Foto RevSpitz, Wikimedia Commons (CC BY-SA 3.0)
V Georgii prosadili před několika dny zákon, který de facto znemožňuje potraty po šestém týdnu těhotenství a zakazuje ženám jít na potrat i v jiných státech USA. V Ohiu momentálně zvažují legislativu, která by zakázala hrazení interrupcí soukromým zdravotním pojišťovnám. V Alabamě se republikáni snaží odstranit výjimky ze svých tvrdých protipotratových zákonů – v nové podobě by je stát neumožňoval ani v mnoha případech incestu a znásilnění. Jak to, že se americká pravice v otázce potratů utrhla z řetězu?
TAKE A LOOK: Lawmakers were discussing this bill that would have banned nearly all abortions. The Senate removed an amendment that added exceptions in cases of rape and incest. Right after a quick voice vote to strip the amendment chaos broke out. pic.twitter.com/rygpucN0s2
— Alabama Politics (@AlabamaPolitics) May 9, 2019
Odpověď je bohužel děsivě jednoduchá. Donald Trump prosadil k Nejvyššímu soudu dva konzervativní soudce. Tím se změnil poměr v devítičlenném soudu v neprospěch liberálů. Republikánští zákonodárci tak doufají v napadání nových zákonů občany a poukazování na to, že jsou v rozporu s federálním právem. Kdyby se takový případ dostal k Nejvyššímu soudu, mohlo by dojít ke zrušení téměř padesát let starého rozsudku, který potraty v USA zlegalizoval. Autorka alabamského zákona se tímto promyšleným plánem ani netají: „Ano, ten zákon je protiústavní. Všechny tyto naše zákony jsou protiústavní. To je záměr,“ řekla zastupitelka Terri Collins během jednoho slyšení.
O půlstoletí zpátky
Přelomové rozhodnutí v případě Roe vs. Wade z roku 1973 dodnes leží americkým konzervativcům v žaludku. Na základě texaského případu Normy McCorvey (kvůli soukromí vystupující jako Jane Roe) zakázal Nejvyšší soud státům přijímat zákony, které by znemožňovaly potraty v prvním trimestru těhotenství. Zrušení rozhodnutí by v řadě států zlegalizovalo aktuálně prosazované tvrdé zákony, ale nutně by neznamenalo konec potratů v celých USA. Nedávné rozhodnutí kansaského nejvyššího soudu například zaručuje, že ve státě zůstanou potraty legální i v tomto případě. Nejpravděpodobnějším důsledkem těchto změn by v případě zrušení Roe vs. Wade byla především další polarizace států podle toho, zda v nich dominují republikáni nebo demokraté.
Představa Spojených států radikálně omezujících antikoncepci se možná zdá přitažená za vlasy. Přesně to by ale způsobil zákon, který je momentálně projednáván v Ohiu.
Charles Pierce ve svém sloupku pro Esquire upozorňuje, že samotným případem Roe vs. Wade věc nekončí. Někteří republikáni podle něj doufají i ve zrušení dřívějšího rozhodnutí Griswold vs. Connecticut z roku 1965. To znemožnilo americkým státům zakazovat antikoncepci.
Rozhodnutí o legálním užívání antikoncepce spočívá na právu na soukromí, s jehož ústavností velká část amerických konzervativců dlouhodobě nesouhlasí. „Vzhledem k aktuálnímu rozložení sil u Nejvyššího soudu je pravděpodobné, že Roe bude zrušen, což spustí lavinu dalších rozhodnutí,“ varuje Pierce. Na precedent z Griswold vs. Connecticut se přitom odvolává celá řada dalších rozhodnutí včetně uzákonění stejnopohlavních svazků z roku 2015.
Nejde jen o potraty
Představa Spojených států radikálně omezujících antikoncepci se možná zdá být přitažená za vlasy. Přesně to by ale způsobil zákon, který je momentálně projednáván v Ohiu – jeho formulace klasifikuje antikoncepci de facto jako druh potratu. Autor zákona, republikán John Becker, sice tento cíl popírá, ale v kontextu snahy dostat tuto legislativu k Nejvyššímu soudu je otázka, zda se tomu dá věřit. Poté, co byl na případný důsledek svého zákona upozorněn, jeho změní nijak neupravil.
Jak dalekosáhlé dopady může mít zákon prosazený v Georgii, vysvětluje místní právník Andrew Fleischman. Ty se podle něj navíc netýkají jen potratů samotných. Zákon totiž spoléhá na plné uznání občanských práv nenarozeným plodům. V tomto světle pak vyvstává celá řada otázek – jakým právem by pak například stát držel ve vazbě plody zadržených těhotných žen bez spravedlivého procesu? Fleischman také upozorňuje, že podle tohoto zákona by se i samovolný potrat dal klasifikovat jako zabití, nebo rovnou vražda druhého stupně.
Americká veřejnost na tuto legislativní vlnu pochopitelně bouřlivě reaguje. Zatímco protipotratové hnutí si mne ruce, liberální část společnosti je v šoku. Herečka Alyssa Milano volá dokonce po „sexuální stávce“ na protest proti těmto zákonům. „Chceme připomenout lidem, že máme vládu nad vlastním tělem a nad tím, jak ho používáme,“ řekla Milano agentuře AP. Jak všechno dopadne, je těžké odhadnout. Už dnes ale můžeme s jistotou prohlásit, že z otázky potratů, potažmo dosazování Nejvyšších soudců se stane velké téma rozjíždějící se prezidentské kampaně.
Autor je redaktor Radia Wave a publicista.