Netanjahu cílí ve volbách na ty nejpokleslejší pudy

V Izraeli vrcholí volební kampaň. Premiér Benjamin Netanjahu šokoval veřejnost, když voličům slíbil anexi části Západního břehu Jordánu.

V Izraeli se budou 17. září konat již druhé předčasné volby během letošního roku. Po minulých volbách se totiž vítězné straně Benanjamina Netanjahua nepodařilo sestavit koalici. Dosavadní izraelský premiér a lídr strany Likud měl na vytvoření koalice více než dva měsíce, přičemž od izraelského prezidenta Reuvena Rivlina dostal dva týdny navíc. Na konci května si ovšem poslanci Knesetu odhlasovali rozpuštění parlamentu. V nynější volební kampani Netanjahu neváhá vytáhnout těžké kalibry. Izraelský premiér tak slíbil svým voličům, že když zvítězí, anektuje některá území na Západním břehu Jordánu. V této souvislosti zmínil anexi Jordánského údolí a severní části Mrtvého moře, tedy dvou oblastí, které leží u hranic s Jordánskem.

Pohřbení pokusů o smír

Netanjahuovy výhružky se setkaly s odmítnutím mnoha politiků, a to jak izraelských, tak zahraničních. V samotném Izraeli je kritizoval hlavní Netanjahuův rival Benny Ganz a dokonce i kontroverzní jestřáb a bývalý ministr obrany Avigdor Lieberman. Lieberman dnes na dosavadního premiéra útočí, ale dělá to nejspíše z oportunistických důvodů. Ví totiž, že v případě obhajoby premiérského křesla s ním Netanjahu nepůjde do koalice – spojence bude pravděpodobně hledat u extremistických náboženských stran. Palestinci prohlašují, že pokud k anexi dojde, bude to znamenat úplný konec jakýchkoli dohod mezi oběma stranami.

Anexe by s největší pravděpodobností byla posledním hřebíkem do rakve dvoustátního řešení izraelsko-palestinského konfliktu.

Otevřené výzvy k anexi okupovaných palestinských území jsou důkazem toho, kam až se posunula izraelská politika. I dřívější vlády vystupovaly vůči Palestincům brutálně. Nebylo však zvykem, že by politici v rámci vnitropolitického klání slibovali zabírání cizího území, což je porušení mezinárodního práva a navíc i dohod z Osla. Území, o kterých mluví Netanjahu, tvoří celých 30 procent plochy Západního břehu, žije zde 65 tisíc Palestinců a 11 tisíc izraelských osadníků. Anexe by s největší pravděpodobností byla posledním hřebíkem do rakve dvoustátního řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Netanjahu dále prohlásil, že hodlá anektovat všechny stávající židovské osady na Západním břehu. Tuto anexi obhajuje tím, že se postará, aby ze Západního břehu nevzniklo další „pásmo Gazy“.

To je ovšem čirá demagogie. Po smrti předešlého palestinského prezidenta Jásira Arafata a po nástupu Mahmúda Abbáse učinil palestinský vládnoucí Fatáh mnohé kompromisní kroky, díky kterým se Izrael mohl cítit bezpečněji. V roce 2007 byla uzavřena mezi Izraelem a palestinskou samosprávou dohoda, která zajistila amnestii pro bojovníky ozbrojeného křídla organizace Fatáh a ti se na oplátku zavázali, že se vzdají boje proti Izraeli. Brigády mučedníků al-Aksá, jak se nazývá ozbrojené křídlo Fatáhu, se tímto krokem odzbrojily a přešly k civilní palestinské vládě. Mnozí bojovníci se přidali k oficiálním ozbrojeným složkám palestinské autonomie, která dnes v otázkách bezpečnosti naopak spolupracuje s Izraelem. Že by Západnímu břehu hrozila proměna v pásmo Gazy, tedy že by se zde ujal moci Hamás a zahájil odsud ozbrojený odpor, je naprosto mylná představa.

Netanjahu zachází do krajností

Výhružky anexí Západního břehu však nejsou jediným kontroverzním vyjádřením Netanjahua před těmito volbami. Dlouhodobě vládnoucí izraelský premiér se opětovně pokouší o rasisticky zaměřené monitorování voleb v arabských okrscích. Na tuto kontroverzi se přišlo už během voleb minulých, nyní se však Netanjahuova strana Likud snažila toto opatření otevřeně prosadit v Knesetu – a z neúspěchu obvinila právě Liebermanovu stranu Jisra’el bejtenu.

Netanjahu klesá při každých volbách hlouběji. Pro připomenutí: během roku 2015 apeloval na židovské voliče, aby šli volit, jelikož Arabové údajně chodí volit v celých hordách. To mnozí politici i komentátoři oprávněně označili za rasistický výrok. Nyní ovšem zašel izraelský premiér do naprosté krajnosti. Při návštěvě jeho oficiálního facebookového profilu se totiž ukázala zpráva z automatického chatu, která návštěvníkům a potencionálním voličům Likudu oznamovala, že Izrael nesmí dopustit levicovou vládu závisející na Arabech, kteří se prý všechny chystají zničit. Jinými slovy, že nesmí být zvolen Benny Gantz, který by se údajně spojil s Araby. Netanjahu následně popřel, že by o této zprávě věděl a údajně tím byl sám pohoršen. Kde je pravda, se můžeme jenom domnívat, nicméně faktem je, že Netanjahu dlouhodobě cílí na ty nejhorší lidské pudy. Aby vyhrál, bude potřebovat hlasy i od těch morálně nejpokleslejších voličů.

Co bude dál?

Benny Gantz, který je hlavním Netanjahuovým sokem v těchto volbách, ovšem nezůstává pozadu. Tento kandidát za koalici Modrá a Bílá byl dlouholetým náčelníkem generálního štábu izraelské armády a velel nechvalně proslulým operacím v pásmu Gazy v letech 2012 a 2014. V posledních dubnových volbách využíval tyto ničivé invaze do pásma Gazy pro svoji kampaň. Jedno z videí ukazuje záběr z dronu na zdevastovanou krajinu a v titulcích se doslova chlubí tím, kolik bylo zničeno cílů a kolik Palestinců zabito. Většina z udávaného počtu zabitých teroristů však ve skutečnosti byli civilisté. Na konci videa patetický titulek oznamuje: „Pouze silný vyhrává.“ Jiné video zase ukazuje atentát na Ahmada al-Džabarího, velitele ozbrojeného křídla Hamásu, který nabízel Izraeli příměří a jehož mimosoudní poprava odstartovala konflikt v roce 2012. V nejnovější kampani není Gantz už tolik kontroverzní.

Předpokládá se ovšem, že izraelské volby dopadnou přece jen ve prospěch historicky nejúspěšnějšího izraelského politika, tedy Benjamina Netanjahua. Netanjahu má daleko větší možnosti pro vytvoření koalice než Benny Gantz, který by navíc svoji vládu pravděpodobně musel opřít (byť třeba o neoficiální) podporu arabských stran. Palestince na Západním břehu tedy zřejmě nečeká nic dobrého.

Autor je publicista.

 

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies