Squatujeme mediální prostor od roku 2013

Když developer neslyší

Projekty developerské společnosti Trigema jsou výmluvnou ilustrací problémů současného rozvoje Prahy.

Představte si, že žijete pětatřicet let v místě, které má kvalitně navržený veřejný prostor s dostatkem služeb občanského vybavení a městské zeleně. Bydlíte v klidné lokalitě, v níž přebývají především mladé rodiny s dětmi nebo lidé 55+. Majitel zprivatizovaného objektu místního nákupního centra polovinu tohoto komplexu prodá developerovi, který navrhne něco nečekaného. Do náměstí, které i se stávajícími budovami nemá ani dva hektary a je lemováno osmipodlažními budovami, navrhne místo jednopodlažního nákupního centra polyfunkční budovu se čtyřmi věžemi o třinácti podlažích.

NIMBY ve Stodůlkách

To není hypotetická úvaha. Jsme na jednom z urbanisticky nejzdařilejších pražských sídlišť – ve Stodůlkách. Architekt Ivo Oberstein, jenž navrhoval celý koncept Jihozápadního města, tu velmi umně naplnil modernistické principy bydlení v zeleni. V souladu s těmito zásadami navrhl i budovu OC Paprsek a celé Šostakovičovo náměstí, které představuje centrální prostor celého sídliště. Tento sídlištní rynek se chystá developerská společnost Trigema „kultivovat“ a vyvést z „neutěšeného stavu“ a tím naprosto změnit dosud lidské měřítko zdejšího sídliště. Vše se děje s předběžným posvěcením garanta Institutu plánování a rozvoje pro Prahu 13 a překvapivě i samotného tvůrce sídliště Iva Obersteina.

Developery i urbanisty v poslední době často skloňovaný NIMBY efekt („not in my backyard“, doslova „ne na mém dvorku“, tedy snahy místních obyvatel zabránit nepřiměřeným změnám ve svém okolí) na sebe samozřejmě nenechal dlouho čekat.

Developeři svoje projekty často prezentují jako vyšší dobro – poskytování bydlení lidem a kultivaci veřejných prostranství. Vždy se ale musíme ptát, komu a za jakou cenu je toto „dobro“ přinášeno.

Většina místních se přestavbě první poloviny centra nebrání, nerozumí ale rozsahu návrhu – usilují především o snížení výšky staveb a zohlednění dopadů na životní prostředí. Vznikla občanská petice, jejíž výbor začal podnikat kroky k tomu, jak projekt redukovat. Většina místních obyvatel totiž dobře ví, že ze strany Davida Vodrážky, který za sedmnáct let svého pontifikátu nechal zdevelopovat téměř všechny prázdné parcely uvnitř sídlišť Jihozápadního města, se jim zastání rozhodně nedostane.

Bída participace

Pod tlakem občanských iniciativ se developer odhodlal s obyvateli jednat a proběhlo tzv. participativní plánování. Nejdříve bylo uspořádáno jednání, jehož se na podzim 2017 zúčastnili především zástupci místních SVJ (společenství vlastníků jednotek) a bytových družstev. Už tehdy padl požadavek na snížení podlažnosti budov. Trigema si souběžně nechala zpracovat sociologickou studii, jejíž závěry stran výšky budov nepřinášejí žádná zjištění (odkaz na její výsledky bohužel není funkční).

Následovalo plánovací setkání na jaře 2018, při němž se okolo dvou jídelních stolů pro čtyři osoby v rozlehlém sálu Centra architektury a městského plánování (CAMP) mačkalo asi 60 obyvatel Stodůlek. Každý stůl moderoval jeden odborník, odezvu obyvatel ale vůbec nezapisovali. Vše vyvrcholilo veřejným setkáním na Nových Butovicích v galerii Czech Photo Centre, jež je součástí budovy, kterou zde postavila právě Trigema. Tady se pro změnu developer rozhodl diskutující pacifikovat závěrečným rautem se smaženými řízky. Oficiálně nebylo vyjednáno vůbec nic. Výsledkem je smutné torzo kolaborativního plánování s občany.

