou vydávány za komplexní hodnocení seriálu a pomíjejí úplně všechno ostatní. A proto se jim oprávněně směje půlka internetu.

Nechápu, k čemu je dobré na první dobrou vyhejtovat tvůrce, kteří do svého seriálu dají transženu jako jednu z nejpozitivnějších postav, a argumentovat u toho pojmem, který většina lidí ani nemůže znát.

Ve schopnosti identifikovat rasismus, genderové stereotypy a dokonce transfobii jsme se opět vyznamenali. Někteří z nás jsou v tom tak dobří, že se na seriál ani nemusí dívat. Tereza Zvolská po prvním díle věděla, co to je za odpad, více tedy na seriál nekoukala a ve své recenzi pro DR se tím i pochlubila. Myslel jsem, že tuto výsadu, tedy na něco se ani nedodívat a pak zhnuseně napsat, že to je pitomost, rádi necháme kulturní expertce Mirce Spáčilové. Ale ne. A podobnost s desetitisícovou Mirkou tady bohužel nekončí. Spáčilová je schopná odškrtnout leccos jako multikulti gender propagandu a dál se tím nezabývat – a stejně tak Zvolská, ale i další neváhají označit Most za rasistický, protože se tam říká slovo cikorka a jsou v něm rasistické názory. Jen slovník feminismu, sociologie a genderu je oproti Spáčilce o poznání náročnější.

Slovníček pojmů

Zvolská jako jeden z důvodů, proč se na seriál nedívá (a přesto o něm píše články do novin) uvádí, že se v seriálu objevuje tzv. deadnaming, tedy oslovování osob, které prošly tranzicí (změnou pohlaví), starým jménem. Opravdu to má být relevantní důvod ke kritice? Co to je za námitku a jak vůbec přispívá k porozumění seriálu a problematice, o které vypovídá? Navíc deadnaming (oslovení „Pavle“ místo „Dášo“) používají postavy nepříliš vzdělaných vyděděnců na periferii. Opravdu se dá předpokládat, že chlapi, co chodí na pivo do Severky, sledují debatu o nezraňujícím oslovování transosob?

V žádném případě nechci zpochybňovat právo transžen a mužů na jejich identitu ani na pozitivní reprezentaci v médiích a uměleckých dílech. Chápu, že je to téma citlivé a že spousta translidí se setkává s problémy, které si většina z nás cisáků ani neumí představit, a respektuji jejich právo bojovat za uznání. Jen nechápu, k čemu je dobré na první dobrou vyhejtovat tvůrce, kteří do svého seriálu dají – navíc se zjevnými sympatiemi – transženu, která je jednou z nejpozitivnějších postav, a argumentovat u toho pojmem, který většina lidí ani nemůže znát. U Zvolské se navíc zdá, že přehlíží rozdíl mezi výroky fiktivní postavy a názory tvůrců. Přitom by se stačilo zeptat kteréhokoliv prváka třeba na filmové vědě na „funkci postavy v uměleckém díle“.

Přemíra genderové expertízy je u Zvolské „vyvážena“ absolutním a až neuvěřitelným nepochopením žánru, o kterém píše. „Ester Janečková (…) v inscenované Poště pro tebe až symbolicky přihlíží násilí páchanému na postavě Dáši,“ píše Zvolská a ignoruje nejen to, že se jedná o přepálený gag odpovídající komediálnímu žánru a to, že násilník Luďan je v této scéně za pitomce (a postupem času vztah ke své trans-sestře přehodnocuje a učí se ji respektovat), ale skoro to vypadá, že Zvolská nechápe ani to, že se jedná o hrané dílo, a že to tedy je „jenom jako“.

Humanitní vzdělání, aspoň jak to – jakožto v zásadě nedouk, byť s diplomem – chápu, by mělo prohlubovat schopnost porozumět kultuře v sociálním kontextu jejího vzniku i formální stránce tvorby. Ale právě text Zvolské a řada odpovědí v anketě Deníku Referendum ukazují, že humanitní vzdělání může fungovat i úplně naopak. Namísto hlubšího porozumění se „rozpozná“ nějaký ten stereotyp či rasismus (což u seriálu o rasismu a stereotypech není zas takový intelektuální výkon) a pak se to podle pouček celé hodí přes palubu a označí za sexistické, stereotypní, a tak dále. Z „genderově nevyvážený“ se tak stává rovnou špatný, aniž by bylo jisté, jestli například Zvolská vůbec chápe rozdíl mezi špatným a genderově nevyváženým.

Opravdu to musíme dělat pravičákům tak jednoduché?

Autor je redaktor Alarmu.

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Zajímají mě cookies