Od experimentálního undergroundu po nejvyšší patra populární hudby. Náš kolektiv hudebních publicistů bude pravidelně držet hlídku a přinášet vám v subjektivním výběru nejlepší tracky za uplynulý měsíc. V prvním vydání se zamilujete do svého laptopu, vypravíte se do 19. století se sběratelem folkloristických příběhů, poslechnete si postpunkový lament nad neoliberalismem a budete naslouchat demonstracím, jak je neznáte.
Holly Herndon: Eternal
„Fyzická láska/ seš přímo před mýma očima,“ zpívá svému dítěti americká elektronická skladatelka Holly Herndon v singlu Eternal uvádějícím nové album Proto, které má vyjít začátkem května na britském labelu 4AD. Jejím potomkem je ovšem umělá inteligence jménem Spawn a zrodila ji společně se svým partnerem, digitálním umělcem Matem Dryhurstem. „Představa, že technologie jsou něco odlidštěného, stále převládá,“ řekla v jednom rozhovoru Herndon, podle které je laptop nejemocionálnější hudební nástroj: „Snažíme se předsudkům postavit.“ Spawn už složila chaotické fragmentované beaty pro loňský track Godmother s footworkovou producentkou Jlin. V extatické skladbě Eternal se umělá inteligence rozděluje a je multiplicitou identit i hlasů. Hudba Holly Herndon prozkoumává, jak technologie splývají s člověkem, a překonává staré binární pojetí přírody a kultury, fyzického a virtuálního. Znepokojující momenty, kdy telefon rozezná náš obličej a hudba algoritmů je empatičtější než lidská hudba, máme podle ní přijímat bez strachu.
Matmos: Thermoplatic Riot Shield
Na své aktuální, jedenácté studiovce recykluje baltimorské duo Matmos naše představy o tom, co je reálné a „fake“, organické a plastické. Plastic Anniversary značí 150 let od chvíle, kdy byl na trh uvedený první celuloid, a zároveň připomíná tuny nerecyklovatelných plastů v oceánu. Drew Daniel a Martin C. Schmidt nahráli celou desku na plastové předměty – silikonové implantáty, plastové hrníčky nebo PET láhve. Kromě „konceptuálních nástrojů“ jsou slyšet taky flétny, trombony, basy a výsledkem je bezmála taneční nahrávka. Deska vám zlepší náladu, ale při jejím poslechu vás ovládne úzkost z blížící se přírodní katastrofy. S trackem Thermoplastic Riot Shield rozezvučili Matmos protiúderový štít, který policejní jednotky používají při potlačování demonstrací. U skupiny, která jednu celou svou desku seskládala ze zvuků pračky, to ale asi není zas tak neobvyklé.
Institute: Dazzle Paint
V hudbě newyorských Institute se ozývá osmdesátkový postpunk i škaredé echo konzervativní politiky Margaret Thatcher a Ronalda Reagana. S brexitem a Trumpem zní ale tato nostalgie po starém zvuku přesvědčivě a aktuálně. Institute vstřebali dobové postpunkové odcizení a v současné politické situaci se ani nemuseli tolik přemáhat s pesimismem. „Předpoklad západního světa, že lidstvo bude v budoucnosti prosperovat, vytvořilo katastrofální politické vakuum. To dovolilo bankám, korporacím a jejich politikům, aby bezcílně posouvali neoliberální agendu do nepředstavitelně nebezpečného místa,“ říká k desce zpěvák Moes Brown, který obviňuje neoliberální politiku z nezodpovědnosti a toho, že nás konejší falešnými utopiemi a iluzí lepších zítřků. Institute si drží přiměřenou hladinku nasranosti i na třetí desce Readjusting the Locks. Ta vyjde v květnu u Sacred Bones a hned v červnu ji můžete slyšet naživo v pražském klubu 007.
Lil Uzi Vert: Free Uzi
„Možná si vystřelím mozek, xanax všechnu bolest utlumí, yeah,“ rapoval Lil Uzi Vert v roce 2017 na debutové desce Luv is Rage 2, která ho katapultovala na vrchol depresivního popu. Filadelfský rapper po průlomovém mixtapu Lil Uzi Vert vs. the World jenom potvrdil svoji pozici, ale záhy se z nepochopitelných důvodů stáhl do ústraní. Free Uzi je prvním trackem od singlu New Patek z loňského srpna, když nepočítáme některé leaknuté skladby. Postupně se odhaluje, co stálo za jeho předčasným odchodem do výslužby. Hashtag Free Uzi se šířil internetem poté, co se vyhrotily dlouholeté spory s labelem Generation Now. Detaily jsou stále neznámé, ale Lil Uzi Vert se několikrát nechal slyšet, že je nespokojený se smlouvou a že mu label blokuje nové releasy, a v jeho hudbě byla cítit apatie. Zdá se ovšem, že je znovu v plné síle a song Free Uzi příjemně kope. Kromě klasického trapového ego-boostu na sebe Lil Uzi Vert odhaluje: „Pořád koukám na Big Bang Theory, to je ten nerd ve mně.“ Některé věci by si ale možná mohl nechat pro sebe.
