Paličkova cesta do švédského gulagu

Server Info.cz zveřejnil neověřenou historku ze Švédska – její autor Jan Palička letí do Švédska, aby ji ex post ověřil.

Generátor rozhořčených konzervativních textů Jan Palička by chtěl být tak hrozně moc kontroverzní, až je to čtenáři skoro líto. Při čtení jeho obvyklé záplavy asociací na téma proradní progresivisté a zlí neomarxisté mu čtenáři chtě nechtě drží palce, aby se mu konečně podařilo vytvořit větu, která by mohla někoho urazit nebo zesměšnit. Svým způsobem se mu to teď podařilo. Dokázal zesměšnit nejen sebe, ale také svého šéfredaktora. A pokud může být něčí hloupost kontroverzní, pak dosáhl i této vytoužené mety a zaslouží si za to minimálně Krtkův dort.

Jeho text o tom, že ve Švédsku šikanují žáky, pokud nechtějí po vzoru Grety protestovat proti klimatické krizi, ničím nevybočuje z jeho tvorby. Pofidérní zdroj informací v podobě britského bulváru Daily Mail posloužil ke spuštění asociací, ve kterých se promenádují silácké výroky. „Boj za záchranu životního prostředí a jeho ochranu si dnes pro sebe usurpují aktivistické skupiny, které se často neštítí ničeho a účel pro ně světí prostředky,“ píše Palička v textu zveřejněném na webu, který vlastní pátý nejbohatší Čech Daniel Křetínský, jehož hlavním zdrojem bohatství jsou uhelné doly a uhelné elektrárny. Nic přitom není víc ohroženo požadavky klimatického hnutí než právě byznys postavený na těžení a spalování uhlí.

Z kontinuálního proudu útoků na progresivní Švédsko si jeden snaživý mladík vytáhl jednu historku, kterou nikdo neověřoval, a udělal z ní senzaci.

Je to jen pár dnů, co Palička podobně halucinoval nad údajným výrokem americké političky a noční můry všech ochránců tradičního světa bohatých mocných mužů Alexandrie Ocasio-Cortez, že kdo pěstuje květák, podporuje kolonialismus. Sice to neřekla, ale to nevadí. Psali to tak na Daily Mail, Fox News nebo Infowar. Kdo si těch pár minut pustí celých, kupodivu zjistí, že AOC varuje před tím, aby někdo shora diktoval komunitám, co přesně mají pěstovat, protože na tenhle koloniální přístup není nikdo zvědavý. Podobně by se dalo pokračovat s dalšími Paličkovými texty, protože tento postup u něj není výjimkou, ale pravidlem.

Rozdíl je tentokrát v tom, že šéfredaktor reportážního kanálu Voxpot Vojtěch Boháč si dal práci, kterou mělo udělat Info.cz, a pokusil se vyzdrojovat zprávu o údajné šikaně ve švédských školách. Ze zprávy samozřejmě nezbylo vůbec nic, kromě zdroje v podobě bizarního švédského blogu, který překlopil Daily Mail a vypustil do světa jako další z řady důkazů o zvráceném Švédsku.

Novinařina, o kterou by Orwell přerazil židli

Bizarní příběh začal nečekaně akcelerovat, když se do hry vložil Michal Půr, ředitel portálu Info.cz. Ten na Boháčův rozbor na Twitteru napsal: „Tam není co vysvětlovat. Článek vyšel v Daily Mail a v pár dalších médiích. Je převzatý ze švédského pravicového serveru. Honza to napsal jako koment. Tečka.“

