Monopoly ovládaný skotský venkov volá po pozemkové reformě

Většina půdy na skotském venkově končí v rukou hrstky boháčů a několika veřejnoprávních institucí. Veřejný tlak na skotskou vládu, aby se situací něco dělala, se stupňuje.

Skotská pozemková komise nedávno zveřejnila studii, podle níž největší vlastníci pozemků v regionu zneužívají svého monopolního postavení ve prospěch vlastních ekonomických aktivit a na úkor místních obyvatel. Značná část venkovské půdy končí v rukou malého okruhu velmi bohatých jedinců nebo veřejnoprávních subjektů. Skotskou vládou ustanovená komise proto radí radikálně reformovat pravidla vlastnictví půdy a vyzývá k pozemkové reformě.

Zpráva zjistila, že zhruba 1125 majitelů pozemků, včetně významných veřejných institucí jako Forest Enterprise či National Trust for Scotland vlastní 70 procent veškeré venkovské půdy ve Skotsku. Celkem 87 vlastníků pak spravuje pozemky o rozloze 1,7 milionu hektarů půdy, které jsou mnohdy děděny po generace i více než 400 let. Dva největší soukromí vlastníci půdy ve Skotsku – dánský oděvní miliardář Anders Holch Povlsen spolu se svou ženou Anne a vévoda z Buccleuchu – vlastní více než 80 tisíc hektarů půdy. Největším soukromým vlastníkem ve sféře lesnictví je pak Anglikánská církev, která v prosinci 2014 zdvojnásobila rozlohu svých lesnických podniků na 13 215 hektarů.

Pozemková reforma musí být jasně formulována a musí zahrnovat argument veřejného zájmu a využívání půdy pro společné blaho.

„Zdá se, že v některých částech Skotska způsobuje koncentrované vlastnictví půdy významné a dlouhodobé škody tamním komunitám,“ varuje zpráva. V nejhorších případech majitelé pozemků zbourali původní chalupy, vysázeli rozsáhlé jehličnaté lesy, a svým honem na jeleny a střílením tetřevů poškozovali tamější životní prostředí. Přeměnou pozemků na rekreační destinace pak rovněž omezili dostupnost půdy pro malé zemědělce. Komise proto vydala několik doporučení a vyzvala skotské ministry, aby začali konat. Navrhuje například vytvořit zákonnou pravomoc, která podřídí prodej pozemků veřejného zájmu a uloží velkým majitelům pozemků povinnost vypracování plánu řízení, do něhož budou zahrnuty i místní obyvatelé. Komise dále navrhuje vytvořit orgán pro vyšetření případů, kdy vlastníci půdy zneužívali svou moc. Dále doporučuje nalézt nové způsoby, jak dostat pozemky, farmy a lesy i do správy malých vlastníků.

Dle vyjádření komise koncentrované vlastnictví pozemků snižuje ekonomické příležitosti a rozmanitost. S tím však nesouhlasí Sarah-Jane Laingová, generální ředitelka organizace Scottish Land and Estates, zastupující majitele pozemků, která obvinila komisi z toho, že se příliš úzce zaměřuje na vlastnictví jako takové a opomíjí to, jak je půda využívána. Mnozí vlastníci pozemků podle ní navíc navrhovaná opatření již dávno dodržují. „Chceme vidět podrobnější a přesvědčivější příklady tvrzení, že koncentrované vlastnictví pozemků škodí místním obyvatelům,“ uvedla Laingová.

Skotská vláda je každopádně kvůli pozemkové reformě pod stále větším tlakem. Andy Wightman ze Skotské strany zelených minulý týden uvedl, že rejstřík vlastníků skotských pozemků je velmi zastaralý a zahrnuje jen 33 procent rozlohy země. „Pokud by ministři schválili doporučení předložená komisí, znamenalo by to vyřešení centrálního problému vlastnictví půdy, které se již po staletí vyznačuje mocenskou pozemkovou hegemonií,“ uvedl Wightman. Nezbytnost reformy zdůrazňuje i Calum Macleod z organizace Community Land Scotland, členské organizace vlastníků půdy. „Pozemková reforma musí být jasně formulována a musí zahrnovat argument veřejného zájmu a využívání půdy pro společné blaho,“ uvedl Macleod.

 

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Zajímají mě cookies