Seriál Bonding rozvazuje naše předsudky a upjatost

Nový seriál Netflixu zkoumá hranice sexuální normality. Ukazuje, že i mocní muži touží po výsměchu svému malému penisu.

Natočit v éře po Padesáti odstínech šedi seriál o praktikování dominance a submisivity v sexuálním životě by se mohlo jevit jako autorská sebevražda. Bonding z produkce Netflixu je nicméně přesně to, co tu dosud chybělo. Vtipný a svým formátem úsporný seriál zkoumá otevřenost publika k jinakosti a diverzitě. A vzkazuje nám, že to, co chceme prožívat za zavřenými dveřmi a co nás vzrušuje, je dost možná výsledkem našeho způsobu života a dokonce struktury společenského systému. Bonding tak otevřeně i skrytě kritizuje patriarchát a vše, co s oblibou označujeme za „normální“.

Pravidla ponižování

Seriál vypráví příběh někdejších spolužáků ze střední školy Tiffany a Petea, kteří se po letech znovu setkali v New Yorku. Tiff je doktorandkou psychiatrie a Pete se snaží začít kariéru stand-up komika. Protože si Tiff vydělává jako domina, nabídne Peteovi práci pomocníka. Postupně se ukazuje, že si oba byli kdysi velmi blízcí, ale jejich vztah narušil neúspěšný sex po maturitním plese, který můžeme interpretovat jako projev neschopnosti realizovat v podmínkách patriarchátu přátelství mezi mužem a ženou. Pete je gay a stejně jako Tiff má problém najít si někoho, s kým by mohl mít dobrý partnerský vztah. U Peta je to dáno plachostí a nedostatkem příležitostí, u Tiffany zase nedůvěrou v muže, kteří po ní dosud převážně chtěli právě jen sex.

Kdyby byla na světě rovnost, muži, kteří jinak ovládají svět, by se v soukromí nepotřebovali podřizovat a nechat se ponižovat, aby je to vzrušilo.

Služby, které nabízejí svým klientům a klientkám, jsou různé. Nejde přitom o sexuální styk, ale o realizaci různých zakázaných potěšení, přičemž při většině z nich jsou muži podřízení ženě. Dožadují se ponižování, výsměchu, bití a týrání, což jim přináší rozkoš. Právě zde tkví hlavní kritika patriarchálního uspořádání společnosti. Tiff to v jednom z dialogů vysvětluje: „Kdyby byla na světě rovnost, muži, kteří jinak ovládají svět, by se v soukromí nepotřebovali podřizovat a nechat se ponižovat, aby je to vzrušilo.“ Systém, v němž převládají mužské hodnoty a potřeby, počítá s dominancí mužů ve veřejném prostoru, a bonding tedy jasně ukazuje hranici mezi veřejným a soukromým životem.

Ve sklepě za zavřenými dveřmi je možné hrát jakékoli hry, které klientům přinesou sexuální vzrušení – ať už je to posmívání se malému penisu nebo převlékání se za tučňáky. Tuto rovinu vyprávění výborně doplňuje tematizování sexuálního obtěžování na vysokých školách a problematického realizování rovných vztahů v životě Tiffany. Jeden z učitelů využívá svého mocenského postavení a snaží se využít některou ze svých studentek, proti čemuž Tiff zasáhne. Ona sama naopak bojuje s nemožností pustit se do vztahu se spolužákem Dougem, který je úplně „normální“. Ovšem Tiff, která je zvyklá, že ji muži posuzují převážně podle toho, jak vypadá, musí nejprve uvěřit, že to tentokrát může být jinak.

Vnést do svého života balanc

Její dominance nad muži v práci je ve skutečnosti obranným mechanismem vůči okolnímu světu. Postupem času však ztratila schopnost tento přístup kontrolovat. Petea najímá jako asistenta, ale v průběhu času se ukazuje, že ji může plnohodnotně zastupovat. Vystoupit z modelu dominance nad přáteli a partnerem je pro Tiff nová zkušenost. Problém má ale i Pete. Nejprve bojuje s vlastními předsudky, později však dochází k poznání, že mu jeho nová role přináší potřebnou dávku sebevědomí a sebehodnoty. Jako Carter, jak si v práci říká, může konečně vystoupit na pódiu v roli stand-up komika, což do té doby nezvládl. Vnést do svého života balanc mezi dominancí a submisivitou, strachem a odvahou, přizpůsobením se a touhou po originalitě musí tedy nakonec oba hlavní protagonisté.

Bonding je oslavou diverzity, ovšem s jednou důležitou podmínkou – mnohost genderů, sexualit i pohledů na život nesmí nikomu ubližovat. Otevření se něčemu novému, neočekávanému a nevšednímu může publiku přinést nečekanou úlevu. Seriál, který má pouze osm patnáctiminutových dílů, kromě vtipných dialogů charakterizuje také hýřivá barevnost (jak formální, tak obsahovou) a úspornost obrazů. Nakonec tak dokáže říct více než jiné seriály, které jsou podstatně delší. Tvůrci si s časem hráli  některé záběry jsou zpomalené a nastříhané proti sobě (například dvojí rande Tiff s Dougem a Peta s Joshem, přičemž první dvojice vyrazila hrát hry na automatech a druhá šla na burlesku).

Heteráci a morálka

V Bondingu se objevuje ještě jedna zajímavá postava – sexem posedlý „prasák“ Frank, Peteův spolubydlící. Reprezentuje bílé heterosexuální muže, rozhodnuté experimentovat za účelem dosažení maximálního sexuálního potěšení jakýmkoli způsobem, ovšem aniž by ohrozili své postavení ve společnosti. Frankovým přáním je zažít anální stimulaci prsty, což jeho přítelkyně odmítá. Frank se proto obrátí na Petea a nabízí mu odpuštění jednoho měsíčního nájmu za to, aby mu „strčil prsty do zadku“. Kromě toho, že tato situace vytváří vtipnou zápletku, vrhá světlo na heteronormativitu společnosti. Vše se odehrává v soukromí a Frank je při svém hledání ultimátní rozkoše „jenom“ hrajícím si mužem, zatímco Pete jako gay posiluje tradiční představu, že homosexualita je v sexuálním životě většiny lidí ozvláštněním.

U Bondingu se budete smát, překvapovat sami sebe tím, co ne/dokážete přijmout, i přemýšlet nad tím, kam nás naše životní volby vedou a kde všude můžeme narazit na zavřené dveře. Spoutání a znehybnění těla může přinést potřebné uvolnění mysli a emocím, někdy svázaných falešnou morálkou a předsudky.

Autorka je vysokoškolská pedagožka.

 

Podpořte nás

Budoucnost je teď! Podpořte Alarm.

 
Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies

Společně tvoříme mainstream! Podpořte nás.
close-image