Eva01: Oskerushe
„Líbí se mi motiv prastarého ovocného jeřábu, oskeruše, který považuji za uvědomělou entitu. Je sítí nebo domovem přírodního společenství. Pro mě jde o důkaz totální symbiózy,“ popisoval pro tištěnou A2 pražský producent David Střeleček koncept své desky Oskerushe, kterou vydal pod přezdívkou Eva01 minulý měsíc u internetového labelu Bio Future Laboratory. Nahrávka není průměrná „dekonstruovaná (post)klubová hudba“, ale je rafinovanější a prolínají se do ní různé zvuky přírody. Žádné lesní field recordings, ale samply z videoher a reklam nalezených na internetu. Oskerushe je manifestem za podporu mezidruhových vztahů a výzvou k ekologickému boji a biocentrickému myšlení. „Mechanické zvuky se tu prolínají s organickými,“ řekl Střeleček a vypovídá to i o jeho světonázoru, ve kterém jsou světy přírody a technologií neoddělitelné. „A když se naladíš, uslyšíš celý hmyzí roj nad loukou.“
Megan Thee Stallion: Sex Talk
Nicki Minaj už dávno došel dech a zatím se neobjevila žádná rapperka, která by mohla ohrozit panování Cardi B. To se ale může změnit, protože nahoru jde houstonská rapperka Megan Thee Stallion. V únoru si zapsala virální úspěch se singlem Big Ole Freak a v březnu vydala track Sex Talk – a je přesně o tom, co nám napovídá název. „Nejde jen o to, být sexy, ale taky sebejistá a sebevědomá se svou sexualitou,“ řekla v nedávném rozhovoru. Možná to vyzní jako klišé, ale feminismus Megan Thee Stallion je přiměřeně radikální a dochází k logickým závěrům: „Chlapi jsou pro mě jenom objekty.“ Megan Thee Stallion obrací patriarchát naruby a dá se očekávat, že letos ještě hodí pár molotovů do hitparád – a konečně mohl by se hodit i featuring s Cardi B nebo City Girls.
Rosalía, J Balvin: Con Altura
Konec března byl ve znamení záplavy bangerů. S příspěvkem do imaginární soutěže o největší popovou šlehu měsíce přispěchala i vycházející hvězda katalánského popu a současné latino vlny Rosalía. Ta spojila síly s kolumbijským reggaetonovým matadorem J Balvinem a španělským producentem El Guchinem. O své novince říká: „Con Altura je poctou klasickému reggaetonovému zvuku. K tomuto žánru mám vztah už od dětství, ale autorsky jsem se mu začala věnovat až nedávno. Track vzniknul velmi rychle, jakmile byl ze samplů postavený beat, hook jsem měla napsaný za méně než pět minut.“ To, že je popularita latinskoamerické taneční hudby na vzestupu, dokazuje i skutečnost, že Con Altura za necelý týden od vypuštění na sítě posbírala na YouTube devatenáct milionů zhlédnutí.
Richard Dawson: The Almsgiver
Richard Dawson znovu pošťuchuje naši představivost. Novinka The Almsgiver, která vyjde na kompilaci organizované britskou kapelou Stick in The Wheel, se po futurologickém kongresu poslední desky Hen Ogledd vrací ke kořenům. Autorská skladba zní, jako by vypadla z folkloristické sbírky devatenáctého století, ukrývá v sobě ale pro Dawsona už typický závan čerstvého vzduchu. Dlouho je evidentní, že je jedno, jestli Dawson v textu zpracovává tisíc let staré vraždy nebo budoucnost života na internetu. Vždy se mu povede v posluchači vzbudit pocit, že track důvěrně zná. Pokud bude v této trajektorii pokračovat, je možné, že se mu za pár let povede přepsat veškerou paměť západní popkultury.
Skinny Pelembe: No Blacks, No Dogs, No Irish
Původem jihoafrický hudebník Skinny Pelembe chystá na rok 2019 první dlouhohrající desku. Jeho mix taneční hudby, tradičních rytmů, hip hopu a jazzu uchvátil kritiky už na předchozích EP. Z nového singlu je zřejmé, že neztratil nic ze svých producentských a textařských kvalit. No Blacks, No Dogs, No Irish odkazuje mimo jiné k západoafrické afrobeatové tradici, nezůstává ale u bezhlavého kopírování vzorů. Z konzervativní jazzfunkové rytmiky se track propadá do vrstev granulovaného šumu, ve kterých se postupně utápí odevzdané opakování sloganu z názvu skladby. Ten Pelembe okopíroval z cedulí, které vídal vyvěšené v oknech prázdných londýnských bytů, když v anglické metropoli hledal bydlení. No Blacks, No Dogs, No Irish je silná osobní výpověď člověka potýkajícího se s dennodenním rasismem britské společnosti, ale i skvělý, drze upřímný track na hranici současného jazzu a klubové produkce.
Lizzo: Tempo (feat. Missy Elliott)
Minnesotská zpěvačka a rapperka chystá na rok 2019 své třetí dlouhohrající album. K němu tato body positive umělkyně vypustila singl Tempo, ve kterém vyzvala legendu zaoceánské urban music Missy Elliott. V tracku se s ironií sobě vlastní vyjadřuje k kulturnímu obrazu plnoštíhlých. Nadšení ze spolupráce s Elliot dala průchod i na sociálních sítích: “Tahle buclatá, divná, černá holka jenom díky tobě uvěřila, že je VŠECHNO možné.” Po úspěchu předchozích dvou singlů vzbudil i singl Tempo menší rozruch na stránkách renomovaných hudebních serverů. Už teď se těšíme na její album Cuz I Love You, které má vyjít devatenáctého dubna.
Vydatnější výběr těch nejlepších tracků můžete průběžně kontrolovat ve spotify playlistech autorů: