O očkování aneb Krávy za nic nemůžou

Máme problém: plošné očkování a racionalita vůbec jsou kontaminovány nedůvěrou, tmářskou kritikou a hlavně – nezřízeným výdělkářstvím.

Prezident České lékařské komory Milan Kubek musel být 25. března moderátorem Událostí, komentářů na ČT 1 vyzván ke slušnosti, když se ostře postavil proti – tak přímo je nazval – „odmítačům“ očkování. Růst výskytu nakažlivých spalniček u nás vzdul plachty jeho hněvu. „Mně na tom všem nejvíc štve to, že ti tupci, kteří odmítají očkování svých dětí, ohrožují ostatní,“ pravil Kubek. A dovozoval, že „kvůli těm blbečkům“, kteří nenechají své děti očkovat, je potenciálně ohroženo na životě asi pět procent populace. Tedy mnoho lidí, které očkovat vůbec nelze, protože mají specifický, extrémně vratký imunitní systém.

Dnes se z odmítačů očkování vytvořila na internetu jakási neformální „lidová fronta“, která spojuje konzervativní pravici s některými liberály, jimž je nade vše drahá svobodná volba jednotlivce. Na tyto proudy vposled navazují hnutí „ochranářské levice“, která vede nelítostný boj s impériem zvaným „Big Pharma“.

Šéf lékařského stavu do svého výpadu oprávněně zahrnul i širší, ba politicky dobový kontext, když si se zjevným sarkasmem povzdechl, že „žijeme v postfaktické době a každý má právo na vlastní názor“. Donald Trump v této souvislosti nebyl – a ani nemusel být – zmíněn, protože je všeobecně známo, že už ve své předvolební kampani sám označil očkování za „největší lékařský podvod všech dob“. Svěřil se i s osobní nechutí ke vpichování „nezdravých věcí do těla“. Také Trumpovy tweety se hemží „dokazováním“, že očkování proti spalničkám vyvolává u dětí autismus. Neomezuje se však jen na konzervativní pravici tento blud, který neustále „vědecky“ zaměňuje korelaci (autismus se projevuje ve věkové kategorii, v níž se provádí očkování) za determinaci (očkování způsobuje autismus). Známý je rovněž případ progresivní europoslankyně Michèl Rivasiové (Evropa Ekologie – Zelení), od níž se její vlastní parlamentní skupina distancovala poté, co tato dáma pozvala do legislativního srdce EU k debatě Andrewa Walkefielda, autora falešné studie o spojení mezi autismem a očkováním spalničkami.

Oslabená kolektivní imunita

Dnes se z odmítačů očkování vytvořila na internetu jakási neformální „lidová fronta“, která spojuje konzervativní pravici, bojující za „rodinné hodnoty“ proti „homosexualismu“ a podobným fintám elit, s některými liberály, jimž je nade vše drahá svobodná volba jednotlivce, v tomto případě ovšem volba rodičů, zda očkovat či neoočkovat své děti. Na tyto proudy vposled navazují i hnutí „ochranářské levice“, která vede nelítostný boj s impériem zvaným „Big Pharma“. Soulad těchto složek není dokonalý, ale v něčem přece jen existuje a vytváří značný tlak. Docela stejně jako v jiných sférách masové vzpoury proti establishmentu, které se dostalo vágního přívlastku „populismus“. V každém případě představuje tento fenomén reálnou sílu, která v České republice – podle odhadu ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, druhého hosta Událostí, komentářů s Milanem Kubkem – již například u spalniček snížila proočkovanost populace z bezmála 100 procent v roce 2010 na pouhých 83 dnes. Není to české specifikum, protože ve Francii spadla proočkovanost rovnou na 80 procent. A je možné říct, že se tímto vývojem oslabuje kolektivní imunita v celém „vyspělém světě“. Moderní lidé, čekajíce na Godota zcela zdravého žití, dočkají se nejspíš nového moru.

