Podle zvláštní zprávy, kterou ve čtvrtek zveřejnil Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) v Ženevě, se budou i nadále projevovat výrazné změny počasí. V některých oblastech se zvýší délka a intenzita veder a z nich vyplývajícího sucha, v jiných přijdou naopak extrémně silné a vytrvalé deště.
Zpráva vychází z více než sedmi tisíc vědeckých prací 107 vědců z celého světa, včetně České republiky. Poprvé v historii těchto komuniké v ní tvoří nadpoloviční většinu zprávy z rozvojových zemí, jimiž se zabývalo 58 procent autorů. Na rozdíl od minulý rok vydané zprávy, zaměřené na možnosti, jak zabránit oteplení planety o více než jeden a půl stupně Celsia oproti předindustriální době, věnuje se letošní zpráva především půdě, zemědělství a krajinotvorbě.
Zemědělství, lesnictví a další využívání půdy se podílejí na znečišťování 23 procenty. Nešetrné praktiky průmyslového zemědělství a odlesňování tak způsobují podobně velké znečištění ovzduší, jako například výroba elektřiny a tepla. Zpráva poukazuje rovněž na to, že přes dvacet procent vyrobených potravin přijde zcela vniveč.
Postupující změna klimatu však může také narušit zásadní roli půdy jako „úložiště“ emisí, protože flora a půda na sebe poutají a také ukládají oxid uhličitý. Narušení této funkce by mělo podle vědců ještě daleko katastrofálnější důsledky. Z „úložiště“ emisí se totiž může vinou klimatické změny brzo stát jejich „zdroj“.
Pokračující desertifikace, tedy proměna úrodné půdy v poušť, může podle vědců ohrozit až pět set milionů lidí. V oblasti subsaharské Afriky tak pravděpodobně kvůli změnám klimatu do roku 2050 klesne produkce kukuřice až o dvě pětiny a produkce pšenice může být nižší dokonce o více než jednu třetinu. Vzhledem k tomu, že šedesát procent potravinového systému tvoří pouze čtyři plodiny (kukuřice, rýže, pšenice a sója), vědci doporučují bojovat proti jeho zranitelnosti větší diverzifikací a vyšší produkcí dalších druhů luštěnin a obilovin, ale také ovoce a ořechů. Zpráva rovněž doporučuje snížení spotřeby masa z důvodu omezení produkce metanu, který při trávení vydávají hospodářská zvířata.
Pozitivní kroky v krajinotvorbě, jako je zvyšování organické hmoty v půdě, protierozní opatření, omezení odlesňování a zároveň tvorba nových lesů, zabránění plýtvání potravinami a nové stravovací návyky mohou zabránit oteplení až o půl stupně Celsia, a výrazně tak přispět ke zpomalení změny klimatu. Efektivnost těchto kroků je však závislá také na razantním snížení emisí ze spalování fosilních paliv při výrobě energie a při průmyslové výrobě.