Foto Franziska Marhold
Mezinárodní summit hnutí Fridays For Future nazvaný Smile For Future (Úsměv pro budoucnost) se konal ve švýcarském Lausanne ve dnech 5.–9. srpna a zúčastnilo se ho na pět set lidí ze sedmatřiceti zemí. Na setkání kromě studentů a studentek přijelo také několik vědců a vědkyň. Měl jsem tu čest, že jsem se události mohl rovněž osobně zúčastnit.
Boj za klimatickou spravedlnost
Hned od začátku mě překvapila podpora, které se organizátorům dostalo od místních lidí a institucí. Za všechno snad mluví slova samotné rektorky lausannské univerzity: „O propůjčení našich prostor této události jsme přemýšleli dost dlouho. Asi třicet sekund.“ Cílem týdenního summitu bylo podělit se o zkušenosti z organizace stávek, navzájem se poznávat, trochu se dovzdělat, prodiskutovat všemožná témata a sepsat společnou deklaraci. Ta nyní nese název „Declaration of SMILE“ a obsahuje hodnoty hnutí, upřesňuje fungování evropské struktury a stanovuje konkrétní požadavky.
Kdyby se všechna světová média chovala v případě klimatické krize tak jako ta česká, nemá Greta vlastně ze sálu koho vyhodit.
Právě na požadavcích se hledala shoda nejhůře. Přesněji řečeno, nikoliv na jejich obsahu, nýbrž na jejich formě – zatímco část účastníků a účastnic prosazovala stručnější znění, druhá skupina je chtěla rozvést podrobněji. Tento spor některá média vykreslila téměř katastroficky, jako by se mělo na základě jedné neshody celé hnutí rozpadnout. Požadavky přitom nejsou něco, co by hnutí Fridays For Future definovalo. To, co nás ve skutečnosti definuje a spojuje, je boj za klimatickou spravedlnost. A vidinu lepšího světa hned tak něco nezničí, i když se naše představy o lepším světě mohou lišit. Jak na úvod řekla jedna z organizátorek setkání: „Věříme, že rozdíly mezi námi jsou také naší silou.“
Ve finále jsme tak přijali tři obecné požadavky: zaprvé, požadujeme klimatickou spravedlnost a rovnost. Zadruhé, usilujeme o udržení globálního oteplení pod 1,5 stupněm Celsia; a konečně požadujeme, aby společnost a politici začali skutečně naslouchat vědcům a jejich poznatkům. Dále jsme přijali několik konkrétnějších bodů, v jejichž rámci požadujeme například pomoc klimatickým uprchlíkům nebo spravedlivý přechod na bezuhlíkovou a cirkulární ekonomiku. Deklaraci nyní budou přijímat jednotlivé stávkující organizace napříč Evropou, ale i jednotlivci, neboť pouhých pět set z nás nemůže rozhodnout za celé globální hnutí.
Novináři a právo na soukromí
Akce se také těšila velkému zájmu mezinárodních médií. V životě jsem neviděl na místě tolik kamer, foťáků, novinářů a novinářek jako při pondělní zahajovací tiskové konferenci. Česká masmédia si ovšem celé akce Smile For Future začala všímat až ve chvíli, kdy z ní prý „Greta vyhodila novináře“. Realita však byla trochu jiná. Na některé části programu nebyli novináři puštěni již od začátku. V pěti stech lidech je totiž občas potřeba řešit i osobní a soukromé věci. Zájem masmédií a jejich přítomnost mi snad ani nemůže vadit, ale předpokládám, že stále máme právo na soukromí. O „vyhazování“ se začalo psát až ve chvíli, kdy to navrhla (nikoliv rozkázala) právě Greta Thunberg. Kdyby poprosila o vznesení návrhu kohokoli jiného, kdo se akce zúčastnil, média o tom nejspíš nenapíšou ani řádku.
Důležitější je však něco jiného. Porovnáme-li zájem českých masmédií o současnou klimatickou krizi s tím, jak zapáleně informovala několik let zpátky o uprchlících, dojdeme k značně rozdílnému výsledku. Kdyby se všechna světová média chovala v případě klimatické krize tak jako ta česká, nemá Greta vlastně ze sálu koho vyhodit. Pro příště by proto česká média mohla informovat o věcech, které jsou nejen zajímavější, ale pro nás všechny také důležitější. Nikomu s rozumem snad nemusím obšírněji vysvětlovat, že jsme necestovali tak daleko kvůli údajnému „vyhazování novinářů“.
Zásadní moment pro celé hnutí
Na závěr týdne, jak jinak než v pátek, jsme zorganizovali v Lausanne protest. Pochodovali jsme městem a skandovali hesla ve všemožných jazycích. Změna klimatu je globální – a stejně tak i naše hnutí. Překonávání kulturních a dalších odlišností je nedílnou součástí dnešního klimatického aktivismu. Mimo jednání a diskusí o všem možném od jádra až po sociální spravedlnost jsme společně strávili také mnoho hezkých chvil. Klimatická spravedlnost je totiž i o zábavě. A tak jsme si dlouho do noci povídali a navzájem si vyprávěli vtipy o našich politicích. Po páteční stávce jsme dlouho do noci tančili v rytmu klimatického techna a plavali v místním jezeře. A ani koupání v jezeře se neobešlo bez skandování a zpívání. Kromě spousty nových informací tak z Lausanne odjíždím s množstvím nových přátel.
Celé setkání a deklaraci SMILE považuji za zásadní moment pro celé současné klimatické hnutí. Ne proto, že máme sepsaný společný dokument, jako spíše pro samotný proces jeho vzniku. Celý týden ukázal, že různí lidé mohou společně vytvořit něco, co přesahuje jeden dokument. Že různí lidé mohou najít shodu, aniž by nad nimi stály nějaké šéfky nebo šéfové, a aniž by rezignovali na vzájemný respekt. Že různí lidé mohou překračovat hranice toho, co považujeme za možné, a zjistit, že nakonec vždycky stačí jenom chtít. A přesně v tom spočívá význam hnutí Fridays For Future.
Autor je člen Fridays For Future.