Mýtus o panenské bláně

Panenskou blánu doprovází celá řada bájí, které ve svém důsledku mají negativní dopad na mladé dívky a ženy. 

Pamatuju si, jak jsme se spolužačkami někdy na druhém stupni základní školy začaly řešit ztrátu panenství. Říkaly jsme tomu „přijít o to“ a zásadní otázka byla, s kým to bude a jak zjistit, že je to doopravdy „ten pravý“. Nejdůležitější i tehdy bylo, jestli to doopravdy tak moc bolí. Vybavuji si, jak jsme seděly ve školní jídelně nad plátkem hovězího s UHO omáčkou a rýží a uzavřely neporušitelný pakt o tom, že ta z nás, která o to přijde jako první, musí ostatním opatřit krabičku kondomů. Kupovat kondomy se totiž zdálo jako dokonaný projev dospělosti, jdoucí ruku v ruce se ztrátou panenství.

Jestli někdo ty kondomy nakonec koupil si už ani nevzpomínám, ale vím, že jsme se také někde dočetly o tom, že lze o panenskou blánu přijít na kole nebo při jiném sportování, a smály jsme se spolužačce, která se narazila při sjíždění zábradlí, že o to určitě přišla. Za tímhle posmíváním se ve skutečnosti skrývaly vážné obavy: že jsme se už někde samy odpanily, a tak se může při první sexu stát, že už nebudeme krvácet.  A ten vysněný, pravý kluk si bude myslet, že jsme už  určitě spaly s někým jiným.

Symbol cti: věneček

Vyrostly jsme v představě, že důkazem panenství je neporušená panenská blána. Tu si představujeme jako jakousi membránu zakrývající poševní vchod, v níž je malá dírka, umožňující odtok menstruační krve. Potvrzením toho, že je žena panna, je krvácení při prvním sexu. Dochází k němu, protože je takzvaně deflorována, její panenská blána je protržena a následně zmizí. Toto jsou však dva velké mýty, které po staletí svazovaly ženskou sexualitu a zásadně ovlivňovaly a dodnes ovlivňují životy žen po celém světě.

Menší poranění a natržení se ale velmi rychle znovu zacelí.

Hymen – panenská blána – je umístěna 1–2 cm za poševním vchodem a je součástí vaginy. Vypadá často jako roztřepený věnec – odtud možná pochází označení věneček – a skládá se ze záhybů sliznice, které mohou být více či méně pevně poskládané na sebe. Někdy ho tvoří laloky, jindy má několik větších děr. Tvar, barva, velikost i elastičnost hymenu se mění v průběhu života ženy podle věku a hladiny hormonů. Důležité je vědět, že tato tkáň, tak jako celá vagina, je velmi pružná, obzvlášť pokud je dostatečně zvlhčená.

Norská lékařka Marie Jeancette již v roce 1906 při vyšetření prostitutky ve středních letech zjistila, že má stále panenskou blánu podobnou dospívajícím dívkám. Novodobé studie potvrzují, že hymen často nikam nemizí. Více než polovina žen hymen má, přestože žijí aktivním sexuálním životem. Během výzkumu na 36 těhotných mladých dívkách se lékařům podařilo najít znatelná porušení hymenu jen u dvou z vyšetřovaných. Protože je panenská blána velmi elastická, často se podaří proniknout skrze ní penisem, aniž by byla porušena. A pokud je nějak porušena, není to úplná deformace, hymen jen změní tvar. Protože mají panenské blány rozličné tvary a různé velikosti, není v podstatě možné pouhým pohledem určit, zda již žena měla sexuální styk.

Kde se tedy bere krev a bolest během sexuálního styku? 

Tak jako jakýkoli jiný lidský orgán, může být vagina i tkáň hymenu poraněna. Menší poranění a natržení se ale velmi rychle znovu zacelí. K většímu poranění dochází až během porodu nebo při extrémně násilných sexuálních napadeních. Sama o sobě panenská blána tolik krvácet nemůže, jelikož není příliš prokrvená. Průzkumy ukazují, že 40–63 procent dívek a žen během prvního sexu vůbec nekrvácelo.

Během prvního sexu je mnoho dívek nervózních, a proto u nich dochází ke krvácení. Slyšely, tak jako my pubertě, že první sex bude bolet, a tak jsou ztuhlé a nedostatečně vzrušené. Někdy jsou i vzrušené, ale málo lubrikované. Během vniknutí penisu do vaginy je pak hymen lehce poraněn, samotné krvácení ale pochází především z narušení nedostatečně vlhké poševní stěny. Proto styk bolí. Přirovnat se to dá třeba ke rtům. Pokud jsou dostatečně hydratované, jsou vláčné a pružné, ale vyschlé lehce praskají. Narušená vagina i hymen se stejně jako popraskané rty přirozeně velmi rychle zahojí. Při příštím sexu už stres odpadne, sex je příjemnější a ke krvácení nedojde.

Panenská blána je po staletí obestřena anatomickými mýty, které mají vážný dopad. Od zběsilých dotazů na online fórech, kde se mladé dívky ptají, jestli si před prvním sexem nemají dát ibalgin, aby se vyhnuly bolesti, po předražené plastické operace, které panenské blány rekonstruují a zacelují, k praktikování análního sexu pro ušetření věnečku v některých ortodoxních kruzích až po vraždy ze cti. Údiv vzbuzují i praktiky gynekologů, kteří provádějí mladým dívkám vyšetření konečníkem, aby neporušili panenskou blánu. Reprodukují jen mýtus o čistotě a neporušenosti mladých dívek? Je na čase tuto báji o panenství a panenské bláně opustit, párům uvažujícím o prvním sexu doporučit lubrikant a neurčovat hodnotu druhého – a především žen – podle toho, kolik měly sexuálních partnerů.

Autorka je zakladatelka organizace Konsent.

 

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Zajímají mě cookies