Kebab remover nebo neonacista? Když internetoví trollové zabíjejí

Teroristický útok na dvě mešity na Novém Zélandu je posledním příspěvkem radikálně pravicového alt-right trollingu, který už dávno přestal být legrační.

Když došlo v pátek na Novém Zélandu k teroristickým útokům na dvě mešity, objevila se v médiích řada zpráv pokoušejících se vysvětlit důvody a případně ideologické ukotvení útočníka. V českém prostředí se v zásadě rozdělily na dvě části. První se obvykle spokojila s tím, že útočníka označila za příznivce „krajní pravice“, přičemž se opřela zejména o neonacistickou symboliku, kterou útočník použil. Druhá se naopak velmi urputně snažila jakoukoli návaznost na (krajní) pravici popřít a opírala se při tom o některé výroky z útočníkova manifestu. Co můžeme reálně říci o útočníkově motivaci na základě faktů, které jsou k dispozici?

Nepochybně jde o příznivce krajní pravice, což ostatně v již zmíněném manifestu sám explicitně několikrát uvádí. V tomto případě, jak si za chvíli ukážeme, se ale nelze plně spolehnout na vše, co útočník tvrdí, což je současně velmi zajímavým (a varujícím) momentem, na který je dobré upozornit. Pokud se ale někdo snaží útočníkovu ultrapravicovou afiliaci jakkoli relativizovat a používá k tomu jeho vlastní vyjádření, musí celou řadu jeho výroků i používaných symbolů a zejména zcela jasné vyznění celého manifestu cíleně zamlčovat.

Každý etnicky a kulturně odlišný migrant je v očích útočníka nájezdník a je třeba ho zlikvidovat, přičemž dvakrát opakuje, že není možné mít slitování s žádným migrantem, děti nevyjímaje.

Pojďme se ale nejprve podívat na to, co lze s jistou mírou určitosti říci. Útočník zanechal řadu konkrétních indicií, které mají politický podtext. Jednu z nich představují nápisy a symbolika na jeho zbraních, druhou jím zveřejněný manifest a třetí jeho zprávy na sociálních sítích. Co z nich tedy vyplývá?

Symbolika: neonacismus a bílý terorismus

Nápisy na zbraních odkazují převážně k historickým postavám (Zikmund, Skanderbeg, Jan Hunyadi ad.) a historickým událostem (bitva u Vídně 1683, obléhání Akkonu 1189 ad.) spojených s válkami s muslimy. Vedle nich se ale na zbraních objevují i nápisy „14“ respektive „14 words“, odkazující k tzv. 14 slovům. Tedy mottu americké neonacistické teroristické organizace The Order a dodnes jednomu z nejznámějších neonacistických hesel vůbec. Na zbraních se ale objevují i jména Josue Estebanez, Alexandre Bissonnette, Anton Lundin Pettersson a Luca Traini. Komu patří? Neofašista Josue Estebanez zavraždil v roce 2007 v Madridu šestnáctiletého španělského antifašistu, Alexandre Bissonnette je masový vrah zodpovědný za útok na quebeckou mešitu v roce 2017, při kterém zavraždil šest lidí, Anton Lundin Pettersson zavraždil v roce 2015 tři lidi ve švédském Trollhättanu kvůli barvě jejich pleti a Luca Traini postřelil v roce 2018 šest afrických imigrantů v italské Maceratě. Ve všech případech byli útočníci napojeni nebo nějakým způsobem inspirováni krajní pravicí. Ve svém manifestu a na sociálních sítích odkazoval útočník ještě na Dylanna Roofa, Anderse Breivika, Darrena Osborna a Roberta Bowerse. Dylan Roof je americký neonacista, který v roce 2015 spáchal útok na černošské věřící v kostele Africké metodistické episkopální církve v Charlestonu a devět jich zavraždil. Breivika není nutné představovat. Darren Osborn je zodpovědný za útok dodávkou v Londýně v roce 2017, při kterém zahynul jeden člověk; útok směřoval proti lidem u severolondýnské ústřední mešity. Robert Bowers v roce 2018 zavraždil jedenáct lidí v synagoze Ec Chajim – Or LeSimcha (Strom života – Světlo k radosti) v židovské čtvrti v americkém Pittsburghu.

