Pokud evropské státy radikálně nesníží svoji závislost na uhlíkové ekonomice, budou muset drasticky omezit počet pracovních hodin. To ve své nejnovější studii tvrdí britský think tank Autonomy. Kdyby byla zachována současná úroveň uhlíkových emisí, museli by pracující ve Velké Británii přejít na devítihodinové pracovní týdny, aby se zamezilo katastrofálnímu oteplování o více než dva stupně Celsia. Stejná situace panuje například i v Německu a Švédsku. Tyto závěry se opírají o data OSN a OECD ohledně emisí skleníkových plynů právě ve třech zmiňovaných zemích.
Přechod k zelené a udržitelné společnosti předpokládá celou řadu strategických opatření a zkracování pracovní doby je jedním z nich.
Podle ředitele společnosti Willa Stronga chce jejich studie především upozornit na to, jakou roli může zkrácení pracovního týdne hrát ve snahách adekvátně odpovědět na hrozby klimatické krize. „Přechod k zelené a udržitelné společnosti předpokládá celou řadu strategických opatření a zkracování pracovní doby je jedním z nich,“ říká Will Strong. „Naše studie obsahuje řadu myšlenkových podnětů a ukazuje, jak naléhavé je zahájit tzv. Green New Deal a také jak by mohl vypadat.“ Studie se přitom zaměřuje pouze na průmyslem vytvářené emise a nezohledňuje další možné environmentální výhody omezení pracovní doby, jako je omezení dojíždění za prací, nižší výroba zboží nebo menší spotřeba přírodních zdrojů.
V Evropě a Spojených státech roste poptávka po tzv. Green New Dealu, politickém opatření, které by mělo vést k dekarbonizaci ekonomiky a vytvoření stabilních a dobře placených pracovních míst. Po zkrácení pracovního týdne se navíc volá také v souvislosti s automatizací práce, která brzy připraví o pracovní místa miliony lidí po celém světě. Podle aktivistky za kratší pracovní týden Emmy Williams ukazuje studie think tanku souvislost mezi automatizací, pracovními příležitostmi a klimatickou změnou. „Vítáme pokus Autonomy předložit konkrétní změny, které musíme učinit, abychom mohli nadále žít v mantinelech, které nám vymezuje naše planeta,“ říká Williams a dodává: „Klimatická změna je dalším velmi přesvědčivým důkazem toho, že bychom všichni měli pracovat mnohem méně než doposud.“
Sám Will Strong ovšem klade důraz především na souvislost mezi zkrácením pracovního týdne a řešením klimatické krize, v níž se nyní nacházíme. „Zatímco automatizace nám ukazuje, že méně pracovat je technicky možné, bezprostřední potíže s životním prostředím dokazují, že zkracování pracovního týdne je naprosto nezbytné.“