Foto ŠJů, Wikimedia Commons (CC BY 4.0)
K napadení došlo v neděli 9. června v denním centru Naděje pro lidi bez domova v blízkosti pražského hlavního nádraží. Incident v tiskové zprávě popisuje Naděje následovně: „Městští strážníci podle přítomných svědků začali zaměstnance osočovat a verbálně vulgárně napadat, když jim odmítl poskytnout informace o klientech. Současně vulgárně hovořili o zaměstnancích Naděje a klientech. Muž je požádal o služební čísla. To policisté odmítli, zakrývali si je rukou. Muž tedy vyšel ven, aby si vyfotografoval SPZ policejního vozu. Policisté ho před očima svědků srazili za jízdy otevřenými dveřmi auta, zaklekli na něj a v poutech odvezli na služebnu. Muž je v pracovní neschopnosti.“
„Po příjezdu na služebnu našemu zaměstnanci strážníci sundali pouta a řekli, že může jít. Nebyl obviněn, nebyl s ním ani sepsán protokol. Vzhledem k tomu, že v budově je také služebna Policie České republiky, chtěl náš zaměstnanec napadení příslušníky Městské policie oznámit. Bylo mu však sděleno, že se tím nebudou zabývat a něco v tom smyslu, že na toto jsou jiné orgány. Kolega je v pracovní neschopnosti“, popsal pro Alarm situaci oblastní ředitel Naděje Jan Kadlec.
Policisté sociálního pracovníka před očima svědků srazili za jízdy otevřenými dveřmi auta, zaklekli na něj a v poutech ho odvezli na služebnu.
Naděje zajišťuje důstojný život osmi stovkám starých, opuštěných lidí. Stará se také o 450 lidí s mentálním či zdravotním handicapem. Kromě toho poskytuje ročně 152 000 noclehů lidem bez domova, ale zajišťuje jim také péči v tzv. denních centrech. Činnost denního centra popisuje pro Alarm jeho zaměstnankyně Hana Šimková: „U nás dostanete jako člověk bez domova základní péči, zaevidujeme vás, můžete si tam chodit pro jídlo, dostanete sociální poradenství, můžete si vyřídit hygienu, nasměrujeme vás na sociální šatník a jako jediní v republice tam máme také ordinaci praktického lékaře, psychologa a stomatologickou ordinaci pro lidi bez domova.“
Podle zákonu o sociálních službách a nařízení GDPR nesmí sociální pracovníci poskytovat informace o svých klientech. „Někteří policisté se však s tímto faktem nehodlají smířit. Doposud pouze verbálně útočili na naše zaměstnance. Ti se vždy snažili tyto situace ustát. Nechceme s policií vyvolávat konflikty, ale to, čeho se nyní dopustili strážníci městské policie, už přesáhlo veškeré hranice slušnosti,“ uvedl pro Alarm oblastní ředitel Naděje Jan Kadlec.
„Jde o výjimečné případy, kdy se jednotliví strážníci nechtějí smířit s tím, že nesmíme ze zákona poskytovat informace o klientech. Dosud kolegům pouze vyhrožovali a setkáváme se s reakcemi, které podle nás nejsou přiměřené. Toto je ovšem zcela za hranou a naši zaměstnanci se cítí být ohroženi. S policií a strážníky přitom stojíme o bezproblémovou spolupráci. Třeba i proto, že někdy potřebujeme řešit napadení ze strany klientů,“ dodal dále pro Alarm Kadlec.
Dále uvedl, že rozumí frustraci strážníků pramenící z toho, jak časově a administrativně náročné je vyřídit si pro vydání informací o klientech soudní příkaz. „Výklad Ministerstva práce a sociálních věcí je však velice striktní. Nyní se tak nacházíme v situaci, kdy žádné informace nemůžeme podat. Ministerstvo vnitra výklad potvrdilo. Vznikající bezmoc však někteří policisté nezvládají a vylévají si zlost na zaměstnancích, kteří s tím nemohou nic dělat.“
„Policie útočí na naše zaměstnance za dodržování zákona. Zaměstnanci, kteří vykonávají obtížnou a často rizikovou práci s lidmi bez domova, se musí ještě bránit nevoli některých policistů,“ dodal Kadlec. Další postup konzultuje Naděje s právníky.
Policie ale celý incident odmítá a události líčí zcela odlišně.