Kromě již zmíněného odkazu na 14 slov se na útočníkových zbraních objevují i runové symboly (Teiwaz a Odal) oblíbené mezi neonacisty a na fotografii z Twitteru je vidět útočníkova vesta se symboly tzv. Černého slunce, keltského kříže a kolovratu. Černé slunce je okultní neonacistický symbol, keltský kříž je mezinárodní symbol používaný neonacisty a neofašisty, kolovrat je pak slovanský symbol používaný širokou paletou skupin od novopohanů až po neonacisty.

Potud se tedy zdá, že je vše krystalicky jasné. Co ale píše střelec ve svém manifestu?

Manifest: 8chan, Breivik a bílá genocida

Tady nastává problém, na který upozornilo několik zahraničních zpravodajů, i když u nás se těmto informacím nikdo příliš nevěnoval. Manifest je totiž psán způsobem, který odpovídá zkušenostem internetového trolla. Je v něm řada odkazů na kulturu rasistických memů spojených s prostředím 8chan, odkud pochází americká alternativně pravicová scéna a současně je v něm několik pasáží, které mají přitáhnout pozornost médií, včetně těch, které zjevně nejsou pravdivé. Je tedy nutné přistupovat k textu kriticky a hodnotit, které pasáže lze brát vážně a které nikoli.

Manifest je psán částečně jako politický pamflet a částečně vypadá jako sekce FAQ (Frequently Asked Questions) na stránkách nějaké korporace – útočník v něm odpovídá na sérii krátkých otázek.

Co se tedy o manifestu dá říci? Pokud bychom se spolehli na explicitní vyjádření, můžeme konstatovat, že útočník se ve svém manifestu opakovaně přihlásí k tomu, že je fašista, respektive ekofašista a rasista. Jeho historickým vzorem, což také několikrát opakuje, je britský fašista Oswald Mosley, působící zejména ve třicátých letech. Obojímu je – vzhledem k frekvenci i kontextu – možné věřit.

Základní rámec celého textu tvoří víra v konspirativní teorii bílé genocidy. Ta prochází v podstatě celým textem a je jeho hlavní osou. Podle ní je současné evropské obyvatelstvo systematicky nahrazováno imigranty, čemuž chce útočník zabránit pomocí násilí a strachu. Každý etnicky a kulturně odlišný migrant je tak v jeho očích nájezdník a je třeba ho zlikvidovat, přičemž dvakrát opakuje, že není možné mít slitování s žádným migrantem, děti nevyjímaje.

Migranti ale nejsou jediným problémem, který je třeba řešit. Stejným problémem jsou podle útočníka i zrádci (globální kapitalismus, Antifa, NGO, marxisté) uvnitř většinové společnosti, které je třeba zlikvidovat stejným způsobem. Opakuje se tak zcela základní myšlenkový model, který jsme viděli u Anderse Breivika, jejž útočník také označuje za svůj největší vzor. Imigranti jsou vnímáni jako jednolitá masa, jejímž jediným cílem je invaze do evropského prostoru a jeho následné ovládnutí, přičemž útočník přímo uvádí, že každý imigrant je za tuto invazi odpovědný a nese za ni vinu. Není zde prostor pro žádné individuální rozdíly, díky čemuž dochází k totální dehumanizaci a každý imigrant je vnímám pouze jako legitimní cíl při obraně „kultury a rasy“. Terorismus se tak mění v sebeobranu.

Dělejte operace pod falešnou vlajkou

Jedním z cílů útoku je pak podle útočníka i mobilizace dalších Evropanů, které vyzývá, aby se začali připravovat a provedli podobné akce. Označuje dokonce konkrétní tři lidi, kteří mají být zabiti – německou kancléřku Angelu Merkelovou, londýnského starostu Sadiqa Khana a tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana.

Vedle hlavní line je v textu i několik dalších pasáží, které si zaslouží pozornost. Některé už byly v médiích zmíněny, jiné nikoli.

Poměrně velký zájem vyvolaly výroky, týkající se konzervatismu, vůči němuž se útočník vymezuje negativně. To skutečně dělá, je ale třeba doplnit, že negativní postoj vychází z toho, že konzervatismus podle něj nedělá to, co by dělat měl – tedy nechrání národ, víru ani rasu. Dále v textu se ale útočník zmiňuje o konzervatismu ještě jednou a zde ho již nijak neodsuzuje. Je tedy patrné, že samotný konzervatismus útočníkovi nevadí, jen jeho současná podoba.

