Evropa jako rejdiště pro velké firmy, svoboda co nejvíc vykořisťovat Čechy i další Východoevropany, antikomunistická rétorika a zároveň podpora čínských zájmů. Zhruba tak vypadá profil kandidáta na nového šéfa Evropské komise, europoslance za ODS Jana Zahradila. Český kandidát je prostě sázka na jistotu. Kdyby se EU náhodou rozhodla zvýšit životní úroveň svých obyvatel a Zahradil se ocitl v čele komise, jedno je jisté: Čechů se nic takového týkat nebude. Bylo by to totiž nepřijatelné „sociální inženýrství“ a totalita „evropského superstátu“, který přece nemá co kecat do svobody firem ždímat lidi a ničit životní prostředí. Přesně ve staré dobré tradici otce-zakladatele Václava Klause a jeho nohsledů.
Hlas pro ODS je hlas pro Kaczyńského i Salviniho
Kdekdo varuje, že v letošních eurovolbách jde o hodně. Hlavní kandidáti a politické frakce se totiž shodnou v tom, že Unii je třeba zreformovat. Jenže je otázka, v čí prospěch – velkého byznysu a vlády pevné ruky, nebo lidí? Také Česko má tentokrát svoje želízko v ohni – kandidáta na šéfa Evropské komise Jana Zahradila, který vystupuje za pravicovou Alianci evropských konzervativců a reformistů (ACRE). Jenže konzervativní euroskeptici spíše chtějí Evropu zdeformovat ve prospěch mocných korporací a ještě horšího demokratického deficitu. Nevěříte?
Zahradil nás ujišťuje, že síly, které reprezentuje, prý nechtějí EU zničit. Jenže při bližším pohledu vypadá všechno jinak. Jak už jsme v Alarmu psali, součástí Zahradilovy frakce jsou kromě ODS i strany jako polské Právo a Spravedlnost autoritáře Kaczyńského, britští konzervativci, kteří prosadili referendum o Brexitu, nebo xenofobní Strana Finů. Jenže to není vše. Klíčová bude i spolupráce těchto partají v Evropském parlamentu po volbách. Právě finští ultrapravičáci se totiž už dnes bratříčkují s nacionalistickým šéfem italské Ligy Severu Salvinim, který by rád se Zahradilovou frakcí aspoň nepřímo spolupracoval. A strany Zahradilovy koalice nejsou proti – Salvinimu už v minulých měsících ochotně nadbíhaly a otevíraly náruč. Navzdory Zahradilovým líbivým slůvkům, že Evropa má jen o trošičku víc zohlednit národní zájmy, se tak před námi rýsuje hrozba jejího rozbití.
Zahradil má jasno: evropské zvyšování minimální mzdy je prý pro Čechy diskriminační. Prostě řečeno: „svoje“ lidi si budeme pěkně dál vykořisťovat sami, a žádná Evropa nám do toho kecat nebude.
Je to prosté. Hlas pro ODS v letošních eurovolbách je i hlasem pro ultrakonzervativní Právo a spravedlnost i Pravé Finy. A také nepřímo pro Salviniho Ligu severu a další národovce, kteří se zahradilovci našli společnou řeč. A i když Zahradil popírá, že by spolupracoval s Marine Le Pen, která podle jeho slov „není pro volný trh“, povolební realita nás ještě může překvapit. Kromě lepenistů se ovšem najde řada jiných ptáčků, které už k sobě zahradilovci nepokrytě lákají. Zahradil nedávno na Twitteru pogratuloval k úspěchu ve volbách španělské ultrapravicové straně Vox, směsici frankistických nostalgiků a národoveckých šovinistů. A vedle toho vyjadřuje sympatie k Viktoru Orbánovi, kterého by měl rád pod svými křídly a lituje ho, jak jsou na něj v té „levičácké“ Evropě zlí.
Český dravčí kapitalismus pro zbytek Evropy
Kromě Zahradila mají svého kandidáta na šéfa Evropské komise i další velké evropské frakce. Za favorita je dnes považován Frans Timmermans ze Strany evropských socialistů (kam patří i ČSSD). Timmermans označuje za prioritu boj s klimatickou změnou a snížení uhlíkových emisí. A vyzývá země EU k zavedení minimální mzdy ve výši šedesáti procent mediánové mzdy (v Česku je jen na šestačtyřiceti procentech mediánu).
Manfred Weber, lídr další frakce, Evropské lidové strany, se shodl se socialisty, že boj s klimatickou změnou a snížení uhlíkových emisí se „musí povést“. A slibuje vytváření pracovních míst či půjčky na bydlení pro mladé. Kandidátka liberální frakce ALDE, Margrethe Vestager, zase chce zdanit technologické korporace jako Facebook. Prostě řečeno: navzdory rozdílům se ostatní frakce shodují v tom, že negativním dopadům globalizace musí Evropa čelit společně – na rozdíl od europoslance Zahradila a jeho blíženců.