Tečka to ovšem může být leda na pohřbu novinařiny a lidské soudnosti. K tečce si proto přidejme pár vět z rozhovoru s Půrem z roku 2016 o jeho novém projektu Info.cz: „Podstatné je pro nás i zahraničí, chceme působit edukativně a informace rozpracovávat víc, než je v Česku zvykem. (…) Web Info.cz je určený pro lidi, kteří se chtějí dozvědět co nejvíce. (…) Je vidět, že obsahová kvalita schází. Informace jsou příliš kusé a stávající podoba zpravodajství není dostatečná. Inspirovali jsme se zahraničními weby Politico, Vice News a Hufington Post, které všechny staví na kvalitních informacích. (…) Podstatná je role editorů – v Česku se málo myslí na to, že editoři jsou důležitější než redaktoři.“ Z velkých ambicí tedy zbyl odvar Daily Mail. Tečka. Role editorů nejspíš spočívá v kontrole, zda autoři zbytečně nemarní čas ověřováním informací. Otazník. Přece jen, takovou „hoch“ novinařinu si můžou dovolit leda v zavedených médiích, jako Sputnik News. Smajlík. Nicméně ani tím bizarní příběh nekončí. Smutný smajlík.

Tam, kde by člověk s Paličkovým renomé věčného diletanta skončil, vše teprve začíná. A tak ve čtvrtek Půr na Twitteru oznamuje: „Vzhledem k tomu, že tu vznikly pochybnosti o pravdivosti historky o šikaně švédské dívky kvůli neúčasti na demonstracích, rozhodli jsme se to prověřit skutečně pořádně. @HonzaPalicka letí do Švédska.“ Člověk, kterému nelze věřit ani informaci o tom, co je za den nebo jaké je vůbec století, letí do Švédska, aby ověřil „historku“. A posílá ho tam šéfredaktor, který stejně jako Palička vidí všude spiknutí progresivistů (viz zde).

Novinařina se tak obrací na hlavu, protože v celém tomhle příběhu stojí na prvním místě názor, až za ním stojí zpráva, kterou tento názor vykládá a interpretuje, a úplně na konci se nachází zjišťování, zda se ona událost vůbec kdy odehrála. Tento průběh ilustruje stav světa, který je radikalizovanou absurditou, ve které jsou věci a události geniální a debilní současně, vtipné i smutné zaráz. Zatímco Ricky Gervais si musel před lety seriál Idiot na cestách vymyslet a natočit, my ho teď sledujeme jako reálný svět, ve kterém žijeme. V tomto světě letí Palička do Švédska hledat dívku ze školy, o které neexistuje žádná reálná informace. Možná by mu v hledání mohl pomoci pošťák Ondra.

Gulag Švédsko

Za pozornost stojí role Švédska, které v této „historce“ hraje nezastupitelnou roli. V roce 2018 vydal šéfredaktor švédského zpravodajského portálu TheLocal.se Paul Rapacioli knihu Good Sweden, Bad Sweden: The Use and Abuse of Swedish Values in a Post-Truth World. Autor si dlouhodobě všímal zpráv o Švédsku, které v zahraničí vycházely a které současně neměly se zemí, ve které on žil a o níž psal, společného buď vůbec nic, nebo z ní jen volně čerpaly. V knize ukazuje, že nejde o to, co se děje, ale jde o Švédsko. Je po desetiletí symbolem progresivních hodnot, a je tak terčem všech těch, kdo jsou vůči těmto hodnotám v opozici.

První zprávou, které se Rapacioli věnuje, je informace, že Švédsko zakázalo vánoční osvětlení, aby neurazilo muslimy. Autor celkem rychle vypátral, že zdrojem informace je pravdivá zpráva švédské veřejnoprávní televize, že v některých obcích ozdoby nebudou kvůli bezpečnosti – z obav, že by někomu spadly na hlavu. Jenomže zatímco fake na facebookove stránce Breitbartu nasdílelo 45 tisíc lidí, vysvětlení na stránce televize jen pár tisíc. A podobně se to má se všemi dalšími příklady, které autor zkoumal. Jejich cesta do světa je vždy stejná: na začátku stojí pravdivá zpráva ve švédštině, kterou obvykle překroutí nějaký pravicový blog, z toho zpráva pokračuje přes weby jako Sputnik, Russia Today nebo Breitbart do světa, odkud ji dále přebírá bulvár jako Daily News nebo The Daily Express. Jindy informaci přeberou rovnou z nějakého obskurního blogu, jako tomu nejspíš bylo také u zprávy, o kterou zakopl Palička.

