Foto pixabay.com
„Fora Bolsonaro“, což v překladu znamená „Bolsonaro ven“, volali v úterý 27. srpna před brazilskou ambasádou v Praze lidé z Brazílie, Bolívie i tuzemska. Podobné protesty se uskutečnily i jinde ve světě. Prezident Jair Bolsonaro – navzdory výkřikům, že jde o vnitřní záležitost Brazílie – totiž svojí politikou, týkající se deštných pralesů v Amazonii, ohrožuje doslova celý svět. Dlouhodobě pronáší projevy na podporu zemědělců, dřevorubců a zlatokopů, kteří napadají domorodé rezervace a další území deštných pralesů. Dále rozpustil vládní agenturu pro ochranu životního prostředí a domorodého obyvatelstva a propustil prezidenta Ústavu pro ochranu životního prostředí, jelikož zveřejňoval statistické údaje o nárůstu odlesňování. A tím to zdaleka nekončí.
Trestné činy proti životnímu prostředí
Když se svět dozvěděl o mohutných požárech, z nichž mnohé jsou způsobené neřízeným spalováním ze strany zemědělců a dřevorubců, Bolsonaro se snažil jejich vinu popřít, nebo aspoň minimalizovat. Jak informoval Alarm, takřka jedním dechem obvinil z požárů nevládní organizace a ekology. Po nátlaku a kritice nejen z Brazílie, kde se konají mohutné demonstrace, ale i z celého světa, byl nucen rétoriku změnit, oficiálně uznat závažnost situace a pokusit se s tragédií vypořádat. K hašení požárů povolal brazilskou armádu.
Pokud budou uskutečněny některé z plánovaných projektů, mohou být považovány za zločiny proti lidskosti, a to zejména kvůli nuceným přesunům původního obyvatelstva.
Brazilská média přinesla varování, které bylo původně publikováno ve francouzských novinách Le Monde. Dva francouzští právníci – Jessica Finelle a François Zimeray – upozorňují, že pokud budou environmentální zvěrstva pokračovat a ekonomický rozvoj Amazonie se uskuteční podle tužeb prezidenta, není vyloučeno, že takové trestné činy by následně mohly být souzeny Mezinárodním trestním soudem. „Pachatelé trestných činů proti životnímu prostředí mohou být souzeni na stejné úrovni jako váleční zločinci,“ uvádí právníci.
„Bez ohledu na varování má nový brazilský prezident Jair Bolsonaro v úmyslu odstoupit od Pařížské dohody a vystrnadit domorodé obyvatelstvo z jeho území v Amazonii. Chce rozvíjet hospodářskou činnost,“ pokračují. „Pokud budou uskutečněny některé z plánovaných projektů, mohou být považovány za zločiny proti lidskosti, a to zejména kvůli nuceným přesunům původního obyvatelstva,“ zdůrazňují.
Souběžně s tím francouzští právníci varují nadnárodní společnosti, které by k těmto činnostem v Amazonii mohly přispět. „Přímou či nepřímou účast na financování, technické koncepci nebo realizaci prezidentských cílů by bylo možné považovat za spoluúčast na porušování lidských práv,“ dodávají. Naopak zastánce má Bolsonaro v americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi. Podle něho brazilský prezident „velmi tvrdě pracuje na amazonských požárech a ve všech ohledech odvádí skvělou práci pro brazilský lid“.
Bolsonaro jako hrozba pro budoucí generace
Médii, včetně českých, proběhla zpráva, že členové summitu zemí G7 se dohodli, že na pomoc v Amazonii uvolní dvacet milionů dolarů. Bolsonaro ale pomoc odmítl s tím, že Brazílie není ničí kolonií. Případné přijetí peněz podmínil omluvou ze strany francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který nedávno uvedl, že brazilský prezident lhal, když sliboval boj s klimatickou změnou, a poté vyjádřil naději, že se Brazílie snad brzy dočká nového – a kompetentního – prezidenta.
Mimochodem, bývalá prezidentka Brazílie Dilma Rousseff, která je pro spolupráci s Evropou i dalšími zeměmi, se na Facebooku odvolala na slova amerického senátora Bernieho Sanderse, který řekl, že Bolsonarova a Trumpova nečinnost ohrožují „nejen naše životy, ale i budoucí generace“. „Američané a Brazilci se musí sjednotit, aby porazili tyto demagogy, a okamžitě jednat, aby zachránili planetu – náš jediný domov – před klimatickou katastrofou,“ napsala. Bolsonaro vůli ke spolupráci neprojevil, naopak vyzval Evropu, ať peníze nabízené G7 použije na vlastní zalesňování.
Bolsonaro si na jednu stranu stěžuje, že Brazílie tragédii sama nezvládá, na druhou ale stále naplno odmítá uznat, že situace v Amazonii, kde počet požárů oproti loňsku stoupl asi o osmdesát čtyři procent, má dopad na celý svět. Doma pak dává najevo, že před záchranou deštných pralesů, a tedy lidského života, upřednostňuje naprosto jiné záležitosti – kupříkladu tvrdý boj proti LGBT komunitě, kterou označuje za „veřejného nepřítele“. Chce mimo jiné výrazně omezit financování filmů s touto tematikou a přispět k zániku zejména nekomerčních festivalů.
Autoři jsou novináři.