Foto pixabay.com
Uhlíková zátěž americké armády je enormní. Všechny její aktivity závisí – stejně jako v případě korporátních řetězců – na obrovských sítích kontejnerových lodí, nákladních aut a dopravních letadel, které přepravují nejrůznější náklad: humanitární pomoc, pohonné hmoty nebo bomby. V nové studii jsme se proto pokusili vyčíslit celkové znečištění, které armáda USA vytváří.
Armáda USA vytváří obrovské znečištění i v celosvětovém měřítku – spotřebuje totiž více pohonných hmot a vyprodukuje více emisí než většina středně velkých zemí.
Výzkumy o produkci skleníkových plynů se většinou na roli různých armád nezaměřovaly. Současné výzkumy však ukazují, že armáda USA vytváří obrovské znečištění i v celosvětovém měřítku – spotřebuje totiž více pohonných hmot a vyprodukuje více emisí než většina středně velkých zemí. Pokud by armáda USA představovala samostatnou zemi, pak by se jen z hlediska spotřeby energie zařadila na 47. místo ve světovém znečištění mezi Peru a Portugalsko. V roce 2017 americká armáda nakoupila asi 269 tisíc barelů nafty a vypustila do ovzduší více než 25 megatun oxidu uhličitého. Vzdušné síly přitom utratily za pohonné hmoty 4,9 miliardy dolarů, námořnictvo 2,8 miliardy, pozemní síly 947 milionů a mariňáci kolem 36 milionů dolarů.
Největší spotřeba ropných paliv na světě
Patřičné analýzy znečištění způsobeného armádou USA ovšem v klimatických studiích nechybějí náhodou. Je velmi obtížné získat od amerického ministerstva obrany a vládních úřadů jakákoli konzistentní data. Při projednávání Kjótského protokolu v roce 1997 si Spojené státy prosadily výjimku, aby nemusely podávat zprávy o emisích své armády. Pařížská dohoda to změnila, ale jelikož Trumpova administrativa rozhodla, že od dohody odstoupí, od roku 2020 bude situace zase stejná. Naše studie je založena na datech získaných pomocí Zákona o svobodném přístupu k informacím (Freedom of Information Act) u US Defense Logistics Agency, obrovské byrokratické agentury, jejímž úkolem je řídit zásobování armády USA, včetně nákupu pohonných hmot a jejich distribuce.
Americká armáda už dávno pochopila, že ani ona se nevyhne potenciálním následkům klimatické změny, a proto ji oficiálně uznala jako faktor, který může zvyšovat význam dalších rizik. Mnoho vojenských základen se ostatně začalo připravovat na následky klimatických změn, jako je zvyšování hladin moří a oceánů. Armáda dokonce uznala míru znečištění, které sama způsobuje, a investovala do rozvoje alternativních zdrojů energie, například biopaliv. Ve své studii jsme ale ukázali, že alternativní zdroje stále tvoří jen velmi malý podíl na celkovém množství všech spotřebovaných pohonných hmot.
Politika americké armády ve vztahu ke klimatickým změnám je plná rozporů. Ačkoli se objevovaly různé pokusy o zavádění ekologických opatření, třeba využití obnovitelných zdrojů elektřiny na vojenských základnách, přesto je armáda USA institucí s největší spotřebou ropných paliv na světě. Situaci by ovšem změnilo pouze zásadní omezení aktivit armády. I v současnosti probíhající vojenské mise totiž stojí na masovém používání dopravních prostředků, které spalují ropná paliva.
Environmentální zátěž armády USA se musí snížit
Z klimatické změny se nyní stalo velmi důležité téma kampaně do prezidentských voleb v USA, které se budou konat v roce 2020. Senátorka Elizabeth Warren nebo členka Kongresu Alexandria Ocasio-Cortez prosazují politiku Zeleného nového údělu (Green New Deal). Pokud ovšem mají mít podobné iniciativy nějaký účinek, pak se musí zaměřit také na omezování uhlíkové stopy armády USA, a to jak v domácím, tak v mezinárodním měřítku.
Naše studie ukazuje, že účinná opatření vůči klimatické změně budou vyžadovat utlumení mnoha aktivit americké armády. Války představují pro životních prostředí jednu z nejškodlivějších aktivit. Omezení rozpočtu ministerstva obrany USA by tak mohlo zároveň snížit spotřebu jednoho z největších odběratelů ropných pohonných hmot na světě. Prostředky použité na financování pohonných hmot a jejich distribuci po vojenském impériu USA by přitom mohly být využity zcela jinak: třeba jako mírové dividendy, které pokryjí náklady na zavedení Zeleného nového údělu, ať už bude mít jakoukoli podobu. Cokoli totiž bude lepší než přispívat na naftu jedné z největších vojenských sil v dějinách lidstva.
Autoři jsou vysokoškolští pedagogové.
Z anglického originálu US military is a bigger polluter than as many as 140 countries – shrinking this war machine is a must, publikovaného v magazínu The Conversation, přeložil Jan Sůsa.