Vyjádření Městské policie hl. m. Prahy
„Pražská městská policie se důrazně ohrazuje proti tiskové zprávě ředitele neziskové organizace NADĚJE Jana Kadlece – naši strážníci nikoho nenapadli, natož brutálně, ani nezjišťovali nezákonné informace o klientech centra. Jednali v rámci svých zákonných pravomocí. Při zákroku byli řádně označeni identifikačními čísly.
Dvoučlenná hlídka strážníků měla za úkol doručit písemnost Obvodního soudu pro Prahu 4 do vlastních rukou osobě, která se dle doručovací adresy nachází v centru sociální pomoci NADĚJE, ulice U Bulhara 46, Praha 1. Při příjezdu hlídky na místo se zde nacházelo několik osob. Na otázku strážníků, zda je v centru přítomna osoba, které má být písemnost doručena, nereagovaly a odmítly se strážníky jakkoli komunikovat. Po chvíli se jim podařilo vyhledat zaměstnance centra NADĚJE, který je uvítal slovy: „Co tady děláš ty vole? Nemáš tady co dělat, vypadněte, toto je chrám, mě blbosti nezajímaj.“ Hlídka, aby předešla možnému vyhrocení situace ze strany postávajících osob, vyzvala dotyčného zaměstnance, aby pokračoval v řešení celé záležitosti vně budovy. Výzvě strážníků zaměstnanec centra vyhověl. Ale ve svém agresivním verbálním napadání vůči strážníkům pokračoval i venku: „I kdyby tady někdo byl, vám to neřeknu. Znáte hovno, naučte se zákony. Stejně jsem úplně nekompetentní a vy si to odnesete. Dej mi číslo. Tady sou všude klienti, ti to viděj.“ V průběhu komunikace zaměstnanec sociálního centra neustále zvyšoval hlas a celý se třásl. Hlídka se proti jeho chování ohradila a vyzvala ho, aby se choval slušně. Jeho vyjádření o nekompetentnosti tedy akceptovala a tímto považovala úkon za ukončený. Poté nasedla do vozidla a odjížděla z místa. Dotyčný zaměstnanec vozidlo doběhl a při tom na ně křičel: „Dej mi číslo vole, kam jedete volové, to si odneseš.“ Několikrát při tom udeřil rukou do služebního vozidla a pokoušel se otevřít dveře u spolujezdce. Na opakovanou zákonnou výzvu muž nereagoval a ve svém jednání dále pokračoval. Hlídka tedy muže vyzvala, ať zanechá svého jednání, navíc s výzvou k prokázání totožnosti. Pokud výzvě nevyhoví, bude předveden na Policii ČR. Ani na tuto výzvu dotyčný nereagoval a pokusil se z místa odejít. Hlídka proto využila svého zákonného oprávnění a proti muži použila donucovací prostředky – hmaty, chvaty a pouta. Při zákroku byli strážníci upozorněni dalšími zaměstnanci centra, že takovéto chování dotyčného zaměstnance je bohužel standardní. Následně hlídka muže předvedla na místní oddělení Policie ČR, Praha 1. Po zjištění totožnosti mu byla na služebně policie sejmuta pouta. Přestože neměl žádná viditelná zranění, bylo mu nabídnuto lékařské ošetření, které je nabídnuto každému v případě použití donucovacích prostředků. To předváděný ale odmítl. Poté byl nezraněn a se všemi věcmi propuštěn ze služebny. Jeho přestupkovým jednáním se bude dále zabývat správní orgán. Strážníci oznámili podezření ze spáchání těchto přestupků: neuposlechnutí výzvy úřední osoby a znevážení postavení úřední osoby při výkonu její pravomoci.
Strážníci měli po celou dobu jednání i následného zákroku na stejnokroji viditelně umístěno identifikační číslo. Nijak si ho nezakrývali, zaměstnanec si je naopak vyfotil na mobilní telefon. Strážníci se na místě nacházeli opakovaně z důvodu plnění úkolů (§ 62 odst. 1 trestního řádu) a pokoušeli se doručit písemnost, kterou bylo nutné předat z důvodu probíhajících úkonů v trestním řízení. Je otázkou, zda odmítnutí komunikace ze strany pracovníka neziskové organizace NADĚJE bylo realizací povinnosti mlčenlivosti dle zákona o sociálních službách (§100), kdy mají zachovat mlčenlivost o údajích dotčených osob, kterým jsou poskytovány sociální služby, nebo se jednalo o nepochopitelnou hysterickou reakci pracovníka neziskové organizace NADĚJE. Strážníci na místě totiž žádné konkrétní údaje o osobě nepožadovali, neboť jim byly známy, a pouze se dotazovali na její přítomnost na místě,“