Foto nakladatelství Krytyka Polityczna
Základní školu v Olsztynu, malém městě v severovýchodním Polsku, navštívila školní inspekce v poslední době celkem desetkrát. Školní knihovna totiž dostala darem od rodičů jednoho z dětí dětskou knížku o šnekovi Samovi, kterou vydalo polské nakladatelství Krytyka Polityczna. O čem publikace pojednává? Jedná se o příběh nešťastného šneka Sama, který po nástupu do školy zjistil, že učitel po dětech chce, aby se rozdělily na dvě skupiny – chlapce a dívky. Vzhledem k tomu, že hlemýžď zahradní je hermafroditní a nemá jen samčí nebo samičí pohlaví, ale obojí, nemůže se Sam (nebo snad Samantha?) rozhodnout, ke které skupině se přidat. Propadne tedy smutku a schová se do ulity. Škola naštěstí povolá chytrého psychologa, který dá milému šnekovi za úkol napsat článek, kvůli jehož vypracování se musí setkat s několika dalšími zvířaty. A tak se Sam potká s paní Kočkodanovou a jejími dvěma manželi, paní Erikou Pyskounovou, ze které se díky protogynnímu hermafroditismu stal pan Erik, pány Labuťáky, kteří jsou manželi, a starostkou Lucií Veverkovou, která má ve své kanceláři na radnici fotku své ženy a dcery.
Pyskouni během života mění své pohlaví. Kočkodani a tamaríni jsou zase polyandričtí. Tato fakta jsou ale v Polsku 21. století šokující – stejně jako to, že hlemýžď zahradní je ve skutečnosti oboupohlavní.
Vtip je v tom, že všechny tyto příběhy, jakkoliv ve svém antropomorfismu působí jako reklama na diverzitu sexuálních rolí, mají svůj pevný základ v biologii a chování zvířat. I biologická fakta ale evidentně mohou být dnes trnem v oku polským úředníkům dohlížejícím na mravní výchovu dětí. Kniha byla nakonec ve školní knihovně zakázána. Je těžké očerňovat homosexualitu jako „přírodě odporující chování“, pokud si uvědomíme, jak často se v přírodě mezi různými druhy zvířat vyskytuje.
Zmiňovanou dětskou knihu spolu napsali bioložka Maria M. Pawłowska a autor videoher a kriminálních příběhů Jakub Szamałek. Pokusili se v ní ukázat, že i zvířata žijí v celé řadě odlišných vztahů a mají různé druhy sexuálních identit. Takoví pyskouni třeba během života mění své pohlaví. Kočkodani a tamaríni jsou zase polyandričtí (samička má více mužských partnerů). Tato fakta jsou ale v Polsku 21. století šokující – stejně jako to, že hlemýžď zahradní je ve skutečnosti oboupohlavní.
Kniha se nyní rozebírá v polských médiích a státní i soukromé televize vysílají na toto téma zvláštní relace. Reportéři státní televize referovali o „vysoce kontroverzní“ knize, zatímco soukromá média se soustředila na absurdní konflikt okolo biologických skutečností v dětské knížce. Celý spor ilustruje hluboké politické rozdělení uvnitř polské veřejnosti. Podle konzervativního tábora jde jednoznačně o propagandu LGBT a „genderismu“. Liberálové zase na knihu nahlížejí jako na způsob, jak učit děti toleranci a otevřenosti k jinakosti. A možná také trochu té biologie.