Naopak zcela bez zájmu českých médií zatím zůstala poznámka, směřující k radikalizaci společnosti. Podle manifestu je třeba volit vždy taková řešení a takové politiky, kteří směřují k vytváření co největších rozporů ve společnosti – a to včetně těch, kteří zastávají jiné (opačné) stanovisko než útočník. Smyslem není prosadit vždy svou vizi, ale jen vytvořit co nejvýbušnější situaci, která následně povede k radikalizaci. Doslova se zde píše: „Stabilita a pohodlí jsou nepřáteli revolučních změn.“ Celá myšlenka je zde následně rozvedena, když útočník volá po operacích pod falešnou vlajkou: „Vyvěšujte plakáty požadující zavedeni práva šaría a další týden je přelepte plakáty požadujícími okamžité ukončení veškeré migrace a to opakujte, dokud nedojde ke krizi.“ Svou akci ostatně chápe ve stejném kontextu a uvádí, že doufá, že jeho útok povede v USA k další debatě ohledně omezení práva na držení zbraní, které právě takto radikalizuje americkou společnost.

V textu je také přítomno několik pasáží, které se vzájemně vylučují, případně problematizují. Například se zde opakuje přímá citace 14 slov, o kterých již byla řeč, i když současně útočník tvrdí, že není neonacistou. Také tvrdí, že nemá nic proti ostatním rasám a kulturám (pokud zůstanou „doma“), aby následně uvedl, že je rasistou a věří v rasovou determinaci jednotlivce i společnosti. Aby to bylo ještě složitější, sám mluví o tom, že během svého života poměrně hodně cestoval a žil na mnoha místech s různými kulturami. Nepokládá se sám ale za migranta, protože podle jeho názoru není rozdíl mezi Australanem, Američanem, Němcem nebo Ukrajincem – ve všech případech jde o příslušníky jedné rasové a kulturní skupiny. Fakt, že Australané i Američané žijí v zemi, kde je „doma“ někdo jiný, ponechává stranou.

Současně ale zazní i několik výroků, jejichž pravdivost je více než sporná. Poprvé, když útočník tvrdí, že ke svému činu získal požehnání od Anderse Breivika a jeho organizace templářů. Tuto možnost už fakticky vyloučily norské úřady. Zde jde podle všeho o cílenou dezinformaci, která má k manifestu přilákat pozornost médií (což se jí nepochybně podařilo). Druhým takovým příkladem je moment, kdy útočník odpovídá na otázku ohledně své radikalizace, za jejíhož původce označí afroamerickou konzervativní novinářku a aktivistku Candace Owens. I zde jde zjevně o snahu přitáhnout pozornost díky svému spojení s kontroverzní osobností, která – díky svému etnickému původu – bude opět přitahovat pozornost médií. Současně jde velmi pravděpodobně i o klasické trolení, kdy za svůj inspirační zdroj označí Afroameričanku, přestože se sám opakovaně hlásí k rasismu.

Do podobného ranku patří i výrok týkající se Donalda Trumpa. Na otázku, zdali ho podporuje, útočník odpovídá: „Jako symbol obnovené bílé identity a společného cíle? Jistě. Jako tvůrce politiky a vůdce? Dobrý bože, ne.“

Vedle nich pak najdeme ještě dva výroky, které přitáhly pozornost zejména těch, kteří se snažili útočníka zprostit jakékoli afiliace k pravici. První z nich přichází po dotazu, zda měl tyto názory vždy a kdy zazní odpověď, že ne a že původně byl útočník anarchista, následně komunista, pak libertarián a nakonec fašista. Podruhé v momentě, kdy mluví o své afiliaci k fašismu a na závěr dodá, že jeho současným vzorem je Čínská republika. V obou případech je teoreticky možné, že mluví pravdu, v kontextu celého textu je ale podstatně pravděpodobnější, že jde spíše o další příklady specifické irone, respektive trollení.

