Klimatický apartheid: lidská práva podle OSN možná končí

Podle nové zprávy Výboru pro lidská práva OSN bude mít eskalující klimatická krize negativní dopad na lidská práva, demokracii i představy o právním státě.

Podle zprávy OSN, kterou vypracovali experti na lidská práva, je svět čím dál ohroženější možností příchodu „klimatického apartheidu“. Jedná se o scénář, kdy by si bohatí platili útěk před vedry a hladem způsobenými klimatickou krizí, zatímco zbytek světa by trpěl. Philip Alston, zvláštní zpravodaj OSN v otázkách extrémní chudoby a lidských práv, tvrdí, že stovkám milionů lidi dopady globálního oteplování nejspíše vezmou nejen právo na život, vodu, jídlo a domov, ale také demokracii a vládu práva.

Stát, který nepodniká kroky k omezení skleníkových plynů, porušuje svůj závazek chránit lidská práva.

Alston je kritický vůči „zjevně nedostatečným“ krokům, které zatím podnikly státy OSN, podniky i neziskové organizace. Prozatímní aktivity jsou podle něj „naprosto neúměrné potřebám a rozsahu hrozby“. Jeho zpráva pro Výbor pro lidská práva končí větou: „Lidská práva možná budoucí rozvrat nepřežijí.“ Alston dále píše, že „klimatické změny mohou zničit posledních padesát let práce na poli rozvoje, zdraví a boje s chudobou“. Podle citované zprávy ponesou rozvojové země téměř 75 procent dopadů klimatické krize, a to i přesto, že nejchudší polovina světa má na svědomí pouze deset procent emisí oxidu uhličitého.

„V ohrožení je však i demokracie a vláda práva (…) Obecná nespokojenost, rostoucí nerovnosti a čím dál větší strádání dává impulz nacionalistickým a xenofobním reakcím. Udržet si vyrovnaný přístup k veřejným a politickým tématům bude velmi obtížné.“ Dopady klimatické krize podle Alstona stávající rozdíly ještě prohloubí. „Čelíme ‚klimatickému apartheidu‘. Když hurikán Sandy v roce 2012 poničil New York a zanechal nižší sociální třídy bez přístupu k vodě a zdravotním potřebám, hlavní sídlo Goldman Sachs chránily desítky tisíc pytlů s pískem a poháněla ho elektřina z firemních generátorů.“

Mezinárodní klimatické dohody jsou podle zprávy OSN neefektivní. Autoři kritizují Pařížskou dohodu z roku 2015 za to, že nechala svět jít cestou katastrofického oteplování o více než tři stupně Celsia. „Státy bez povšimnutí proletěly kolem každého ekologického milníku i vědeckého varování. To, co jsme dříve považovali za katastrofické oteplení, se dnes jeví jako jeden z nejlepších možných scénářů,“ píše Alston. Zpráva zmiňuje několik konkrétních jednotlivců, mezi nimiž jsou třeba Jair Bolsonaro či Donald Trump. O Trumpovi se přímo píše, že „do klíčových pozic dosadil lobbisty, začal hájit zájmy fosilního průmyslu, dohlíží na agresivní odvolání environmentálních regulí a aktivně cenzuruje závěry klimatologů“. Zpráva však také naznačuje, že nadcházející společenské a ekonomické změny by mohly být příležitostí, jak zlepšit lidské životy. „Tato krize by měla být pro státy budíčkem, aby začaly plnit dosud přehlížené závazky na poli ekonomických a společenských práv, včetně sociální zabezpečenosti a přístupu k jídlu, zdravotnictví, přístřeší a práva na důstojnou práci.“

Ashfaq Khalfan z Amnesty International prohlásil, že „klimatická změna je otázkou lidských práv, protože má na lidi dalekosáhlý dopad. Hlavní povinnost chránit lidi před porušováním lidských práv leží na straně států. Stát, který nepodniká kroky k omezení skleníkových plynů, porušuje svůj závazek chránit lidská práva.“ Ashfaq Khalfan také prozradil, že Amnesty International bude svou aktivitu i nadále cílit na vlády a společnosti napojené na fosilní průmysl.

 

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Zajímají mě cookies