Alexandria Ocasio-Cortez grilovala Marka Zuckerberga. Ten koktal a pořádně se zapotil

„Budete tedy mazat lži? Ano, nebo ne?“ zaznělo ve veřejném slyšení Výboru pro finanční služby v americkém Kongresu. Kongresmanka Ocasio-Cortez si v něm podala šéfa Facebooku Marka Zuckerberga.

Může dát kongresmanka Alexandria Ocasio-Cortez na Facebook reklamu, v níž bude tvrdit, že republikáni podporují Green New Deal? Vypadá to, že ano. Společnost nedávno ohlásila, že se spolupráce s fact-checkingovými organizacemi nebude vztahovat na politické kampaně. Politici tak mohou ve svých reklamách na této sociální síti šířit lži, pokud nebudou reklamy vulgární. Mark Zuckerberg ve středu usedl před Výborem pro finanční služby kvůli facebookovému projektu kryptoměny Libra. Netrvalo ale dlouho a zákonodárci začali Zuckerberga grilovat a předhazovat mu veškeré problémy, které se společnosti týkají, jako je moderování projevů nenávisti, otázka diverzity, ochrana soukromých dat ve stínu skandálu Cambridge Analytica nebo právě lhaní v politických reklamách.

„Než se rozhodneme ohledně Libry, je podle mě nutné se podívat do historie vašeho chování a chování Facebooku ve vztahu k naší demokracii,“ zahájila své dotazy Ocasio-Cortez a následně se už šéfa Facebooku začala vyptávat na Cambridge Analytica a lživou politickou reklamu. „Chci se jen ujistit, co všechno si můžu příští rok dovolit,“ prohlásila sarkasticky a začala dávat příklady, díky nimž chtěla zjistit, kde leží hranice Facebooku v otázkách politického marketingu. Pokud by se někdo ve facebookových reklamách zaměřil na oblasti, v nichž žijí většinově Afroameričané, a šířil v nich špatná data voleb, Facebook by podle Zuckerberga takovou reklamu stáhl. Jedná se totiž podle něj o upírání volebního práva, což je společně třeba s voláním po násilí, které by mohlo vést k fyzické újmě, pro společnost nepřípustné. I přes prohlášení, že politické reklamy nebudou podléhat fact-checkingu, tedy prý specifické případy kontrolovány budou.

Facebook už dávno není neutrální platforma

Nějaké hranice politického marketingu tedy Facebook evidentně má. Na výše zmíněnou otázku ohledně reklamy o republikánské podpoře pro Green New Deal ale Zuckerberg jasnou odpověď nenabídl a řekl, že by pravděpodobně možná byla. Kongresmanka Ocasio-Cortez označila takové jednání za problematické s tím, že může ovlivnit volby. Podle Marka Zuckerberga je ale lhaní špatné, a je proto správné upozorňovat uživatele na to, že někteří kandidáti ve svých reklamách lhali. Ocasio-Cortez následně zmínila Zuckerbergovy soukromé večírky s pravicovými veřejnými osobnostmi a dožadovala se vysvětlení, proč Facebook mezi své fact-checkery přijal web The Daily Caller (resp. jeho fact-checkingové oddělení Check Your Facts), který má prokazatelné vazby na rasistické a krajně pravicové organizace. Podle Zuckerberga si fact-checkery nevybírá Facebook sám, nýbrž nezávislá organizace International Fact-Checking Network (IFCN).

Facebook by si přitom mohl starosti s politickým marketingem ušetřit, pokud by politické reklamy zakázal. Finanční zisk z nich je pro společnost opravdu nevýznamný a třeba v roce 2016 činil jen 0,3 procenta zisku.

Tato Zuckerbergova informace je ale minimálně zavádějící. Rozhodnutí o spolupráci učinil Facebook, nikoliv organizace IFCN. „IFCN certifikace je nutná pro spolupráci s Facebookem, ale jakmile je web certifikovaný, je na Facebooku, jestli s ním bude spolupracovat. Po celém světě je momentálně 62 certifikovaných organizací, ale Facebook ve Spojených státech spolupracuje jen s šesti,“ píše Vox. Podle The Wall Street Journal měl viceprezident Facebooku pro globální veřejnou politiku Joel Kaplan The Daily Caller prosazovat loni, ale ostatní vedoucí pracovníci společnosti byli proti kvůli lžím, kterých se web dopouští. Check Your Facts navíc o IFCN certifikaci v listopadu 2018 přišel. Jenže v dubnu ji znovu získal a Facebook s ním začal spolupracovat.

CEO Facebooku se o rozhodnutí společnosti nezakazovat na své platformě prokazatelně lživé politické reklamy rozhovořil minulý týden na Georgetownské univerzitě. Ve čtyřicetiminutovém proslovu, v němž mluvil o svobodě slova, prohlásil, že pokud by společnost stahovala lživé reklamy, dostala by do rukou příliš velkou moc. Zuckerberg se tak snažil Facebook prezentovat jako neutrální platformu.

Už dlouho ale není žádné tajemství, že Facebook žádnou neutrální platformou není. Kvůli algoritmickému modelu dostávají větší pozornost naštvané a pobuřující příspěvky oproti těm věcnějším a analytičtějším. Facebook také ovlivňuje četnost určitých druhů příspěvků ve feedech. Vzhledem k tomu, že Facebook akceptuje placenou politickou reklamu, z čehož ze své podstaty nejvíce těží ti, kteří si takovou reklamu a její masivní šíření mohou ve velkém dovolit, je prezentování této platformy za neutrální velmi problematické. Facebook by si přitom mohl starosti s politickým marketingem ušetřit, pokud by politické reklamy zakázal. Finanční zisk z nich je pro společnost opravdu nevýznamný a třeba v roce 2016 činil jen 0,3 procenta zisku. O takové změně ale Zuckerberg a Facebook zatím evidentně nepřemýšlejí, jak vyplynulo i z jeho výměny s kongresmankou Alexandriou Ocasio-Cortez.

 

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Zajímají mě cookies