Vzniká samozřejmě otázka, proč nedůvěra ve fungující expertní systémy zasáhla i sféru účinných vakcín, které za poslední století – v kombinaci se vzestupem hygienických standardů – odstranily celou škálu ničivých epidemií a zdvojnásobily průměrnou délku lidského života. Proč zavrhujeme dobrodružství empirické zkušenosti, která tu byla ještě dřív, nežli Louis Pasteur a Robert Koch objevili zdroje epidemií? Donald Trump by asi omdlel jako špalek, kdyby mu anglický venkovský lékař Edward Jenner do těla aplikoval vskutku „nezdravou věc“, hnis z vřídků kravských neštovic, jak to poprvé učinil jednomu chlapci v roce 1796. Dokázal tím však věc velmi zdravou: zásadně zmírnit u člověka zpravidla smrtelné či „jen“ celoživotně zohyzďující pravé neštovice. Od této první vakcinace (latinské „vacca“ znamená kráva) postupně vývoj dospěl až k boji s karcinogenními retroviry, nejnověji – od roku 2006 – s papillomavirem, způsobujícím rakovinu děložního čípku. Proč však zástupy netleskají, nadšeně nepovstávají a potlesk nepřechází v ovace? Proč se naopak zvedá hněv?

Nedůvěra k výdělkářským kalkulacím

Příčinou je – kromě obecných obav z vedlejších účinků – zásadní nedůvěra k panujícím poměrům, jejich řídícím strukturám a k motivacím expertů. Nedůvěra, kterou vytěžují až nadoraz noví demagogové na základě jiných – mnohem méně slavných – empirických zkušeností. I demagog nebo fašista potřebuje k úspěchu svého působení jasné evidence, na něž lze poukázat a které jsou hmatatelné. Je ještě v živé paměti hysterie s očkováním proti takzvané prasečí chřipce v roce 2009. Dosud neznámý virus H1N1 byl vylíčen jako zdroj apokalyptické pandemie v lidstvu nemajícím přirozenou imunitu. Farmaceutické firmy se chopily příležitosti, Francie zaplatila za protilátku ekvivalent obřího dluhu všech svých veřejných nemocnic (896 milionů eur). Česká republika „jen“ 210 milionů korun na jeden milion dávek, z čehož fakticky převzala pouze 700 tisíc dávek a použila jich jen 100 tisíc. „Zbytek“ (drtivá většina) byl zlikvidován. Chřipka se totiž projevila jako velmi mírná. Dividendy vyplacené Big Pharmou byly ale nesmírné.

Netřeba snad vypočítávat další podobné případy v „lékařském průmyslu“ či v jiných přírodovědných a technických aplikacích na výdělkářskou společnost, v níž směnná hodnota válcuje hodnotu užitnou a hrabivost obecné dobro. Je tím kontaminováno úplně všechno, včetně demokratických institucí, kultury, mezilidských vztahů. Jde o společnost, jejímž hnacím motorem je v první řadě zisk nemnohých, toto základní podloží kolektivní nezodpovědnosti. A je pak nutně vnímáno jako násilí, když tahle společnost shora a skrze své moderátory či experty kritizuje lidi, údajné „tupce“ a „blbečky“, za asociální nezodpovědnost při narušování kolektivní imunity. Zloději – byť skrze upřímné, poučené a osobně nevinné odborníky – tu volají „Chyťte zloděje!“. Copak „kolektivní imunita“ v širším smyslu, ta, která má kvést ve všech sférách sociálního života, nebyla předtím již dávno podvrácena? A není mezi tímto univerzálním rozvalem a „debilizací společnosti“ příčinný vztah, jasná determinace?

Houstone, máme problém! Jak zachránit exaktní racionalitu před myšlenkově blátivým povstáním proti světu výdělkářských kalkulací? Před povstáním, které vaničku se špínou ziskovosti vylévá i s dítětem vědy, hrabivost s rozumem, lhaní s měřitelnými pravdami? Dokonce i filosofie takto už dlouho s kapitalismem vylévá andělské dítě osvícenství, za jehož nevyhnutelný vrchol označila „průmyslovou smrt“ tayloristicky vypilovaných mechanismů, ryzí svět výrobních linek, převodů a pák, proměňujících lidství v nic než biologický materiál. Problém spočívá v tom, jak potom lidem vysvětlit, že v očkování nelze vidět jen dobytek, ale i výdobytek. A že rozum sám o sobě za nic nemůže. Natož krávy.

Autor je politický komentátor.

 

Čtěte dále