Memy a trollové

Tím se dostáváme k druhému základním rámci, a to je právě vztah ke kultuře memů, která prostupuje celým manifestem. V samotném manifestu (kromě těch pasáží, které jsme již uvedli) zazní, že útočník se v posledních letech živil jako „kebab removalist“. Pojem pochází z memu Remove Kebab, což je současná verze původně srbské propagandistické písně Karadžiči, veď své Srby, pocházející z období války v Jugoslávii (1991–1995). Píseň i mem se staly velmi populární právě mezi neonacisty a fungují jako synonymum pro etnickou čistku, respektive genocidu muslimů. Tato píseň zazní také během příjezdu útočníka k první mešitě. To je zachyceno na videu, které útočník sám pořídil.

V manifestu pak použije v odpovědi na otázku, zda je nacista, xenofob a islamofob, další mem, který je známý jako Navy Seal Copypasta (série směšných výhrůžek ironizujících internetového „tvrďáka“) a který obíhá internetem od roku 2010.

Před útokem zveřejnil útočník své krátké prohlášení na 8chanu, které uvedl tagem Screw your optics, což je poslední věta, kterou napsal na sociální sítě Robert Bowers, než zaútočil na Synagogu Ec Chajim – Or LeSimcha. Je s podivem, že většina těch, kteří odmítají útočníkovo napojení na krajní pravici, tento moment zcela přehlédli. Celé prohlášení na 8chanu mimochodem uzavírá útočník úvahou, že počítá s možností vlastní smrti a loučí se slovy: „I will see you in Valhalla.“ Tento obrat je nesmírně populární opět mezi neonacisty.

A konečně těsně před tím, než útočník zahájil střelbu na mešitu v Christchurch, prohlašuje ve svém videu: „Subscribe to PewDiePie“ (Předplaťte si PewDiePie). Jde o odkaz na kampaň za získání co největšího počtu předplatitelů pro kanál PewDiePie na YouTube, která opět souvisí s prostředím internetových trollů.

Tím ale odkazy na memy nekončí. Když byl útočník zatčen a byl předveden před soud, udělal pro novináře gesto OK, které se v posledních dvou letech stalo jedním z nejoblíbenějších gest amerického hnutí alt-right. V roce 2017 se objevil hoax, který tvrdil, že gesto OK ve skutečnosti znamená White Power. Šlo o žert, ale americká alternativní pravice začala gesto používat. Jde tedy jen o další symbol, který bude srozumitelný pro komunitu obeznámenou s prostředím 8chanu a internetových memů.

Základní rámec, ve kterém se útočník pohybuje, je konspirace o „velkém nahrazení“, která stojí za velkou částí útoků krajní pravice v posledních letech, naposledy v Charlottesville, kde členové alt-right pochodovali s pochodněmi za pokřiku hesla: „Židé nás nenahradí!“ Jejím důsledkem je přesvědčení, že je naše civilizace ve válce, kterou pouze zrádci (média, politici, intelektuálové) popírají. A ve válce je normální zabíjet nepřátele. Nepřítelem je pak kdokoli z kategorie zrádců nebo jakýkoli migrant.

Současně ale útok v Christchurch ukazuje sílu internetové kultury memů, která propojuje řadu odlišných skupinek. Ostatně i ve svém manifestu útočník upozorňuje na to, že je třeba oslovit mládež, a tu neosloví žádné statistiky nebo fakta, ale je třeba použít něco, co je bude bavit – jako jsou třeba právě memy, které svůj rasistický charakter skrývají za černý humor. Na jedné straně tak máme alternativně pravicové trolly, kteří svůj rasismus skrývají za memy, které pro ně samotné ale mají jasný politický význam, a na straně druhé velké množství lidí, kteří v nich uvidí jen specifickou podobu černého humoru. Je možné, že do budoucna budeme svědky právě rozšíření tohoto fenoménu – tedy útoků z důvodů rasové zášti, které nebudou vycházet z ideologie, ale právě z dehumanizované kultury rasistických memů? Těžko říct, rozhodně ale vidíme jeden z dopadů tohoto fenoménu právě teď.

Autor bývá v médiích označován za „experta na politický extremismus“. Působí na Institutu politologických studií FSV UK.

 

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies

Společně tvoříme mainstream! Podpořte nás.
close-image