Švédsko je terčem dlouhodobě. První případ, který Rapacioli zmiňuje, je projev amerického prezidenta Eisenhowera, který v roce 1960 před shromážděním republikánů varoval před děsivými důsledky švédského socialistického experimentu, který vedl k neuvěřitelnému nárůstu sebevražd a alkoholismu. Eisenhower se za tyto výroky o dva roky později ve Švédsku omluvil s tím, že čerpal ze špatných informací – zdrojem byl Time z roku 1955. Faktem ale je, že se Švédsko nálepky země sebevrahů a alkoholiků nikdy nezbavilo.

V posledních letech byla země pod palbou během uprchlické krize. Jakékoliv zaváhání a sebemenší problém byly ve světě rozmazávány jako důkaz, že švédský systém selhává, hroutí se a s ním i všechny hodnoty, na kterých stojí. Zatímco předměstí libovolné metropole na světě má své problémy, pouze o těch švédských jste si mohli číst v uplynulých letech v podstatě ob den na stránkách deníku MF Dnes. Každá převrácená popelnice v Malmö dostala svůj vlastní prostor. Protože nejde o popelnici, jde o Švédsko. Zájem v MF pak rapidně opadl po švédských volbách, ve kterých nacionalističtí Švédští demokraté skončili oproti očekávání třetí se 17,6 procenta hlasů. Přitom dle zpravodajství listu museli mít čtenáři pocit, že ve Švédsku zuří minimálně občanská válka.

Jak ukazuje v knize Rapacioli, nejde o to, že by se ve Švédsku nic nedělo, jde o kontext. Když postavíte švédská předměstí vedle francouzských, britských nebo amerických, zjistíte, že v těch švédských se skutečně skoro nic neděje.

Honzova cesta na sever

Paličkův výlev je jeden z mnoha útoků na progresivní hodnoty, které Švédsko reprezentuje. Ve Švédsku je vše symbolem stejně, jako je jím celá země. Zatímco jinde se lidé jen rozvádějí, ve Švédsku je totéž důkazem o selhání sociálního státu a liberální výchovy; zatímco jinde naráží integrace imigrantů na očekávané problémy, ve Švédsku je to důkaz o kompletním selhání multikulturalismu; pokud jinde protestují proti klimatické krizi, ve Švédsku se jedná o státem vynucovaný projekt bezmála totalitních rozměrů.

Z kontinuálního proudu útoků na progresivní Švédsko si tak jeden snaživý mladík vytáhl jednu historku, kterou nikdo neověřoval, a udělal z ní senzaci. Protože se prostě hodila do krámu, ve kterém je třeba diskreditovat odpůrce klimatické destrukce. Tvrzení Půra, že se jedná jen o komentář, a ne o zpravodajství, je úplně na hlavu. Tato historka, jak se nově říká zpravodajství, se totiž v Česku objevila vůbec poprvé právě u Paličky, který ji v textu nejprve představí a pak použije jako důkaz pro svá tvrzení, ve kterých se pokoušel někomu něco sdělit. Nicméně cestu do Švédska mu přejme. Třeba tam vynalezne nějaký nový žánr, který pracovně nazve například reportáž, a tato novota se pak rozšíří do dalších redakcí s podobně náročnou žurnalistikou.

Pokud je alespoň polovina toho, co se o Švédsku píše, pravdivá, pak Paličku bohužel hned po přistání sundá komando za příliš velkou uhlíkovou stopu a hodí ho na kompost bioplynové elektrárny na výrobu duhy. Anebo skončí v multikulturním lokálním gay gulagu v no-go zóně uprostřed Stockholmu. Nejspíš ale bude Palička bloudit okolo škol a nakukovat dovnitř, jestli neuvidí nějakou šikanu.

Je trochu škoda, že do Švédska neposlali nějakého skutečného reportéra. Ale asi pokládali tuto misi za příliš nebezpečnou. Přece jen i do vesmíru letěla nejdřív Laika. Tak hodně štěstí, Honzo. Snad tě v tom neomarxistickém gulagu nepokouše nějaký vzteklý jednorožec.

Autor je publicista a sociolog.

 

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies