New York má vlastní Green New Deal

Největší americké město schválilo průkopnický zelený balíček, kterým se zavazuje do roku 2030 snížit o polovinu emise velkých budov.

Městská rada New Yorku ve čtvrtek 18. dubna 2019 schválila „Climate Mobilization Act“ – balíček zákonů, které drasticky snižují povolené množství uhlíkových emisí pro tisíce budov. Ze strany města se jedná o zásadní krok v boji proti klimatické změně, a je proto označován za newyorský „Green New Deal“. Produkci skleníkových plynů budou muset razantně omezit především velké a středně velké budovy, tedy i řada kulturních institucí a velkých muzeí, například Whitney Museum of American Art nebo Guggenheimovo muzeum.

Bude se jednat o největší nařízené snížení uhlíkových emisí v historii New Yorku i jakéhokoli jiného města.

Zatímco na národní úrovni byl Green New Deal zamítnut, město New York schválilo jeden z nejambicióznějších legislativních kroků proti postupujícímu globálnímu oteplování. První závazky má splnit už do roku 2024, přičemž v roce 2030 by mělo snížení dosáhnout 40 procent oproti roku 2005 a do roku 2050 by mělo dojít ke snížení až o 80 procent. „V New Yorku začíná nová éra. Klimatická změna je existenciální hrozbou a musíme jí čelit,“ uvedl mluvčí rady města Corey Johnson na svém Twitteru. Starosta Bill de Blasio, jehož tým s radou města na psaní zákona spolupracoval, by měl „Climate Mobilization Act“ brzy podepsat a uvést ho v platnost.

New Yorku se klimatická změna bytostně dotýká kvůli jeho poloze u mořského břehu. „Mluví se o tom, že Rockaways, Coney Island a sousedství Staten Island by koncem tohoto století mohly být doslova vymazány z mapy, pokud nezasáhneme,“ uvedl člen rady Costa Constantinides a dodal, že „žádné samostatné nařízení nemůže kompletně zvrátit efekty klimatické změny, ale pokud toto nařízení bude realizováno, bude se jednat o největší nařízené snížení uhlíkových emisí v historii New Yorku i jakéhokoli jiného města“.

Podle New York Times produkují až 67 procent všech emisí v New Yorku právě budovy kvůli svému vytápění, chlazení a osvětlení. Jejich regulace je přitom doménou, o níž může město rozhodovat nezávisle na vládě. Jeden z nejdůležitějších zákonů balíčku, nazvaný „Dirty Buildings Bill“, nařizuje zhruba padesáti tisícům budov, které přesahují 2300 metrů čtverečních, snížit emise prostřednictvím instalace nových oken, zlepšení izolace a dalších úprav, které ušetří energii. Budovy dosahující takové rozlohy tvoří sice jen dvě procenta všech nemovitostí ve městě, ale jsou zodpovědné až za polovinu emisí. Mezi největší znečišťovatele patří mimo jiné Empire State Building, One World Trade Center nebo Trump Tower. Pokud vlastníci nařízení nesplní, budou pokutováni v řádech milionů dolarů ročně. Omezení zatím z povinnosti vyjímá například nemocnice, ale v budoucnosti by se mělo vztahovat i na mnohem menší budovy. Zhruba 33 městských kulturních institucí, mezi něž patří i Museum of the Moving Image, MoMA PS1 nebo Brooklyn Museum, by navíc mělo jít vzorem a podřídit se těm nejpřísnějším standardům bez ohledu na svou velikost.

Mezi další plánované kroky patří zákaz celoskleněných fasád při stavbě nových budov, přechod na stoprocentně čistou energii ve všech oblastech spadajících pod městskou správu a zlepšení vzduchu vytvořením pěších zón, například na dolním Manhattanu. „Musíme jít dál, než jsme kdy mysleli, že jít můžeme, a musíme to udělat rychleji, než jsme kdy mysleli, že dokážeme,“ řekl o newyorském „Green New Dealu“ starosta de Blasio. „Už to není otázka volby. Musíme to udělat.“

 

Podpořte nás

Budoucnost je teď! Podpořte Alarm.

 
Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies

Společně tvoříme mainstream! Podpořte nás.
close-image