Absurdní šermování s antisemitismem v Česku pokračuje

Federace židovských obcí klade legitimní kritiku izraelské politiky na roveň skutečným projevům antisemitismu. Proč se jedná o účelový a nebezpečný krok?

Počátkem července vydala Federace židovských obcí výroční zprávu o projevech antisemitismu v České republice. Stejně jako v minulých letech do ní byla účelově zařazena i legitimní kritika politiky Státu Izrael. V tiskové zprávě se Federace židovských obcí odvolává na definici antisemitismu, kterou používá Mezinárodní aliance pro připomínání holokaustu (IHRA) a kterou přijala i Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR. Právě tato samotná definice má však některé velmi problematické části, kvůli kterým ji nechtěli přijmout například britští labouristé.

Federace židovských obcí se snaží účelově delegitimizovat jakoukoli kritiku Izraele a demagogicky ji označit za antisemitskou.

Nebezpečné na výroční zprávě je hlavně to, že v ní jsou za projevy antisemitismu označeny naprosto zjevné nenávistné projevy vedle legitimní kritiky Izraele. Z hlediska nečestného nařčení z antisemitismu je problematická zejména podsekce „Texty, vyobrazení, audiovizuální projevy“. Mezi antisemitskými texty je zde uvedeno mimo jiné šest článků z Alarmu, a to jen proto, že jsou kritické k izraelskému porušování lidských práv. Například text Zdenka Jehličky Černé seznamy a černé svědomí Izraele pouze popisuje situaci neziskových organizací v Izraeli, jež jsou pod palbou populistické rétoriky a čelí perzekucím od státních orgánů. Ještě absurdnější je, že se do seznamu antisemitských textů dostal článek Zuzany Schreiberové, která se hlásí ke svému židovství. Jde o text, ve kterém autorka popisuje svůj životní příběh, jak nejdříve jako čerstvá konvertitka propadla sionistickému příběhu a poté začala rozplétat některé obvyklé mýty o Izraeli. Schreiberová, která pracuje v Multikulturním centru a zabývá se především uprchlíky, je spíše zvyklá na urážky z xenofobního tábora, a nikoli od někoho, kdo údajně proti rasismu bojuje. V článku si povzdychla nad tím, že v očích židovské komunity i české společnosti často bývá jakákoli kritika izraelské vlády označena za antisemitismus. Skutečně se tak stalo i v tomto případě a Federace židovských obcí zařazením textu na seznam „antisemitských článků“ pouze potvrdila slova autorky.

Demagogické obviňování

Již zmíněná definice IHRA bohužel nahrává tomu, že za antisemitismus lze označit i nepřiměřenou kritiku Izraele, ačkoli žádné stopy antisemitismu nenese. Takto byl označen třeba i text v Haló Novinách od Romana Janoucha. Autor článku označuje izraelskou ofenzivu v Pásmu Gazy z roku 2014 za genocidu. To je sice hodně přitažené za vlasy, ale například během ruské ofenzívy v syrském Aleppu se tamní situace běžně přirovnávala ke Rwandě, kde došlo ke genocidě. Situace v Aleppu k tomu měla evidentně také dost daleko, a přesto by to asi nešlo primárně označit jako rusofobii. Právě v Aleppu by totiž šlo omlouvat ruskou armádu nebo syrského vládce Asada snadněji, než to činí zastánci Izraele. Pokud by náhodou byla pravda, že Hamás používá civilisty jako lidské štíty, potom bychom našli v Aleppu mnohem jasnější důkazy o této praktice od tamních bojovníků.

Federace židovských obcí vlastně jen používá klasickou taktiku dnešní izraelské vlády pro umlčení debaty. Je to opravdu škoda, protože tímto přístupem FŽO nijak nepřispívá k boji s antisemitismem, a naopak napadá spoustu levicově orientovaných antirasistů. Je pravda, že se může jevit nefér kritizovat Izrael, a zároveň přehlížet mnohem horší zločiny států v tomto regionu, jako třeba Asadovy Sýrie. Na druhou stranu mnozí kritici Izraele tak činí v souladu s kritikou svého civilizačního okruhu, jelikož právě na politiku našich blízkých spojenců můžeme mít vliv. Pokud si naše vláda pěstuje velmi dobré vztahy s židovským státem, čímž legitimizuje i izraelské porušování lidských práv převážně palestinské populace, pak je zcela v pořádku kritizovat Izrael více než třeba Sýrii nebo Írán. Na posledně dvě zmíněné země totiž nemáme žádné páky, a navíc o nich netvrdíme, že sdílíme stejné hodnoty.

Federace židovských obcí k Izraeli zásadně kritická není. Snaží se tak účelově delegitimizovat jakoukoli kritiku a demagogicky ji označit za antisemitskou. Je to velmi nebezpečné, jelikož z pohledu veřejnosti to může vést k bagatelizaci skutečného antisemitismu. V zájmu židovské populace v Evropě je zásadní nesměšovat politiku Izraele s chováním obyvatel hlásících se k judaismu nebo ke svým židovským kořenům. Je to totiž dvousečná zbraň. Čím více se Izraeli daří zaštiťovat se evropskými Židy a kritiku izraelské vlády považovat za kritiku všech Židů, tím spíše to povede některé lidi ke zcela nesmyslným závěrům, například k těm, že izraelská represivní politika reprezentuje jakýsi „vrozený židovský charakter“. Židovský hlas proti izraelské represivní politice se pokusila akcentovat iniciativa Židé za spravedlivý mír. Tato iniciativa vznikla právě v době, kdy Izrael brutálně potlačoval demonstrace na své hranici s Pásmem Gazy. Federace židovských obcí se od této iniciativy naprosto distancovala a pouze potvrdila, že (prozatím) vždy stojí za Izraelem za jakýchkoli okolností. Těmito okolnostmi přitom může být i páchání válečných zločinů, jak nedávno zjistil vyšetřovací tým OSN.

Xenofobové a populisté jako spojenci?

Pro progresivní levici je antirasismus jedním ze základních společenských postojů, a proto vnímá nařčení z rasismu jako bolestný zásah na svoje nejcitlivější místo. Obhajoba izraelské vlády je zvlášť absurdní v posledních letech, kdy si premiér Benjamin Netanjahu a jeho koaliční partneři leckdy notují s populistickou a xenofobní pravicí všude po světě. Spojenci izraelské vlády na mezinárodním poli jsou nyní často pravicoví národovci, kteří s antisemitismem sami koketují. Připomeňme si Viktora Orbána, polskou vládu, filipínského prezidenta Rodriga Duterteho a další. Nejenže se k těmto spojenectvím Federace židovských obcí nevyjadřuje, ale články, které o tomto tématu mluví kriticky, navíc označuje za antisemitské. Když byl pozván ředitel Židovského muzea Leo Pavlát na rozhovor do pořadu DVTV, odmítal jednoznačně odsoudit islamofobii a naopak ji nepřímo bagatelizoval tím, že muslimové v Evropě jsou antisemitští.

Federace židovských obcí by neměla být jakýmsi mluvčím izraelské vlády. Tím spíše vlády složené z populistických nacionalistů, kteří se ani netají svým protiarabským rasismem. Je pak nanejvýš obtížné považovat tento boj proti antisemitismu za součást obecného boje proti jakékoli nesnášenlivosti, ať už jde o anticiganismus nebo o islamofobii.

Autor je publicista.

 

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Zajímají mě cookies