V Norsku našli dvě stě mrtvých sobů. Vědci z jejich smrti viní klimatickou změnu

Sobi podle vědců z Norského polárního institutu zemřeli hladem kvůli neočekávaným prosincovým dešťům nad Špicberky.

Na Špicberkách, norském souostroví v Severním ledovém oceánu, nalezli vědci dvě stě sobů, kteří zahynuli hladem. Informovala o tom norská rozhlasová stanice NRK. Podle tří vědců Norského polárního institutu ukazuje tato katastrofa na rozsáhlost klimatické krize, jejímž projevem je mimo jiné i nedostatek potravin pro různé druhy zvířat.

Je děsivé najít tolik mrtvých zvířat. Je to otřesný příklad toho, jak změna klimatu ovlivňuje přírodu.

Norský polární institut mapuje populaci divokých sobů na Špicberkách posledních čtyřicet let, protože se jedná o klíčový druh k pochopení ekosystému tundry. „Je děsivé najít tolik mrtvých zvířat. Je to otřesný příklad toho, jak změna klimatu ovlivňuje přírodu. Je to prostě smutné,“ řekla výzkumnice Åshild Ønvik Pedersen.

Prudké deště z loňského prosince, které vzápětí na zemském povrchu zmrzly, podle ní znesnadnily sobům na Špicberkách možnost najít ve volné přírodě potravu. „Sobi se pasou po celých Špicberkách a v zimě jídlo ‚vykopávají‘ v tundře. To mohou dělat ve sněhu, ale ne v ledu,“ řekla Ønvik Pedersen NRK. Podle ní jsou mrtví sobi důkazem toho, jak velký má ohřívání klimatu dopad i na živočichy žijící v oblastech daleko od civilizace.

Podle výzkumného pracovníka Norského institutu pro výzkum přírody Torkilda Tveraa hraje tento živočišný druh v arktických ekosystémech v Evropě, Asii a Severní Americe důležitou roli. „Sob je největším býložravcem v arktických oblastech. Pokud zmizí, naruší se tím přirozený koloběh přírody, k němuž patří i migrace sobů a jejich vylučování, které funguje jako dodávka přírodního hnojiva. To vše celou krajinu zcela změní,“ řekl Tveraa norské veřejnoprávní stanici NRK.

 

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Zajímají mě cookies