Nesmyslná blízkovýchodní konference v Bahrajnu

Vláda Donalda Trumpa přišla s údajným mírovým plánem na řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Američané však skoro ve všem vyšli vstříc Izraeli.

Poslední týden v červnu se konala v Bahrajnu dlouho očekávaná konference, která měla nastínit mírový plán Trumpova poradce a zetě Jareda Kushnera pro izraelsko-palestinský konflikt. Nedá se říct, že by si někdo něco sliboval od tohoto „dealu století“, jak iniciativu nazval sám Donald Trump. Plánu Trumpovy administrativy moc nenahrává ani to, že palestinské vedení konferenci bojkotovalo. Proč k tomu došlo? Podle palestinské autonomní vlády by měl ekonomickému plánu předcházet plán politický. Ten však chybí. Navíc americký prezident se již od svého zvolení snaží prakticky ve všem vyhovět Izraelcům – ať už jde o symbolické uznání izraelské anexe Jeruzaléma či tichý souhlas s budováním židovských osad na palestinské půdě.

S arabskými despoty proti Palestincům

Američané zatím nespecifikovali, jak by měl vypadal palestinský stát. Podle uniklých informací, které publikoval izraelský list Jisra’el ha-jom, by budoucí palestinský stát vznikl pouze v Pásmu Gazy a na území, které zbude ze Západního břehu. Velké bloky židovských osad by zůstaly Izraeli, aniž by Palestinci dostali nějakou kompenzaci, o které kdysi mluvil ultrapravicový exministr obrany Avigdor Lieberman. Palestinská samospráva i drtivá většina palestinské společnosti považují plán navržený Kushnerem za úplatek, který má Palestincům pouze zacpat ústa slibovanými investicemi. I přesto se ale našlo několik palestinských byznysmenů, kteří se bahrajnské konference zúčastnili. Palestinská samospráva výslovně zakázala Palestincům na konferenci odcestovat. Výzvu neuposlechl například Sálih Abú Majála z Hebronu, který byl po návratu z Bahrajnu palestinskými bezpečnostními složkami na několik dní zatčen.

Zdá se, že kroky Trumpovy administrativy byly za poslední měsíce už příliš i pro palestinskou samosprávu prezidenta Mahmúda Abbáse. Palestinci se ovšem v minulosti k jednacímu stolu vrátili. Je proto možné, že nyní bude palestinská samospráva sázet na to, že brzy se v Bílém domě objeví někdo jiný, kdo bude Palestincům více nakloněn. Zákazy a tresty vůči palestinským účastníkům konference v Bahrajnu jsou ovšem i vítanou vodou na mlýn Donalda Trumpa či Izraelců. Mohou totiž nyní poukazovat na to, jak palestinská samospráva nechce lepší budoucnost pro své lidi, a že navíc trestá ty, kdo o ni usilují.

Konference v Bahrajnu také dokládá úzké spojenectví USA, Izraele a arabských monarchií z Perského zálivu. Země jako Saúdskou Arábii, Spojené arabské emiráty nebo Bahrajn totiž zajímá obchod a strategické partnerství proti nenáviděnému Íránu mnohem víc než vidina svobodného a životaschopného palestinského státu. Za poslední roky už přestalo být sbližování Izraele s některými státy na arabském poloostrově tajemstvím a izraelští politici se setkávali se svými arabskými protějšky veřejně. Ministryně kultury a sportu Miri Regevová jela loni v zimě na mistrovství světa v judu, kde soutěžili také izraelští sportovci. Ministryně, která se onehdy například nechala natočit, jak pózuje s fanoušky fotbalového klubu Bejtar Jeruzalém, skandujícími známý pokřik „vypalte jim [Arabům] vesnici“, se ve Spojených arabských emirátech velmi vřele zdravila se svými arabskými protějšky. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v tu samou dobu, kdy byla Miri Regevová v Emirátech, zase navštívil ománského despotu sultána Kábuse a návštěvu pak komentoval jako velmi podnětnou pro bezpečnostní situaci obou zemí.

Spojenectví se Saúdy

Deník Washington Post také přinesl informace, podle nichž měli Benjamin Netanjahu a egyptský diktátor Sísí přesvědčovat americké politiky, aby stáli za saúdskoarabským korunním princem Muhammadem bin Salmánem i po brutální vraždě novináře Džamála Chášukdžího. Podle zpravodajského serveru Middle East Eye, který se odvolává na důvěrné zdroje ze Saúdské Arábie, měl princ naléhat na izraelského premiéra, aby zaútočil na pásmo Gazy a odvrátil tak pozornost od případu brutální vraždy saúdského novináře a disidenta na turecké ambasádě v Istanbulu. Zvláště do očí bijící v porovnání s přátelskými vztahy s Izraelem je výrok Muhammada bin Salmána, který na jaře minulého roku prohlásil, že by okupovaní Palestinci měli buď návrhy Donalda Trumpa přijmout, nebo zavřít ústa.

Zda palestinská samospráva vydrží odmítat jednání s Trumpovou administrativou, je zatím ještě otázka. Situace by se nejspíše změnila, pokud by se Trumpovi podařilo obhájit prezidentský úřad. Palestinská samospráva je v obtížné situaci: je závislá na pomoci od Spojených států (ačkoli Trump v minulém roce snížil americkou pomoc Palestincům o dvě stě tisíc dolarů), a zároveň se snaží aspoň naoko hájit zájmy obyčejných Palestinců.

Autor je publicista.

 

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Zajímají mě cookies