Foto Sabir Agalarov
Zhruba stovka lidí v úterý ráno na brněnském zastupitelstvu žádala, aby se Brno výrazněji zapojilo do ukončování bezdomovectví. Město pro ně chtělo původně vyčlenit dvacet bytů, účastníci navrhovali, aby jich bylo aspoň osmdesát. Požadavek, aby Brno podporovalo projekty k ukončování bezdomovectví, vznesli i umělci, kteří minulý týden zveřejnili otevřený dopis zastupitelstvu Nebuďme Evropské hlavní město asociální kultury. V tuto chvíli ho podepsalo už přes dvě stě osobností a organizací.
Z mezinárodního kontextu je jasné, že právě projekty, které vycházejí z principu housing first, mohou tyto lidi vyvést ze spirály sociálního vyloučení.
Původně měli zastupitelé v úterý připravovat žádosti o dotace z Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), které mohou na projekty k ukončování bezdomovectví čerpat. Nakonec se ale zřejmě pod tlakem veřejnosti rozhodli projednat je až na dalším zastupitelstvu a množství bytů navýšit. Přítomní drželi transparenty s nápisy jako „Ubytovna není řešení“, „Děti pod most nepatří“, „Senioři mohou bydlet, ale Brno nechce“, „Ne obchodu s chudobou,“ nebo „Brněnští Piráti, vzpamatujte se!“. Využili také svého práva k zastupitelům promluvit. Z původní půlhodiny prodloužili zastupitelé možnost projevů veřejnosti na hodinu a zároveň předřadili bod o bydlení tak, aby na něj veřejnost nemusela čekat.
Můžete změnit život stovkám dětí
Brno v minulém volební období začalo zavádět projekty k ukončování bezdomovectví, na kterých se podílelo hnutí Žít Brno, které už ale v novém zastupitelstvu není. Minulá koalice pomohla ke stabilnímu bydlení desítkám rodin i jednotlivcům. Bývalý zastupitel za Žít Brno Martin Freund, který měl tyto projekty na starosti, na včerejším zastupitelstvu apeloval na zastupitele. „Jedním hlasováním můžete změnit život stovkám dětí zcela od základů. A pokud tohle člověk může udělat, domnívám se, že to udělat jednoduše musí. Dnes budete hlasovat o počtu bytů, který vložíte do výzvy housing first. A ten počet, který je zastupitelstvu navrhován, je na tak velké město s tak rozsáhlým bytovým fondem jednoduše nedůstojný,“ uvedl Freund a dodal, že by zastupitelé měli zvednout počet bytů k ukončování bezdomovectví alespoň na čtyřnásobný počet. „Každý jeden byt navíc totiž znamená jeden zachráněný vesmír. Udělejte to, a až budete za tři a půl roku odcházet z lavic, ve kterých sedíte, věřte mi, bude to jedna z těch věcí, na které budete moct být hrdí,“ ukončil svou řeč bývalý zastupitel.
„Některými je tu šířen příběh o tom, že lidé na ubytovnách bydlet chtějí nebo že si svou situaci zavinili sami. Žádám vás, abyste ubytovny navštívili a s dětmi a seniory si promluvili, jsem přesvědčen že změníte názor,“ zmínil svou zkušenost pracovník z Podpory bydlení Václav Pecl a dodal, že odmítat nabízené peníze pro pomoc potřebným je absurdní, ba přímo zločinné. Socioložka Kateřina Klíčová zase zastupitelům připomněla, že z mezinárodního kontextu je jasné, že právě projekty, které vycházejí z principu housing first, mohou tyto lidi vyvést ze spirály sociálního vyloučení.
Je třeba vyřešit krizi v Olomoucké ulici
Sociální pracovník Jan Milota zastupitele upozornil na aktuální problematickou situaci na ubytovně v Olomoucké ulici, kde žije víc než sto dvacet lidí. Velkou část z nich představují senioři, mnohdy ve velmi špatném zdravotním stavu. Ubytovnu obývají rovněž rodiny s dětmi. „Stali se všichni obětí podvodu firmy SVOMI trading, stejně jako stát a město,“ vysvětlil Milota a dodal, že nyní není čas zabývat se pouze formálními právními spory, ale je důležité, aby město přimělo Ministerstvo obrany převzít odpovědnost za lidi, kteří v jeho objektu bydlí, a poskytnout jim nájemní smlouvy, zajistit dodávku elektřiny, vody a plynu i bezpečí. „Toto jsou nutné podmínky řešení této krize. Projekty z výzvy OPZ 108 následně mohou posloužit, aby se všem ubytovaným nabídlo důstojné bydlení v městském bytě,“ dodal Milota. Uvedené kroky jsou podle něj jediným racionálním a morálně správným řešením celé krize. Náměstek primátorky Robert Kerndl (ODS) mu odpověděl, že město usiluje o to, aby ubytovna zavřena nebyla. Podle Kerndla město jedná s vlastníkem objektu, tedy Ministerstvem obrany, aby byla budova převedena do majetku Brna nebo ji město dostalo do nájmu.
Brněnskou zkušeností se inspirovala i jiná města, která na projekty k ukončování bezdomovectví mohou čerpat peníze ze dvou výzev MPSV. Brno chce výzvy pro lidi a rodiny v bytové nouzi získat kolem sedmnácti milionů korun a vyčlenit čtyřicet bytů, které by sloužily lidem z ubytoven, azylových domů, rodinám s dětmi nebo seniorům. Z druhé výzvy, která je zaměřená přímo na lidi bez přístřeší, Brno vyčlenilo dvacet bytů a chce na ně čerpat přes sedm milionů. Právě kvůli tomu ale přišli účastníci úterního protestu na jednání zastupitelstva. Původně totiž město chtělo do žádosti zařadit osmdesát bytů. To, že počet sníží, zdůvodňovali zastupitelé přísnými podmínkami MPSV. Ministerstvo požaduje, aby podporované byty byly mimo sociálně vyloučené lokality. Město tak mělo obavu, že by nesehnalo dost vhodných bytů. Brno přitom vlastní skoro třicet tisíc bytů. Stovky spravuje magistrát, většinu ale mají na starosti městské části.
Po hodinové diskusi a návrhu bývalého primátora Petra Vokřála (ANO), aby zastupitelstvo doplnilo další varianty do projektů výzev MPSV, stáhli zastupitelé projednávání všech tří bodů, které se týkaly ukončování bezdomovectví. Doplněné návrhy projektu by měly být předloženy na červnovém zasedání zastupitelstva.