Nový zelený úděl pro Evropu: Najdeme odvahu prosadit přežití?

Radikální a ambiciózní Nový zelený úděl pro Evropu chce od základů změnit naší politiku.

Naše planeta je v plamenech. Dopady klimatické katastrofy nabírají reálné kontury a stále více lidí propadá tváří v tvář ekologické krizi depresím, environmentálnímu žalu a panice. Vznikají masová hnutí žádající hluboké strukturální reformy, většina politiků však na tyto požadavky reaguje pokryteckou rétorikou, kterou nelze považovat za nic jiného než výsměch.

Zatímco část vědců dospěla k závěrům, že klimatický kolaps překročil mez řetězové reakce, a proces rozvratu se nebývale zintenzivňuje, politici nevzrušeně rozšiřují těžební limity, umožňují kácení a vypalování amazonských pralesů, přemýšlejí o bombardování hurikánů jadernými bombami či podporují dotace fosilnímu průmyslu. Zoufalé volání po sebezáchově naráží na mocenskou aroganci. Dochází nám čas a formulace funkčních politických alternativ se nebezpečně táhne.

Bude potřeba přijmout historickou odpovědnost Evropy za devastaci světa a kolonialismus a vyvodit z toho patřičné důsledky.

Dnes byl zveřejněn jeden z nejambicióznějších a nejdůležitějších pokusů o politickou alternativu – Nový zelený úděl pro Evropu (Green New Deal for Europe). Komplexní program, pokoušející se nabídnout řešení krize, je dílem řady odborníků široké panevropské koalice hnutí a organizací, v němž důležitou roli hraje mezinárodní politické hnutí Democracy in Europe Movement 2025 (DiEM25).

Zelená pracovní místa i nová politika bydlení

Nový zelený úděl pro Evropu diagnostikuje dvě zásadní a navzájem provázané krize. Na jedné straně je to zmíněný ekologický rozvrat, na straně druhé krize způsobená bezohlednou politikou škrtů, osekáváním veřejných výdajů a prudce rostoucí nerovností (pouhých deset procent lidí drží více než polovinu majetku celého evropského kontinentu). Filosofií Nového údělu je jednoduché zjištění, že řešení musí svou radikalitou odrážet hloubku samotné krize. Jaká řešení tedy tento politický program nabízí?

Základní kostru tvoří zelená pracovní místa (Green Public Works), klimatická unie evropských států jako právní rámec probíhající transformace (EU Environmental Union) a instituce zajišťující promýšlení a prosazování klimatické spravedlnosti (Environmental Justice Commission).

Zelená pracovní místa představují rozsáhlý investiční program přechodu na bezuhlíkovou ekonomiku, který pracujícím zajistí důstojnou životní úroveň. Program bude financován pomocí dluhopisů krytými Evropskou centrální bankou. Důležitým aspektem je decentralizace procesu – hlavní úlohu budou hrát lokální komunity, které budou vzájemně sdílet své zkušenosti. Cílem evropské ekonomiky by neměla být maximalizace zisku superbohatých za každou cenu, ale dlouhodobá ekologická udržitelnost. Transformace politiky bydlení se zaměří na eliminaci bezdomovectví. Prázdné domy, které doposud byly předmětem finančních spekulací, musí začít sloužit potřebným. Investice do ochrany domů před horkem a snížení energetické náročnosti pomocí technologických inovací zajistí odpovídající úroveň bydlení. Podporu dostanou jenom ty firmy, jejichž jednání povede k reálnému zlepšení života všech, a jenom ti zemědělci, kteří hospodaří s úctou ke krajině a půdě. Důraz bude kladen na autonomii a demokratičnost procesů zdola.

Připojí se české klimatické hnutí?

Druhým pilířem je právní rámec, v němž bude možné reflektovat a adekvátně reagovat na konsenzus klimatických vědců. Regulace se budou týkat bankovního sektoru, mezinárodního obchodu, zemědělství, zásobovacích tras a fosilního průmyslu. Imperativ konkurenceschopnosti by měl být nahrazen principem solidarity a práva navrácena přírodním entitám. Ekocida bude považována za zločin proti lidskosti.

Třetí strukturu tvoří poradní orgán zabývající se klimatickou spravedlností, který bude zkoumat zločiny proti přírodě a navrhovat adekvátní politiky reagující na (ne)očekávané důsledky chování nestabilního ekosystému. Důležitým úkolem bude formulace zásad mezinárodní klimatické spravedlnosti a definice „klimatického uprchlictví“. Rovněž bude potřeba přijmout historickou odpovědnost Evropy za devastaci světa a kolonialismus a vyvodit z toho patřičné důsledky.

Otázkou je, zda bude takovýto odvážný program ochotno přijmout vzmáhající se české klimatické hnutí a učinit z něj legitimní politický cíl, či zda bude svou politickou alternativu redukovat na zasílání zdvořilých žádostí pološíleným politikům.

Je zřejmé, že strukturální opatření navrhovaná koalicí Nového zeleného údělu by znamenala hlubokou proměnu světa i zavedeného přístupu k životu. Ta nás však čeká každopádně. Pokud ale neučiníme zásadní rozhodnutí, čekají většinu lidstva hladomory a sociální rozvrat, zatímco hrstka bohatých se bude ukrývat v luxusních klimatizovaných bunkrech. Času nám moc nezbývá.

Autor je člen Rady DiEM25 ČR.

 

Čtěte dále