Foto Petr Zewlak Vrabec
Na pobídku studentů, kteří po celém světě pořádají školské stávky, jsme se rozhodli 20. září odejít ze svých pracovišť a domovů a strávit den tím, že se budeme dožadovat řešení klimatické krize, jedné z největších hrozeb, se kterými se kdy lidstvo utkalo. Půjde o jednodenní klimatickou stávku, která však zdaleka nebude jediná. V tento den zahájíme celosvětový týden vzdoru a doufáme, že půjde o zlomový bod v dějinách.
Jsme lidé, kteří shodou okolností žijí v době, kdy naše rozhodnutí určují budoucnost planety na další desetitisíce let. Část své práce musíme věnovat ochraně této budoucnosti.
Doufáme také, že se k nám přidají i další: že lidé vyjdou v tento den ze svých kanceláří, statků a továren; že si političtí kandidáti dají na jeden den pohov od své kampaně a fotbalové hvězdy opustí hřiště; že si herci setřou svůj make-up a učitelé odloží své křídy; že kuchaři zavřou restaurace a půjdou své jídlo nabídnout demonstrantům; že penzisté naruší své denní zvyklosti a připojí se k výzvě, kterou musí naši vůdcové bezpodmínečně slyšet: setrvat v dosavadním přístupu „všechno zůstává při starém“ znamená zničit naději na zdravou a bezpečnou budoucnost naší planety.
Všichni samozřejmě chápeme, že samotná stávka ani následující týden celosvětových klimatických demonstrací směr dosavadního vývoje nezmění. Dobrá zpráva však je, že k této změně máme potřebné technologie – jen za poslední desetiletí se cena solárních panelů propadla o 90 procent. A my víme, jaká politická rozhodnutí je mohou uvést do provozu: po celém světě jsou na stole návrhy podobné Green New Deal, tedy návrhy, jak rychle nahradit závislost na fosilních palivech obnovitelnou energií slunce a větru. A stejně tak se ví, jak lidem poskytnout dobrá pracovní místa a stabilizovat lokální ekonomiky. Vzdáváme hold všem těm, kteří tvrdě pracují na zavedení takové politiky, která by dovedla vzdorovat zkostnatělé opozici fosilního průmyslu, a uvědomujeme si přitom, jak mladí mnozí z nich stále jsou.
Cílem celosvětové společné akce letos v září je podpořit právě boj těchto lidí. Doufáme, že se k nám přidají všechny možné skupiny a sdružení, která se zabývají přírodním prostředím, veřejným zdravím či společenskou spravedlností. Avšak naší hlavní snahou je ukázat, že ti, kteří se zasazují o řešení současné krize, mají podporu milionů lidí po celém světě, kteří sami mají strach z nadcházejících klimatických změn, jakkoli dosud zůstávali stranou dění. Možná se nám nepodaří všechny dostat do ulic hned napoprvé, ale času není nazbyt: naše příležitost zasadit se o efektivní změnu v přístupu ke klimatu se rychle krátí.
Chápeme, že ne všichni se k nám mohou přidat. Nerovnost na naší planetě je taková, že stále existují lidé, kteří by nevyšli bez jediného denního platu nebo pracují pro nadřízené, kteří by je na místě vyhodili, kdyby se třeba jen pokusili jeden den nepracovat. A existují také profese, které si to prostě nemohou dovolit: třeba doktoři na pohotovosti by práci určitě neměli přerušovat. Avšak většina z nás si může být jista, že když svou každodenní pracovní rutinu na 24 hodin přeruší, práce počká, až se k ní vrátíme. Doufáme, že část lidí stráví 20. září protestem proti novým plynovodům a proti bankám, které je financují, nebo proti naftařským firmám a politikům, kteří dále opakují jejich lži. Doufáme, že jiní lidé věnují den tomu, že třeba sousedům pomohou zaizolovat dům nebo budou stavět nové cyklistické stezky. A také doufáme, že všichni stráví aspoň pár minut v městském parku, na poli nebo na střeše svého domu, aby se nechali prostoupit krásou světa, který máme výsadu chránit.
Víme, že žádáme hodně. Jeden den na tomto světě je dlouhá doba a všichni už jsme si zvykli na své každodenní povinnosti. Ale nemůžeme dopustit, aby v tom školáci zůstali sami – potřebují naši podporu. Narušit koloběh svých všedních životů je klíčové. Právě všední život nás totiž ubíjí – to, že každý den vstaneme a děláme stále to samé, ačkoliv čelíme stále zřetelnější krizi.
Jsme lidé, kteří shodou okolností žijí v době, kdy naše rozhodnutí určují budoucnost planety na další desetitisíce let – ovlivní, o kolik se zvedne hladina oceánů, nakolik se budou rozšiřovat pouště, jak rychle budou hořet lesy. Část své práce musíme věnovat ochraně této budoucnosti.
Pod tento článek se dále podepsali Margaret Atwood, Geneviève Azam, Tom Ballard, Fadel Barro, Nnimmo Bassey, May Boeve, Patrick Bond, Mike Brune, Nicola Bullard, Sharan Burrow, Valérie Cabanes, Rachel Carmona, Dr Craig Challen, Noam Chomsky, Maxime Combes, Thomas Coutrot, Cyril Dion, Tasneem Essop, Christiana Figueres, Prof Tim Flannery, Nancy Fraser, KC Golden, Tom BK Goldtooth, Maggie Gyllenhaal, Dr John Hewson, John Holloway, Prof Lesley Hughes, Tomás Insua, Satvir Kaur, Barbara Kingsolver, Winona LaDuke, Jenni Laiti, Bruno Latour, Annie Leonard, Michael Mann, Gina McCarthy, Heather McGhee, Luca Mercalli, Moema Miranda, Jennifer Morgan, Tadzio Müller, Kumi Naidoo, Mohamed Nasheed, Carlo Petrini, Dr Anne Poelina, Mark Ruffalo, Peter Sarsgaard, Dr Vandana Shiva, Rebecca Solnit, Gus Speth, Prof Will Steffen, Tom Steyer, Chris Taylor, Terry Tempest-Williams, Aurélie Trouvé, Farhana Yamin a Lennox Yearwood.
Z anglického originálu We’re stepping up – join us for a day to halt this climate crisis, publikovaného na stránkách deníku The Guardian, přeložil Vít Bohal.