Největší demoliční precedens ve Východním Jeruzalémě

Izrael začal bourat palestinské domy poblíž separační zdi na území, které spadá pod palestinskou samosprávu – navzdory protestům OSN a Evropské unie.

Přes výzvy Evropské unie a OSN izraelské úřady nechaly v těchto dnech zdemolovat několik domů, které jsou plně pod palestinskou samosprávou. Došlo k tomu v části nelegálně anektovaného Východního Jeruzaléma Vádí al-Hommus. Jde o precedens, který může vést k nekontrolovatelnému a nezastavitelnému bourání domovů Palestinců na jejich vlastním území – a to za přihlížení mezinárodního společenství.

„Chtěl jsem bydlet legálně a mít dům pro celou rodinu,“ říká jeden z Palestinců, jehož dům izraelské bagry zdemolovaly těsně po tom, co obydlí dostavěl.

Ve čtvrti Vádí al-Hommus, která spadá pod obec Súr Báhir, aktuálně hrozí demolice dalším budovám. Dohromady se jedná zhruba o stovku bytů s téměř pěti sty obyvateli. Demolice palestinských domů Izraelem přitom dnes už v Jeruzalémě probíhají běžně. Nejčastějším důvodem je, že domy byly postaveny bez povolení. Jenže Palestincům nejsou skoro žádná povolení vydávána a nadto jsou nepřiměřeně drahá. Poplatek může činit v přepočtu až deset tisíc eur, záleží na velikosti nebo lokalitě. Demolicemi ve Východním Jeruzalémě jsou pak leckdy postiženy celé oblasti. Jenom v Silvanu, což je jedna ze starých čtvrtí Východního Jeruzaléma, demolice a vystěhování hrozí až padesáti tisícům Palestinců. Místo nich, pokud jejich dům není zdemolovaný, se na tato místa stěhují izraelští osadníci.

Vyklizené palestinské domy určené ke zbourání

Přišli jsme o všechny sny

Situace v oblasti Sur Bahir, a konkrétně čtvrti Vádí al-Hommus, je v něčem specifická. Oblast se totiž podle dohod z Osla nachází na Západním břehu Jordánu, a spadá tak pod palestinskou samosprávu. Velkym zlomem byla však stavba zdi v roce 2005, která připojila tuto oblast k Jeruzalému. Palestinská samospráva je přesto v postižené oblasti plně zodpovědná za vydávání stavebních povolení. Obyvatelé Vádí al-Hommus však navzdory tomu – a přestože měli stavební povolení od palestinských úřadů – dostali 18. 6. 2019 demoliční rozkaz a třicetidenní lhůtu, aby si sami zbourali svoje domy, jinak jim hrozí pokuta a zaplacení demolice, kterou provedou izraelské úřady.

„Dřív jsem bydlel v Džabal Mukábir. S celou rodinou jsme měli jeden pokoj, na který jsem také dostal demoliční rozkaz, protože mi nechtěli vydat stavební povolení. Právě z tohoto důvodu jsem koupil pozemek ve Vádí al-Hommus. Chtěl jsem bydlet legálně a mít dům pro celou rodinu,“ říká jeden z Palestinců, jehož dům, který ho stál celoživotní úspory (v přepočtu asi osm milionů korun), izraelské bagry zdemolovaly těsně po tom, co obydlí dostavěl. „Nepřišli jsme jen o peníze, ale i o své sny. Přišli jsme úplně o všechno.“ Evakuace domu proběhla obzvlášť násilným způsobem, kdy vojáci použili slzný plyn a zvukové bomby. Po jejich zákroku musela být odvezena do nemocnice jedna z mezinárodních aktivistek, protože se nadýchala slzného plynu.

Podobný osud potkal i další dům, přičemž během jeho evakuace byl navíc zraněn mezinárodní pozorovatel. Jednou z největších demolic bylo odstřelení několikapatrového obytného domu s asi čtyřiceti byty. „Majitel má nyní velký problém – nejen kvůli tomu, že přišel o dům, ale i kvůli lidem, kteří si v něm koupili byt. I když totiž dům ještě nebyl dostavěný, všechny byty už byly prodané,“ sdělil nám Muhammad al-Atraš, který sám dostal další demoliční rozkaz na svůj třípatrový dům.

Nelegální separační zeď

Pomoci by mohl mezinárodní tlak

Jako oficiální důvod demolic, které v neděli posvětil izraelský Ústavní soud, se uvádí, že domy postavené do dvou set padesáti metrů od separační zdi představují bezpečnostní hrozbu. „Ve zkratce, apartheidní zeď, která prochází Západním břehem Jordánu a Východním Jeruzalémem a nezohledňuje žádnou dohodnutou hranici, vzniká kdekoli, kde se to Izraeli hodí,“ píše na svém facebookovém profilu antropolog Jeff Halper, který je zakladatelem Izraelské komise proti demolici domů a za svoji činnost byl nominován na Nobelovu cenu míru. „Protože izraelská armáda neměla žádnou právní oporu proti stavbě domů ve Vádí al-Hommus, bylo vydáno vojenské nařízení, které zakazuje stavbu v zóně dvě stě padesáti metrů od separační zdi, aniž by na to byli upozorněni místní obyvatelé a přestože jde o nelegální akt. Zeď samotná je totiž postavená na palestinském území a mezinárodním soudem v Haagu byla prohlášena za odporující mezinárodnímu právu. Nicméně kdykoli jde o bezpečnost, Ústavní soud se řídí tím, co řekne armáda,“ dodává Halper.

Reakce Evropské unieOSN na sebe nenechaly dlouho čekat. Hned po začátku demolic obě instituce vydaly prohlášení odsuzující jednání Izraele. Nic ale zatím nenasvědčuje tomu, že by to Izrael mohlo zastavit. Jediné, co může pomoci, je mezinárodní pozornost a tlak na Izraelskou vládu. Stojí za připomenutí, že podobný osud jako Vádí al-Hommus, hrozil také beduínské komunitě Chán al-Ahmar, jejíž demolici se zatím podařilo aspoň oddálit, a to právě díky mezinárodnímu nátlaku. Nyní tedy nezbývá než doufat, že se podaří zachránit aspoň zbylé domy, jejichž demolici izraelská armáda plánuje.

Autorka je fotografka.

 

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Zajímají mě cookies