V Portugalsku je odteď bydlení právo

Zákon schválený v portugalském parlamentu stanoví právní rámec pro to, aby se na bydlení nahlíželo jako na právo. Reaguje tak na eskalaci cen nájmů a nedostatek cenově dostupného bydlení.

Podle nového zákona se portugalská vláda stává „garantem práva na bydlení“ a je odpovědná za zajištění přiměřeného bydlení pro všechny občany. V novém zákoně je zdůrazněna sociální funkce bydlení. Má za cíl vymýtit bezdomovectví a upřednostňuje využívání nemovitostí spravovaných státem pro dostupné bydlení. Kromě toho zakazuje vystěhování z bytů v celém hlavním městě Lisabonu, pokud není stát schopen zajistit podobné ubytování v okolí. Dále zákon dává nájemníkovi nebo sdružení nájemníků možnost podat stížnost na kvalitu bydlení, probíhající rekonstrukci či plánovanou výstavbu. Pokouší se tak demokratizovat odvětví, které díky vzrůstajícímu cestovnímu ruchu způsobilo prudký nárůst cen nájmů v Lisabonu.

Existují zájmy silných skupin, které říkají, že bydlení by nemělo být právo, ale tržní komodita. Na to musíme reagovat, jinak nebude pro chudé lidi existovat žádné důstojné místo k životu a budou žít ve slumech.

Zákon byl v portugalském parlamentu schválen 5. července koalicí čtyř levicových stran. Proti byla pravicová Lidová strana, jejíž zástupce Alvaro Castello-Branco označil zákon za „volební propagandu, která nic nevyřeší“. Autorkou zákona je socialistická veteránka portugalského parlamentu Helena Roseta, která pro magazín CitiLab řekla: „Považuji ho za vrchol celé své politické kariéry. Máme už obecné zákony garantující právo na zdraví, vzdělávání a sociální zabezpečení, ale až doposud neexistoval zákon o bydlení. Musíme s ním zacházet jako se sociálním právem.“ Roseta dále uvedla: „Jsme uprostřed procesu výstavby nových bytů a existují zájmy silných skupin, které říkají, že bydlení by nemělo být právo, ale tržní komodita. Na to musíme reagovat, jinak nebude pro chudé lidi existovat žádné důstojné místo k životu a budou žít ve slumech.“

Nový obecný zákon o bydlení jeho tvůrci popisují spíše jako cestovní mapu pro budoucí politiky s definovanými cíli, než jako přímý nástroj pro poskytování konkrétního bydlení. Měl by především změnit podobu veřejné debaty. Reaguje na dřívější liberalizaci trhu s bydlením, která měla v minulém desetiletí podpořit podnikání v oblasti turistického ruchu. Díky tomu stoupla za rok 2017 cena nemovitostí v Lisabonu o 18 procent a docházelo k masivnímu vystěhovávání obyvatel portugalské metropole, kteří nezvládali platit zvyšující se nájemné. V průměru šlo až o šest rodin (obyvatel jednoho bytu) denně. Ke krizi přispěl také rozvoj Airbnb. Krátkodobé pronajímání v Lisabonu provozují především velké společnosti, které v centru blokují celoročně 85 procent z 20 tisíc bytů, které zde Airbnb nabízí.

 

Čtěte dále