Gruzie je podle institutu Freedom House považována za nejliberálnější zemi kavkazského regionu. Jenže o LGBT tu místní lidé nechtějí nic slyšet. Podle World Values Survery by až devadesáti procentům Gruzínců vadilo mít gaye či lesbu za souseda. Jako důkaz nevraživosti slouží případ z roku 2013, kdy se konala poslední veřejně organizovaná oslava Mezinárodního dne proti homofobii. Na záměr LGBT komunity uspořádat oslavný pochod reagovala většina Gruzínců negativně a proti pochodu několika desítek aktivistů zorganizovala gruzínská ortodoxní církev protiakce. Do čela protestního pochodu se postavili kněží v černém, lidé nesoucí kříže a staré i mladé ženy, které se fanaticky snažily probít si cestu přes policisty k několika LGBT aktivistům a házet po nich kameny.
Boj o toleranci k LGBT komunitě odhaluje mnohem závažnější rozdělení uvnitř gruzínské společnosti.
Gruzínský patriarcha poté vyhlásil 17. květen Dnem čistoty rodiny, čímž chtěl zamezit dalším LGBT pochodům nebo případně motivovat věřící, aby vyrazili do ulic LGBT akci zastavit. Pochod za „čistotu rodiny“ se tak konal i letos, a to právě v den, který je jinde ve světě oslavován jako Mezinárodní den proti homofobii. Demonstraci zorganizovala ortodoxní církev a zúčastnily se jí tisíce lidí. Nechyběly ikony Krista, kříže, chorálové zpěvy, tradiční gruzínské kostýmy ani motorkářský průvod. Naopak LGBT komunita se rozhodla žádnou akci neorganizovat.
Přesto se LGBT aktivisté nevzdávají a na červen chystají vlastní akci s názvem Týden hrdosti. Kromě Pochodu důstojnosti se budou konat i workshopy a přednášky. Půjde o vůbec první akci svého druhu v zemi. Různá extremistická hnutí se ale již nechala slyšet, že něco takového v Gruzii nepřipustí. Týden hrdosti navíc přichází v době, kdy na sebe v Gruzii tato hnutí stále více upozorňují. Pod názvem Gruzínský pochod například v květnu 2017 v hlavním městě Tbilisi proběhla demonstrace proti muslimům a jejich „nekontrolovatelné migraci“. Nenávistná vyjádření proti LGBT nebo migrantům se pak šiří především pomocí sociální sítě Facebook.
Mnozí experti tvrdí, že se tento extremistický diskurs nebezpečně shoduje s postoji, které zastává Rusko a různé proruské servery. Extremistická hnutí v Gruzii, kde je zhruba 20 procent území od roku 2008 okupováno ruskými vojsky, se však k otevřené podpoře Ruska nehlásí. Přesto podle analytiků z Carnegie Europe tato hnutí přebírají a demonstrují postoje, jež jsou jádrem ruské propagandy v této zemi. Sama vládnoucí strana Gruzínský sen navíc osciluje mezi plněním požadavků, ke kterým Gruzii zavazuje asociační dohoda s Evropskou unií, a konzervativními požadavky svých voličů a ortodoxní církve. Vzhledem k politické polarizaci se tak Týdne hrdosti v červnu pravděpodobně nebudou účastnit jen gayové a lesby, ale i lidé, kteří práva LGBT berou jako další nezbytný krok na cestě k Evropě a vyšším standardům ochrany lidských práv. Boj o toleranci k LGBT komunitě tak odhaluje mnohem závažnější rozdělení uvnitř gruzínské společnosti.