Zahradil by po eurovolbách nejradši vládl Evropě spolu se zmíněnou frakcí evropských lidovců. Vedle toho však tajnosnubně mluví o spolupráci s obskurnějšími částmi pravice. Vidíme tu zkrátka starou dobrou ODS. Navzdory řečem o společné vládě se Zahradil vysmívá právě lídrovi evropských lidovců Weberovi, který by mladým v Evropě rád zajistil dostupné bydlení: „Evropští lidovci se před volbami mění v realitní developery,“ utrousil Zahradil cynicky na Twitteru. Kdepak pomáhat lidem! Představy, ze kterých se zrodila česká transformace a dravčí kapitalismus, se nejspíš mají stát vzorem pro celou Evropu.
EU má být podle Zahradila přátelská „k byznysu a obchodu“, a nemá to být žádná „zaopatřovna“ pro lidi. Však to známe. Vždyť to byly vlády ODS – Topolánkova a Nečasova –, které v Česku zmrazily růst minimální mzdy skoro na sedm let. Zahradil má proto jasno: evropské zvyšování minimální mzdy je pro Čechy diskriminační. Prostě řečeno: „svoje“ lidi si budeme pěkně dál vykořisťovat sami, a žádná Evropa nám do toho kecat nebude.
S čínskými soudruhy na věčné časy
Zahradilovské „méně Evropy“ napovídá, že v Česku si to „uděláme hezké“ po svém. V praxi to znamená nižší mzdy než na Západě a přísnost na chudé. A nenávist ke všemu, co se tváří jako mladé, progresivní a nezdravě demokratické: „Skutečné nebezpečí levicového extremismu přichází od mladých ‚alternativních‘ radikálů, vybavených novou revoluční ideologií a rekrutujících se ze střední vrstvy. U nás je symbolizuje třeba A2larm,“ napsal Zahradil. Podobně jako jeho spolustraník Kubera, který zase na tryzně v Terezíně arogantně označil ekology a feministky za nové totalitáře. Má to svůj důvod. Otevřená nenávist k demokratické a liberální levici totiž členům ODS usnadňuje spolupráci se skutečnými diktaturami.
„Pokud se dnes střední a východní Evropou šíří obavy z nárůstu vlivu Ruska, pak čínský kapitál v Evropě je konkurencí tomu ruskému. (…) Můžeme s klidem využívat formátu spolupráce ,16+1‘ (16 zemí střední a východní Evropy plus Čína). Nebojme se toho, naopak,“ napsal Zahradil na podporu spolupráce Česka s Čínou. Podle expertního serveru o Číně Sinopsis se Zahradil dlouhodobě zapojuje do aktivit, které jsou úzce provázány s čínskými zájmy a vlivovými orgány Komunistické strany Číny. Český lídr evropských konzervativců působí ve Skupině přátelství mezi EU a Čínou v Evropském parlamentu, a jako asistenta má i samotného čínského zakladatele této skupiny Kaj Lina. Podle čínského tisku Zahradil dokonce poslal v roce 2017 zdravici 19. sjezdu Komunistické strany Číny, kde generální tajemník Si Ťin-pching upevnil svoji absolutní moc. Europoslanec za ODS také vychvaluje čínskou iniciativu „Pás a stezka“, Čínu navštívil a uvažuje se o něm jako o novém předsedovi zmiňované skupiny čínského přátelství s EU. Zkrátka, hlavně, aby nám to tu neovládli „mladí neomarxisté“!
Ne, nebudeme tu podporovat „špionománii“, jak se proti nařčení ze spolupráce s Čínou ohradil europoslanec Zahradil. Jen by si v ODS měli ujasnit, proč je starost o ekologii „totalitní“ a nebezpečná, kdežto nekritická podpora zájmů velmoci, která zavírá lidi do pracovních táborů, je úplně v pohodě. Je tohle cesta, na kterou chtějí konzervativci se Zahradilem po volbách vykročit? Možná to nebude tak horké, protože šéfem eurokomise se poslanec za ODS nejspíš nestane (aspoň doufejme). Jeho příslovečná střízlivost a věcný přístup k politice tu však s námi budou dál. Zahradil ostatně vyzval i Gretu Thunberg, ať holka „nepanikaří“ kvůli klimatické změně. Máme prý být rozumní a věřit odborníkům jako on. Ještěže nás uklidnil.
Autor je šéfredaktor Alarmu.