Foto katerinaseda.cz
V rámci festivalu LIAF 2019 připravila Šedá projekt Something for Something (Něco za něco), který podobně jako její předchozí projekty experimentuje s obnovením komunikace mezi lidmi v místech jejich běžných životů. Tématem aktuálního projektu je turistický ruch, který Šedá vidí jako problematický. Dovolenkáři totiž dlouhodobě ovlivňují místa, kam cestují, svou spotřebou, odpadem či prostě jakoukoli činností, která má vliv nejen na přírodu, ale také na život místních obyvatel. I když turismus samozřejmě také vytváří pracovní místa a přináší peníze za ubytování a stravu, výchozím bodem nového projektu Šedé je otázka, jestli je to dost.
Na svém facebookovém profilu popisuje Šedá projekt Something for Something slovy: „Souostroví Lofoty patří k turisticky nejvděčnějším místům severního Norska. A místní to dost těžce nesou z mnoha různých důvodů. Ve srovnání s Benátkami jde ale (na první pohled) o neviditelný turismus. Nikde žádné davy lidí, co se cpou u obchodů s nesmyslným zbožím, turismus má tady jiný charakter – turisti jsou rozptýlení všude možně po krajině a baví se tím, že skládají kameny na sebe do nejrůznějších věží. Už loni jsem od místních dostala přednášku o tom, co to je za idioty… Ve čtvrtek přijedou na Lofoty další turisti, ale tentokrát trošku s jiným cílem. V rámci projektu Něco za něco jsem jim místo hotelu nabídla ubytování v karavanu, který jsem tady za babku koupila. Platit budou prací – jakýmkoliv pozitivním gestem v lokalitě. Od místních už mám měsíční seznam toho, co by potřebovali (od čistění oceánu až po čtení seniorům). A na celý měsíc máme obsazeno!“
Šedá ve svém projektu využívá logo společnosti Airbnb a tuto digitální platformu skrze něj také kritizuje. Podle ní je jedním z hlavních provozovatelů tzv. neviditelné turistiky, která problematizuje život lidí na Lofotech. „Airbnb proměňuje centra měst po celém světě v open-air muzea,“ píše se v tiskové zprávě k její umělecké akci. V posledních letech se podnikání platformy negativně otiskuje i do života na Lofotech. Lidé, kteří zde žijí a pracují mají stále větší problém najít si dlouhodobý pronájem, protože majitelé byty nabízejí skrze pro ně finančně výhodnější systém Airbnb.
Kateřina Šedá, laureátka Ceny Jiřího Chalupeckého v roce 2005, má ve všech svých projektech psychologickou rovinu experimentující s lidským chováním. Snaží se nacházet komunikační principy, které jsou často v dnešní době upozaďovány. Ve svých předchozích projektech se například snažila osobně spojit obyvatele dvacetitisícového brněnského sídliště Líšeň nebo zorganizovala obrovskou seznamovací akci s názvem Největší české rande. Komunitu moravské vesnice Bedřichovice se pokusila stmelit společným výletem do londýnské Tate Gallery, kam přestěhovala celou vesnici, a naopak do Bedřichovic přenesla část Londýna.