Před Vánoci 2018 Trigema přistoupila k aktivitám vedoucím k vydání územního rozhodnutí, aniž by zásadní připomínky (především snížení podlažnosti budov ze 13 na maximálně 8) zapracovala. Vše je posvěceno tím, že projekt souzní se současným územním plánem. Při výšce osmi podlaží by prý museli navrhnout hustší zástavbu. Pokud by došlo pouze ke snížení věží, stavba by se prý Trigemě nevyplatila. Tuto stavebně produkční rozvahu ale nikdo nedoložil. Místo snížení věží se Trigema obyvatelům pokoušela nabídnout projekt parkovacího domu. Ten by ale situaci s parkováním na Stodůlkách, které dnes fungují jako neoficiální P+R parkoviště pro velkou část lidí přijíždějících po plzeňské dálnici, nijak nevyřešil. Kdo by projekt financoval, rovněž není jasné.

Vidíme, že developer počítá jakési mlhavé zisky. Projekt samozřejmě v dlouhodobém horizontu přinese určité zlepšení služeb občanské vybavenosti a částečně ozdraví lokalitu. I proto se místní výstavbě principiálně nebrání. Většina obyvatel ale uvažuje nad důsledky znečištění z takto rozsáhlé stavby či úbytku světla z nepřiměřeného zastínění Šostakovičova náměstí. Situaci se proto vedle místních obyvatel rozhodl řešit i senátor Václav Láska, jenž nechává právně zpracovat odborné připomínky.

Kde končí růst?

Trigema o sobě nechává v poslední době hodně slyšet. Tento rodinný podnik v podstatě od píky vybudoval především Marcel Soural a jeho rodina. Společnost konstantně roste a věnuje se i dobročinným aktivitám, přičemž deklaruje, že chce vytvářet „chytré bydlení“. V posledních měsících ale přichází se stavbami, které svými ambicemi razantně zasahují do veřejného prostoru i urbanistické skladby některých lokalit.

Po započetí spolupráce s výtvarníkem Davidem Černým, zastřešené názvem Black n‘ Arch, se objevují i další diskutabilní projekty. O stotřicetimetrovém mrakodrapu na Nových Butovicích zatím víme jen málo. Z prohlášení Davida Černého z listopadu 2018 je však patrné, že nápad postavit nejvyšší budovu v ČR, která by dosavadní zástavbu převyšovala o více než polovinu, myslí skutečně vážně. Návrh Rezidence Invalidovna ve tvaru ležící postavy, doplněné o Černého amébické sochy, vyvolává podobné obavy. Staví si snad Trigema ve spolupráci s Davidem Černým pomníky? Je to snad nějaká další recese? Černý rád provokuje a projekty Black n‘ Arch tak možná zkoušejí vyvolat odezvu obyvatel, úředníků i politiků.

Developeři a lid

Ať už tyto stavby postaveny budou či nikoliv, doba developerská pokračuje. Média nás dennodenně zásobují hrůznými daty o bydlení. Prý se nestaví. Developeři se ale dál snaží především udržet svoje zisky. Jejich týmy si tak pozvolna osvojují a často bohužel i znásilňují principy plánování s občany, tak aby si participaci – dnes již téměř povinnou položku přípravy projektu – mohly odškrtnout. Sice si vcelku oprávněně stěžují na složitost a délku procesu povolování staveb, často ale nemístně viní i občanskou společnost a výše zmiňované „nimbysty“, kteří ve skutečnosti na proces získávání stavebního povolení mají pouze zanedbatelný vliv. Občanská aktivita je přitom mnohdy často jedinou cestou, jak zabránit nevratným dopadům na životní prostředí „starousedlíků“. Tato poslední brzda je navíc v ohrožení, neboť současný návrh nového stavebního zákona z pera Hospodářské komory účast občanů a spolků ještě více omezuje.

Velké společnosti jako Penta, Sekyra Group a v poslední době i právě Trigema tak spoluurčují rozvoj města. Svoje projekty přitom často prezentují jako vyšší dobro – poskytování bydlení lidem a kultivaci veřejných prostranství. Situace ale zdaleka není tak jednoznačná. Vždy se musíme ptát, komu a za jakou cenu je toto „dobro“ přinášeno. Připomínejme si také, jakou roli v tom hrají někteří politici a úředníci. Právě oni totiž často podobné strategie nekriticky stvrzují – anebo takticky mlčí.

Nikdo neříká, že se nemá stavět. Bez skutečného respektu k prostředí, do něhož developeři svými návrhy vstupují, a bez přijetí faktu, že mají mocensky zvýhodněnou pozici, se ale z místa neposuneme.

Autor je urbánní antropolog a člen spolku Auto*Mat.

 

Podpořte nás

Společně tvoříme mainstream! Podpořte Alarm.

 
Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies

Společně tvoříme mainstream! Podpořte nás.
close-image